Karabiner 98k

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Kar 98k)
Karabiner 98 Kurz
Typopakovací puška
Místo původuNěmecká říše Německo
Historie služby
Ve službě1935-dosud
Používánadole
VálkyDruhá světová válka, Válka v Indočíně, Suezská krize a mnoho dalších
Historie výroby
Navrženo1935
VýrobceMauser
Výroba1935-1945
Vyrobeno kusůcca 14 000 000
Základní údaje
Hmotnost3,9 kg
Délka1 110 mm
Délka hlavně600 mm
Typ náboje7,92 × 57mm Mauser 7,62 x 51 mm NATO
Ráže7,92 mm
Princip střelbyopakovací puška
Kadence15 ran/min
Úsťová rychlost760 m/s
Účinný dostřel500-800m
Maximální dostřel2 000m
Zásobování municíintegrální zásobník (nábojová schránka) na 5 nábojů, doplňovaný nábojovým páskem

Karabiner 98 Kurz (často zkráceno jako Kar98k, K98 nebo K98k) je opakovací puška komorovaná pro náboj 7,92 × 57 mm Mauser. Do výzbroje byla přijata 21. června 1935 jako standardní služební puška německého Wehrmachtu.[1] Šlo o jednu z posledních zbraní dlouhého vývoje řady vojenských pušek Mauser a nejrozšířenější typ německé opakovací pušky v tomto období.

Ačkoli byla během druhé světové války doplňována poloautomatickými a plně automatickými puškami, zůstala hlavní německou služební puškou až do konce války v roce 1945.[2] Na konci druhé světové války byly Sovětským svazem ukořistěny miliony kusů a poté široce distribuovány jako vojenská pomoc. Karabiner 98k se proto nadále objevuje v konfliktech po celém světě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Karabiner 98k vyrobená roku 1940

Mauser Kar 98kKarabiner Modell 1898 Kurz (Karabina vzor 1898 krátká) je opakovací puška ráže 7,92 mm s válcovým odsuvným závěrem se třemi uzamykacími ozuby, ovládaným pákou, systému Mauser. Byla navržena a do výzbroje německé Branné moci zavedena v roce 1935, a v zásadě je svou funkcí shodná s předchozími puškami systému Mauser do té doby zavedenými v německé armádě, Gewehr 98 a Karabiner 98b, od obou se odlišuje kratší délkou hlavně a na rozdíl od Gew 98 má dolů ohnutou páku závěru. Ve srovnání s puškami 98 má rovněž zdokonalený způsob plnění nábojové schránky a změněnou konstrukci podavače nábojů, který po vystřelení posledního náboje zabrání zavření závěru. Na zbraň lze upevnit bajonet a puška byla uzpůsobitelná i pro vystřelování puškových granátů. V průběhu válečné výroby bylo provedeno množství úprav a výrobních zjednodušení (pažby z lacinějších druhů dřeva nebo z překližky, pokusně i z plastu, nábojové schránky z plechu, zjednodušení objímek hlavně apod.)

Služba[editovat | editovat zdroj]

Německý odstřelovač vybavený Kar 98k během bitvy u Stalingradu

Byla standardní puškou německých pozemních sil po dobu druhé světové války, ačkoliv vedle ní v menších množstvích sloužily i jiné pušky systému Mauser, ať starší typy Kar 98b či zbraně Německem ukradené v okupovaných evropských zemích. Na sklonku války začala být Kar 98k doplňována i samonabíjecími puškami vzor 1941 a 1943 či útočnou puškou StG 44, nicméně jejich výroba nikdy nedosáhla takového počtu, aby jimi mohla být Kar 98k plně nahrazena.

Po válce pokračovaly v jejím používání dříve okupované evropské země, na jejichž území zůstaly značné počty těchto pušek, případně i výrobní zařízení pro ně. Mezi tyto státy patřilo i Československo, které je používalo pod označením puška vz. 98N. současně je i vyváželo, například do nově vznikajícího státu Izrael, který je u druholiniových jednotek používal až do šedesátých let, ovšem po roce 1958 přerážované pro náboj 7,62 x 51 mm NATO.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Rozebraný mechanismus pušky Kar98k

I v současné době se lze někdy setkat s původní puškou Kar 98k jako loveckou nebo sportovní zbraní, ačkoli nejčastěji je pouze cenným sběratelským objektem. V některých případech se však stalo, že, zejména v méně rozvinutých oblastech světa, byla nalezena Kar 98k jako zbraň používaná povstaleckými ozbrojenými silami.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. K98k Mauser Page Archivováno 29. 3. 2007 na Wayback Machine. Retrieved 28 March 2007.
  2. KLEIN, Christopher. What and when did WWII end [online]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h "Mauser Bolt Rifles by Ludwig Olsen, 3rd edition, F. Brownell and Son, Publisher, p. 126
  4. Ball, Robert: Mauser Military Rifles of the World Gun Digest Books, 2006[nedostupný zdroj]
  5. a b Bishop, Chris. Guns in Combat. Chartwell Books, Inc (1998). ISBN 0-7858-0844-2.
  6. a b Brassey's Infantry Weapons of the World, 1950–1975, J.I.H Owen (1975), p. 57
  7. GRAND-DUCHY OF LUXEMBOURG. www.mnhm.lu [online]. [cit. 12-08-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-01-2011. 
  8. http://books.google.com/books?id=JZ9cSQNeK9cC&pg=PA216&dq=karabiner+98k#v=onepage&q=karabiner%2098k&f=false
  9. Ball, Robert: Mauser Military Rifles of the World. Gun Digest Books, 2006[nedostupný zdroj]
  10. Ball, Robert: Mauser Military Rifles of the World. Gun Digest Books, 2006[nedostupný zdroj]
  11. Axworthy, Mark W.(2002), Axis Slovakia: Hitler's Slavic Wedge 1938–1945,Europa Books Inc.,ISBN 1-891227-41-6
  12. Swedish rifles – Gev m/39 and m/40 gotavapen.se
  13. 20th Century Military Uniforms. Redakce Unwin Charles C.. 2nd. vyd. Kent: Grange Books, 2002. ISBN 9781840134766. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]