Kapan
| Kapan Կապան |
|
|---|---|
 Pohled na horu Khustup z Kapanu |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 39° 12′ s. š., 46° 23′ v. d. |
| nadmořská výška: | 750-1050 m n. m. |
| stát: |  Arménie |
| provincie: | Sjunik |
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 36 km² |
| počet obyvatel: | 46 600 |
| správa | |
| starosta: | Artur Atayan |
| oficiální web: | www.kapan.am |
Kapan (arménsky:Կապան); dříve známé jako Ghapan, Ghap’an, Kafin, Kafan, Katan, Qafan, Zangezur, and Madan je hlavní město arménské provincie Sjunik (marz). Město se nachází 316 km od Jerevanu.
Obsah |
Etymologie [editovat]
Slovo Kapan pochází z arménského slovesa kapel (կապել), což znamená "zamknout" a odkazuje na starý arménský výraz pro údolí obklopené pohořími. [1]
Geografie [editovat]
Kapan je největší město v jižní Arménii. Leží na východě provincie Sjunikh v údolí Voghji na svazích pohoří Zangezur. Jižně od města je hora Khustup (3201m).
Historie [editovat]
O oblasti kolem Kapanu jsou první zmínky z 5. století. V 10. století se zde princ Smbat II přesunul a založil Sjunikh, nebo také království Bahkskoe a jmenoval se králém v roce 970. Město je spojeno se jménem Davit Bek, arménským vůdcem z 18. století, který bojoval proti turecké a perské okupaci v Sjunikhu. Jeho osvobozující kampaň s hrstkou statečných mužů začala v roce 1722 a přilákala tisíce dobrovolníků, kteří Sjunikh osvobodili.[2] Blízko Kapanu je hrad ve kterém Bek zemřel v roce 1728.
Kapan jako město vzniklo v 19. století spojením několika vesnic.
Ekonomie [editovat]
S populací okolo 35 000 se Kapan snaží vyrovnat s následky horno-karabašské války a post-sovětskou společností. Nicméně jsou zde známky růstu a vývoje. Kapan je hlavně důlní město, proto jeho perské jméno za dynastie Qajar bylo معدن (Ma'dan, znamenající "důl"). Kapanský průmysl je závislý na nově zprivatizovaných zásob kovů. Ale rozvíjejí se i ostatní služby jako textilní a nábytkářský průmysl, chov zvířat v obchodním měřítku.
Kapan byl a stále zůstává centrem produkce mnoha neželezných kovů. Komerční využití zdejších zdroju začalo v roce 1890. Arménští podnikatelé a francouzští důlní inženýři získali povolení pro stavbu měděných dolů a továren pro zpravování měděné rudy ve městě.
Památky [editovat]
- Vahanavankský klášter
- Pevnosti Baghaberd a Halidzor .
- klášter Tatev - Tento klášter nacházející se severozápadně od Kapanu byl založel v 9. století.
- Socha Davita Beka.
- Kapanská akademie umění
- Kapanské archeologické a národopisné muzeum
- Kapanské divadlo
Doprava [editovat]
Město je spojeno s Íránem silnicí. Ke konci roku 2008 byla silnice přestavěna mezi Kapanem a městy Kajaran a Meghri. Z města vede jen nepoužívaná železnice Kapan-Kovsakan-Midzhnavan
Před horno-karabšskou válkou, malé letiště bylo používáno pro letadla YAK-40 a AN-14.
Jiné nejbližší letiště leží 62 km severně.
Sport [editovat]
- Gandzasar FC - fotbalový klub
Notable People from Kapan [editovat]
- Tatoul Markarian - Arménský velvyslanec ve Spojených státech
Sister cities [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Western Armenian Dictionary & Phrasebook: Armenian-English/English-Armenian (Hippocrene Dictionary and Phrasebook). 2006. p. 86
- ↑ Капан [online]. www.abp.am, [cit. 2009-08-28]. Dostupné online. (Russian)
- Kiesling, Rediscoving Armenia, p. 100-102, available online at the US embassy to Armenia's website
- Report of the results of the 2001 Armenian Census National Statistical Service of the Republic of Armenia
- World Gazeteer: Armenia – World-Gazetteer.com
