Kapacitance
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kapacitance je zdánlivý odpor součástky s kapacitou (nejčastěji kondenzátoru) proti průchodu střídavého elektrického proudu dané frekvence. Kapacitance je tedy impedance kondenzátoru, nebo také reaktance kapacitního charakteru.
Kapacitance není důsledkem změny elektrické energie v součástce na tepelnou energii (tak jako elektrický odpor), ale je důsledkem změny elektrické energie na jinou elektrickou energii, a to energii elektrického pole kondenzátoru.
Velikost kapacitance závisí nepřímo úměrně na kapacitě a úhlové frekvenci střídavého proudu. V obvodech stejnosměrného proudu se kapacitance projevuje jako nekonečně velký odpor, při kterém elektrický proud obvodem neprochází.
Značka: XC
Základní jednotka: ohm, zkratka Ω
Další jednotky: stejné jako pro elektrický odpor
Výpočet: 
, kde C je kapacita, ω je úhlová frekvence
V RLC obvodech kapacitance způsobuje fázový posuv mezi proudem a napětím - proud předchází napětí. Kromě kapacitance se v RLC obvodech může objevovat také induktance.
Kapacitanci lze využít při oddělování vysokofrekvenční a nízkofrekvenční složky střídavého proudu. Složka s vyšší frekvencí prochází dobře, složka s nižší frekvencí prochází špatně.
Terminologická poznámka:
Vzhledem k tomu, že hrozí záměna s anglickými termíny "capacitance" (= kapacita) a "inductance" (= indukčnost), je lépe používat termínů kapacitní a induktivní reaktance. Také platná norma ČSN ISO 31-5 Veličiny a jednotky: Elektřina a magnetismus již uvádí pouze termíny kapacitní a induktivní reaktance, z tohoto hlediska lze proto termíny kapacitance a induktance považovat za zastaralé.
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- SEDLÁK, Bedřich; ŠTOLL, Ivan. Elektřina a magnetismus. [s.l.] : [s.n.]. 650 s. ISBN 80-200-1004-1.
