Kamerový jeřáb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kamerový jeřáb je specializované zařízení sloužící ke kontrolovanému pohybu kamery. Skládá se z podstavy (stativu) a hlavního ramene, fungujícího na principu jednoduché páky. Na spodním konci je umístěno protizávaží, jež vyrovnává posun těžiště. Jeřáb pomáhá filmařům odkrývat perspektivu tak, aby divákovi nabídl atraktivnější pohled než z výšky pohledu očí. Záběry jsou zajímavé především měnící se perspektivou pohledu. Tato zařízení lze rozdělit několika způsoby. Nezákladnější rozdělení je na teleskopické a s pevným ramenem. Tedy hlavní nosné rameno se buď může plynule vysunovat a zvětšit rozsah pohybu v ose Z, nebo je pevné. U teleskopického jeřábu se také podle vysunutí mění poloha závaží, tak aby rameno zůstávalo vyvážené.


Kamerové jeřáby malé s přímou obsluhou kamery[editovat | editovat zdroj]

Jde o zařízení jež měnící perspektivu ukazují v omezeném rozsahu výšky dostupnosti kameramana. Tedy kameraman stojí stále za kamerou a přímo ji ovládá - může díky malému jeřábu plynule přecházet do nadhledů a podhledů. Má možnost zvýšit rozsah pohybu tím, že si pod nohy umístí stupně (schůdky) tak, aby možnost nadhledu, nebo pohledu z výšky byla větší. Lze ho umístit na pohyblivé zařízení na kolejích nebo nafukovacích kolech – kamerovou jízdu. Tak zvýší rozsah pohybu. Je to jedna z nejpoužívanějších technických sestav na natáčení. Obvykle se slangově tyto jeřáby označují jako minijib.

Kamerové jeřáby velké s přímou obsluhou kamery[editovat | editovat zdroj]

Tato zařízení v rozsahu 2 – 15 m délky ramene nesou s kamerou i kameramana. Ty větší dokážou vzít osoby dvě (s kameramanem se vozí i režisér). Tak kameraman může ovládat kameru ve stejném rozsahu jako na zemi. Operátor jeřábu podle pokynů jen zvedá a otáčí rameno podle záměru režiséra. Stejně jako ostatní typy mohou být umístěny na jízdě (koleje, nebo podvozek s koly).

Kamerové jeřáby s dálkově ovládanou hlavou[editovat | editovat zdroj]

K obsluze toho systému je potřeba u větších jeřábů dvou operátorů a kameramana. Tato varianta se od předchozích liší tím, že operátor ovládá kameru ze země a kontroluje obraz pomocí monitoru. Tato varianta je velmi náročná na obsluhu a precizní vedení a kombinace pohybů vyžadují delší nácvik. Špičkový operátoři trénují i několik let, než jsou výsledky opravdu dokonalé.

Shooting Roma 1987.jpg

Výhoda tohoto systému, kromě odlehčení vrcholu jeřábu, je rozšířený rozsah pohybu jež kamera na stativové hlavě nemůže zvládnout. Kamera se totiž může dostat plynulým pohybem z horizontální polohy až do absolutního nadhledu, kdy objektiv kamery míří přímo dolů, záběr nazývaný jako tzv. top shot. V této poloze může kamera dokonce rotovat a tak umocňuje dramatické vyznění záběru. Tento hojně využívaný způsob snímání by s použitím stativové hlavy nebyl vůbec možný.

Kamerové jeřáby s plným dálkovým ovládáním[editovat | editovat zdroj]

Díky osazení všech pohyblivých částí motory je operátorem řízen kompletní pohyb (i vysunování) ramene a opět také hlavy. Tato varianta byla vyvinuta pro jeřáby jež jsou umístěny na automobilech a pro operátora je tak značně obsluha zjednodušena. Při jízdě může celé rameno rotovat o 360°, což je rozsah, který by u ramene ručně ovládaného operátorem nebyl možný.

Kamerové jeřáby robotické[editovat | editovat zdroj]

Protože je dnes trend natáčet pomocí klíčování (herci jsou nasnímáni na jednobarevném pozadí), vzniká potřeba přesně opakovaného pohybu ve více prostředích. Tedy pohyb ve studiu, tak i v reálném prostředí musí být stejný, aby se daly snímané obrazy přesně složit a divák tento trik neprohlédl. K tomu slouží robot, který pohyb dokáže opakovat stále dokola s absolutní přesností. Nejedná se tedy přímo o kamerový jeřáb, ale o robotickou ruku schopnou pohybovat kamerou v plném rozsahu.

Příklady kamerových jeřábů[editovat | editovat zdroj]