Kamenné náměstí
| |||
|---|---|---|---|
 Kamenné náměstí v noci | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Slovensko | ||
| Město | Bratislava | ||
| Městská část | Staré Mesto | ||
| Poloha | 48°8′40,31″ s. š., 17°6′48,13″ v. d. | ||
| Další údaje | |||
| Typ | náměstí | ||
| PSČ | 811 08 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Kamenné náměstí (slovensky Kamenné námestie) je významná křižovatka a přestupní uzel tramvajové dopravy v centru Bratislavy; nachází se zhruba severovýchodním směrem od historického centra metropole, končí zde Náměstí SNP a Špitálska ulice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na přelomu 18. a 19. století v oblasti dnešního náměstí stály umělecky hodnotné domy kamenické rodiny Rumpelmayerů, podle nichž se tento prostor jmenoval Kamenárske námestie (Steinmetzplatz); sloužilo jako tržiště a s rozlohou přibližně 50×50 metrů šlo o nejmenší bratislavské náměstí.[1] V roce 1879 bylo pojmenováno jako Kamenné námestie (Steinplatz).[1]
Koncem 50. let 20. století byla vyhlášena architektonická soutěž na novou podobu náměstí. Vítězný návrh architekta Ivana Matušíka z roku 1960 počítal s výstavbou nového obchodního domu a hotelu.[2] Demolice dosavadní zástavby a výstavba nových budov začala v roce 1964.[1][2] V roce 1977 bylo náměstí přejmenováno na Kyjevské námestie, později dostalo zpět původní jméno.[1]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Dominantou náměstí jsou dvě budovy obchodního domu Prior (dnešní OD My Bratislava) a výšková stavba hotelu Kyjev z roku 1967; dále se zde nachází obchodní a obytný dům Manderla, jenž byl po svém dokončení v roce 1936 nejvyšší budovou první republiky. Na okraji náměstí je postaven obchodní a obytný dům Luxor.
Ačkoliv jde o jedno z nejfrekventovanějších a dopravně nejexponovanějších území Bratislavy, jeho současný stav a vzhled je silně nevyhovující.[3][4] Již v roce 2006 byla ohlášena rozsáhlá revitalizace náměstí, spojená s přestavbou obchodního domu a hotelu,[5] jež se však dosud nerealizovala. Začátek obnovy celého území byl později stanoven postupně na první polovinu roku 2015[6] a na začátek roku 2017;[7] zatím posledním stanoveným termínem je jaro 2018.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d HOLČÍK, Štefan. Kamenné námestie bolo pôvodne najmenšie v meste. Bratislavské noviny [online]. 2013-11-19 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b VAŠUTA, Tomáš. Realitné opachy II: Socialistický „chrám“, ktorý rozdeľuje ľudí. Hotel Kyjev. Finweb.sk [online]. 2015-03-14 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ VAŠUTA, Tomáš. Najväčšie opachy Bratislavy? Podľa prieskumu obe stanice a Kamenné námestie. eTrend.sk [online]. 2017-12-19 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Najhlbšie centrum Bratislavy je otrasné. Okolie Kamenného námestia tvorí doslova hanbu hlavného mesta, kedy sa dočkáme zmeny?. Refresher.sk [online]. 2017-11-30 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ KREMSKÝ, Peter. Lordship prestavia Kamenné námestie za šesť miliárd. eTrend.sk [online]. 2007-02-13 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ SUCHÝ, Daniel. Nové Kamenné námestie predstavia do roka. eTrend.sk [online]. 2014-06-25 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ VAŠUTA, Tomáš. Projekt Kamenného námestia ožíva, mesto chystá jeho novú podobu. eTrend.sk [online]. 2016-12-14 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ VAŠUTA, Tomáš. Kamenné námestie v Bratislave začnú na jar revitalizovať. eTrend.sk [online]. 2017-12-06 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. (slovensky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NOVÁKOVÁ, Mária. Kamenné námestie: Urbanistický hlavolam. ASB. 2012-07-27, čís. 06–07. Dostupné online [cit. 2018-01-03]. (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenné náměstí na Wikimedia Commons
