Zával
Zával u rostlin, někdy nazývaný kalus, nebo vzácně také svalek, je vrstva ochranného pletiva chránící ránu vzniklou poškozením například při řezu dřevin.[1] Někdy je v zahradnictví toto pletivo nazýváno v souvislosti s ránou termínem hojivé pletivo.[2] Závaly se vytvářejí například na koncích řízků a jsou zde viditelné jako zduřeniny.
Vytváření závalu je obvykle součást regenerace rostlin, kdy se již, například při průklestu, nevytvoří odejmutá část rostliny (patologická regenerace).[3]
Obsah |
Choroby rostlin[editovat]
Při velmi rozšířené chorobě, nektriové rakovině způsobené hlívenkou bukovou (Nectria galligena), se vytváří na kmeni a větvích, mimo jiné projevy, kalusy různých tvarů a někdy enormních velikostí, jako reakce na podráždění bakteriemi a houbami. Podobně závaly jako reakce na poškození houbou vznikají u dalších druhů dřevin.[4]
Kalusové kultury[editovat]
Rostlinné buňky se laboratorně často pěstují v roztoku jako nediferenciované pletivo, tzv. jako kalus, rostlinné hojivé pletivo. Kalusové kultury se často využívají k získávání rostlinných látek, protože se s nimi snadno pracuje, a snadno se z nich získává cílená látka. Při genových manipulacích s rostlinami se obvykle pracuje právě na tomto druhu pletiva. Tyto buňky jsou totipotentní, lze z nich při použití vhodných fytohormonů vypěstovat celá rostlina.
