Kaloň egyptský

Kaloň egyptský
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Podtřída	placentálové (Placentalia);
Řád	letouni (Chiroptera); Blumenbach, 1779
Čeleď	kaloňovití (Pteropodidae);
Rod	Rousettus;
Druh	Kaloň egyptský (Roussettus aegyptiacus)
Binomické jméno
	Roussettus aegyptiacus; E.Geoffroy, 1810
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaloň egyptský (Rousettus aegyptiacus) se vyskytuje v částech Afriky (Egypt, Jižní Afrika) a Asie (Indie, Irák, Irán, Pákistán, Jemen). Obývá biotopy lesních porostů a jeskyň.
Kaloň egyptský žije v tisícihlavých koloniích v jeskyních a jejich okolí, aktivní je především v noci. . Nejprve byl objeven v pyramidách Areál jeho rozšíření zahrnuje Afriku, Arábii a Blízký východ po Pákistán a v menší míře také Kypr.

Živí se ovocem a plody, mohou být pronásledováni pro škody na plantážích. Mají dobrý zrak a čich. Jaké jediní z kaloňů si vytvořili i určitý druh echolokace - orientaci pomocí reakce na odraz zvuku od překážek.

Narozdíl od netopýrů vydávají pro člověka částečně slyšitelné zvuky rychlým chvěním jazyka, svůj let pak usměrňují podle zpětně přijatých signálů. Přesto echolokaci kombinují se zrakovým vnímáním.

Morfologie

Jeho hmotnost je do 170 g. Patří mezi jedním z mála kaloňů využívající echolokaci. Jedná se o býložravce, v zajetí jsou krmena ovocem, nektarem, pupeny a zeleninou.

Rozmnožování: Po 120 dnech se rodí jedno mládě výjimečně dvě, která nosí na břiše. Při porodu byla pozorována i asistence tzv. tetiček - zkušených samic. Mléčné bradavky má v podpaždí.

Chov

Chování kaloňe není náročné, je třeba dostatečně velký proletový prostor bez překážek s dostatečnou teplotou a vlhkostí. Důležitá je bohatá spleť větví na zavěšení. V ČR je můžeme spatřit v Podkrušnohorským zooparku v Chomutově.

Zdroj

Masopustová R. a kolektiv. Chov exotických savců (2009). Česká zemědělská univerzita.

Obrázky, zvuky či videa k tématu kaloň egyptský na Wikimedia Commons