Kaliningrad
Kaliningrad Калининград | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 54°43′ s. š., 20°30′ v. d. |
Nadmořská výška | ~5 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Stát | Rusko |
federální okruh | Severozápadní |
oblast | Kaliningradská |
Administrativní dělení | 5 rajónů |
Kaliningradská oblast na mapě Ruska | |
Kaliningrad | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 224,7 km² |
Počet obyvatel | 498 260 (2022) |
Hustota zalidnění | 2 217,4 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové (87%), Ukrajinci (4%), Bělorusové (3,7%), Arméni (0,8%), ostatní (2,5%) |
Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství, ateismus |
Správa | |
Starosta | Alexander Jarošuk |
Vznik | 1255 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +7 4012 |
PSČ | 236010 |
Označení vozidel | 39 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaliningrad (rusky Калининград), do 4. července 1946 Königsberg (německy; rusky Кёнигсберг, česky Královec, polsky Królewiec, latinsky Regiomontium, litevsky Karaliaučius) je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace. Leží při ústí řeky Pregola do Baltského moře. V roce 2007 mělo 422 300 obyvatel. Bývalo metropolí Východního Pruska.
Historie
Sambové
Osada Pregnora (Twangste) na místě pozdějšího města byla založena již kolem roku 300 př. n. l., ta ale byla zničena při dobývání Pruska Řádem německých rytířů (1255). Oblast byla dříve obydlená národem Sambů (baltický národ starých Prusů), ten vlivem germanizace vyhynul okolo 17. století.
Královec
Křižáci město založili v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., který se postavil do čela křižáckých vojsk během jedné z jejich výprav proti pohanským Prusům. Křižáci zde postavili hrad, který v roce 1256 pojmenovali Královská hora v Sambii (castrum de Coningsberg in Sambia), latinsky Mons Regius (později Regiomontium).
Kolem roku 1290 získalo město městská práva. Rozvíjelo se jako přístav a člen Hanzy. Kolem roku 1300 vznikla na jižním břehu řeky Pregola osada Löbenicht a roku 1327 na ostrově Pergole osada Kneiphof. (všechny tři části spojeny v roce 1724). Roku 1312 se hrad stal sídlem velmistra řádů německých rytířů, nedlouho poté začala stavba katedrály, zasvěcené sv. Vojtěchovi. V roce 1345 město postihl ničivý požár.
Roku 1701 město připadlo Prusku a téhož roku zde byl Fridrich I. korunován pruským králem. V 18. století byla k městu připojena další předměstí. Za sedmileté války připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se město stalo součástí Německého císařství.
Za druhé světové války bylo město jako důležitý přístav nacistického Německa těžce bombardováno britským letectvem. Část obyvatel město opustila ještě před příchodem Rudé armády, která město dobyla 9. dubna 1945 po čtyřdenní bitvě. Po příchodu bylo z města vysídleno zbylých 200 000 Němců. Ve městě zůstalo asi 20 000 obyvatel (z 316 000 před válkou). Po postupimské konferenci město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska Sovětskému svazu. V roce 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika Michaila Ivanoviče Kalinina.
Kaliningrad
Coby nejzápadnější výspa Sovětského svazu nabyla Kaliningradská oblast velkého významu v průběhu studené války. Kaliningrad se stal v 50. letech 20. století sídlem sovětské Baltské flotily. Z důvodu jeho strategického významu byl Kaliningrad uzavřen pro cizince.
Po válce zde bylo založeno Regionální muzeum historie a umění, Kaliningradské divadlo a v roce 1967 Baltská federální univerzita Immanuela Kanta. V roce 1979 se otevřelo Jantarové muzeum, mezi exponáty je druhý největší kousek jantaru na světě, jakož i sbírka více než 3000 jantarových inkluzí.
Po rozpadu Sovětského svazu se stalo město společně s Kaliningradskou oblastí exklávou Ruska a město se otevřelo zahraničním turistům. Ve městě Baltijsk, nedaleko Kaliningradu, je jediný ruský přístav v Baltském moři, který nezamrzá celoročně.
Kaliningrad hostil některé zápasy během ruského Mistrovství světa ve fotbale 2018.
Sport
- Německá sportovní sdružení
- VfB Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1900. Zanikl po sovětské anexi v roce 1945. Historický nejúspěšnější fotbalové mužstvo Pruska (mj. jedenáctinásobný mistr Baltu a pětinásobný mistr Východního Pruska).
- SV Prussia-Samland Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1904. Zanikl po sovětské anexi v roce 1945; mj. pětinásobný mistr Baltu.
- SpVgg ASCO Königsberg – sportovní klub, založený v roce 1919. Zanikl po sovětské anexi v roce 1945. Trojnásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- Concordia Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1911. Zanikl po sovětské anexi v roce 1945. Dvojnásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- SV Rasensport-Preußen Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1905. Zanikl po sovětské anexi v roce 1945. Sedminásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- Königsberger STV – fotbalový klub, založený v roce 1922. Zanikl po sovětské anexi v roce 1945. Pětinásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- Reichsbahn SG Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1927. Zanikl po sovětské anexi v roce 1945. Pětinásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- Ruská sportovní sdružení
- FK Baltika Kaliningrad – fotbalový klub, FNL (Ruská druhá liga). V 90. letech hrál klub i některé sezóny v Ruské Premier Lize.
Turistické zajímavosti
- Kaliningradská katedrála
- Královská brána, Sackheimská brána, a Braniborská brána
- Jantarové muzeum
- Katedrála Krista Spasitele
- Náměstí Vítězství (centrum města)
- Dům Sovětů
- Kalinigradská Zoo
- Kantova Univerzita (dříve: „Königsberg Albertina Universität“)
- staré hradby
-
Královská brána
-
Jantarové muzeum
-
Katedrála Krista Spasitele
Změna jména
Po roce 1991 došlo k debatám o tom, zda změnit název města zpět na Königsberg (Královec), stejným způsobem, jako se vrátilo několik dalších ruských měst k jejich před-sovětským názvům (např. Petrohrad, Jekatěrinburg, Volgograd či Tver). Jiní navrhli změnu názvu města na Kalinograd, kalina je rostlina, která má posvátné konotace ve slovanském folklóru, je to běžný motiv v desítkách lidových písní, spojených hlavně s mládím, svatby či pohřby.[2] Kantgrad je další navrhované alternativní jméno pro město, odvozuje se na počest velkého filozofa Immanuela Kanta, který ve městě dříve žil.
Významné osobnosti, které žily ve městě
- Martynas Mažvydas (asi 1510 - asi 1563), autor první tištěné litevské knihy
- Christian Goldbach (1690 - 1764), matematik
- Immanuel Kant (1724 - 1804), filozof
- Ernst Theodor Amadeus Hoffmann (1776 - 1822), spisovatel
- Gotthilf Heinrich Ludwig Hagen (1797 - 1884), fyzik
- Fanny Lewaldová (1811 - 1889), feministka a spisovatelka
- Richard Wagner (1813 - 1883), hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel [zdroj?]
- Gustav Robert Kirchhoff (1824 - 1887), fyzik
- Karl Rudolf König (1832 - 1901), fyzik
- Otto Wallach (1847 - 1931), chemik
- Pavel Pabst (1854 - 1897), klavírista a skladatel
- David Hilbert (1862 - 1943), matematik
- Erich von Drygalski (1865 - 1949), cestovatel
- Käthe Kollwitzová (1867 - 1945), malířka a sochařka
- Eugen Sandow (1867 - 1925), jeden z prvních profesionálních kulturistů
- Arnold Sommerfeld (1868 - 1951), fyzik
- Agnes Miegelová (1879 - 1964), spisovatelka
- Werner Kempf (1886 - 1964), německý generál
- Friedrich Adolf Paneth (1887 - 1958), chemik
- Julius Abronsius (1901 - 1968), univerzitní profesor
- Hannah Arendtová (1906 - 1975), politoložka
- Lea Rabinová (1928 - 2000), spisovatelka a manželka Jicchaka Rabina
- Viktor Pacajev (1933 - 1971), kosmonaut
- Alexej Leonov (* 1934), kosmonaut který jako první uskutečnil vesmírnou procházku
- Heinrich August Winkler (* 1938), historik
- Jurij Romaněnko (* 1944), kosmonaut
- Ludmila Putinová (* 1958), bývalá manželka Vladimira Putina
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ The songs of the Russian people, as illustrative of Slavonic mythology and Russian social life : Ralston, William Ralston Shedden, 1828-1889 : Free Download & Streaming : Internet Archive [online]. archive.org [cit. 2014-12-29]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaliningrad na Wikimedia Commons
- Galerie Kaliningrad na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města
- Kaliningradská katedrála
- Historie oblasti od 1815 do 1945 (německy)
- [1] (německy)