Kaliningrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaliningrad
Калининград
Kaliningrad – znak
znak
Kaliningrad – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška~5 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRuskoRusko Rusko
federální okruhSeverozápadní
oblastFlag of Kaliningrad Oblast Kaliningradská
Administrativní dělení5 rajónů
Kaliningrad na mapě
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Kaliningrad
Kaliningrad
Kaliningrad, Kaliningradská oblast
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha224,7 km²
Počet obyvatel498 260 (2022)
Hustota zalidnění2 217,4 obyv./km²
Etnické složeníRusové (87%), Ukrajinci (4%), Bělorusové (3,7%), Arméni (0,8%), ostatní (2,5%)
Náboženské složeníPravoslavné křesťanství, ateismus
Správa
StarostaAlexander Jarošuk
Vznik1255
Oficiální webwww.klgd.ru
Telefonní předvolba+7 4012
PSČ236010
Označení vozidel39
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaliningrad (rusky Калининград), do 4. července 1946 Königsberg (německy; rusky Кёнигсберг, česky Královec, polsky Królewiec, latinsky Regiomontium, litevsky Karaliaučius) je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace. Leží při ústí řeky Pregola do Baltského moře. V roce 2007 mělo 422 300 obyvatel. Bývalo metropolí Východního Pruska.

Historie

Sambové

Osada Pregnora (Twangste) na místě pozdějšího města byla založena již kolem roku 300 př. n. l., ta ale byla zničena při dobývání Pruska Řádem německých rytířů (1255). Oblast byla dříve obydlená národem Sambů (baltický národ starých Prusů), ten vlivem germanizace vyhynul okolo 17. století.

Královec

Křižáci město založili v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., který se postavil do čela křižáckých vojsk během jedné z jejich výprav proti pohanským Prusům. Křižáci zde postavili hrad, který v roce 1256 pojmenovali Královská hora v Sambii (castrum de Coningsberg in Sambia), latinsky Mons Regius (později Regiomontium).

Kolem roku 1290 získalo město městská práva. Rozvíjelo se jako přístav a člen Hanzy. Kolem roku 1300 vznikla na jižním břehu řeky Pregola osada Löbenicht a roku 1327 na ostrově Pergole osada Kneiphof. (všechny tři části spojeny v roce 1724). Roku 1312 se hrad stal sídlem velmistra řádů německých rytířů, nedlouho poté začala stavba katedrály, zasvěcené sv. Vojtěchovi. V roce 1345 město postihl ničivý požár.

Roku 1701 město připadlo Prusku a téhož roku zde byl Fridrich I. korunován pruským králem. V 18. století byla k městu připojena další předměstí. Za sedmileté války připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se město stalo součástí Německého císařství.

Kalingradská katedrála pochází patrně z první poloviny 14. století. Mj. je v ní pohřben německý filosof Immanuel Kant
Centrum Kaliningradu
Vítězné náměstí

Za druhé světové války bylo město jako důležitý přístav nacistického Německa těžce bombardováno britským letectvem. Část obyvatel město opustila ještě před příchodem Rudé armády, která město dobyla 9. dubna 1945 po čtyřdenní bitvě. Po příchodu bylo z města vysídleno zbylých 200 000 Němců. Ve městě zůstalo asi 20 000 obyvatel (z 316 000 před válkou). Po postupimské konferenci město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska Sovětskému svazu. V roce 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika Michaila Ivanoviče Kalinina.

Kaliningrad

Coby nejzápadnější výspa Sovětského svazu nabyla Kaliningradská oblast velkého významu v průběhu studené války. Kaliningrad se stal v 50. letech 20. století sídlem sovětské Baltské flotily. Z důvodu jeho strategického významu byl Kaliningrad uzavřen pro cizince.

Po válce zde bylo založeno Regionální muzeum historie a umění, Kaliningradské divadlo a v roce 1967 Baltská federální univerzita Immanuela Kanta. V roce 1979 se otevřelo Jantarové muzeum, mezi exponáty je druhý největší kousek jantaru na světě, jakož i sbírka více než 3000 jantarových inkluzí.

Po rozpadu Sovětského svazu se stalo město společně s Kaliningradskou oblastí exklávou Ruska a město se otevřelo zahraničním turistům. Ve městě Baltijsk, nedaleko Kaliningradu, je jediný ruský přístav v Baltském moři, který nezamrzá celoročně.

Kaliningrad hostil některé zápasy během ruského Mistrovství světa ve fotbale 2018.

Sport

Německá sportovní sdružení
Ruská sportovní sdružení

Turistické zajímavosti

  • Kaliningradská katedrála
  • Královská brána, Sackheimská brána, a Braniborská brána
  • Jantarové muzeum
  • Katedrála Krista Spasitele
  • Náměstí Vítězství (centrum města)
  • Dům Sovětů
  • Kalinigradská Zoo
  • Kantova Univerzita (dříve: „Königsberg Albertina Universität“)
  • staré hradby

Změna jména

Po roce 1991 došlo k debatám o tom, zda změnit název města zpět na Königsberg (Královec), stejným způsobem, jako se vrátilo několik dalších ruských měst k jejich před-sovětským názvům (např. Petrohrad, Jekatěrinburg, Volgograd či Tver). Jiní navrhli změnu názvu města na Kalinograd, kalina je rostlina, která má posvátné konotace ve slovanském folklóru, je to běžný motiv v desítkách lidových písní, spojených hlavně s mládím, svatby či pohřby.[2] Kantgrad je další navrhované alternativní jméno pro město, odvozuje se na počest velkého filozofa Immanuela Kanta, který ve městě dříve žil.

Významné osobnosti, které žily ve městě

Socha Immanuela Kanta

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. The songs of the Russian people, as illustrative of Slavonic mythology and Russian social life : Ralston, William Ralston Shedden, 1828-1889 : Free Download & Streaming : Internet Archive [online]. archive.org [cit. 2014-12-29]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy