Kalandrování textilií

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kalandrování je zušlechťovací proces, při kterém se na plošné textilie působí tlakem otáčejících se válců.

Účelem kalandrování je dodat textilnímu materiálu určitý vzhled nebo omak.

Kalandrovací stroje[editovat | editovat zdroj]

Stroje sestávají nejčastěji ze 3-7 válců nad sebou, vždy střídavě jeden kovový (s možností vyhřívání) a jeden s elastickým či bavlněným povrchem. Přítlak mezi válci může dosáhnout až 1200 kN, rychlost do 200 m/min.[1]

K nejpoužívanějším kalandrům patří:

  • Válcový - univerzální zařízení na matování nebo leštění textilií
  • Frikční – zboží se hladí za současného tření (chintzový efekt)
  • Rýhovaný – ohřívané ocelové válce s jemným rýhováním (např. na hedvábné tkaniny)
  • Gaufrovací – k ražení různých vzorů nebo také ke zpevňování rouna u netkaných textilií
  • Chaisingový – zboží prochází ložené v několika vrstvách nad sebou, tím se dosáhne matného lesku (proces je podobný mandlování)
  • Simili Kalandr – vlhké zboží prochází kalandrem při vysoké teplotě a tlaku. Tím se dosáhne na bavlněných nebo viskózových tkaninách lesku, který se však po vyprání ztrácí
  • Plsticí – k sušení a úpravě vlněných tkanin
  • Termo Kalandr – zpevnění netkaných textilií mezi ohřívanými válci (termobonding)
  • Pletařský – zařízení na paření pletenin hadicového tvaru

Efekty získané kalandrováním[editovat | editovat zdroj]

Žlábky, hedvábný povrch textilie, gaufrový efekt (krep), moaré, chintz a další mohou být:

  • stálé při praní – vzniklé termofixací textilií z plastických vláken
  • nestálé při praní - efekty získané kalandrováním na textiliích z celulózových vláken (např. bavlna, viskóza). Zvýšení stálosti se zde dosáhne síťovacími přípravky, které se přidávají před kalandrováním a po průchodu kalandrem se provádí vlastní zesítění.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]