KUKA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
KUKA Roboter
Logo
Právní forma GmbH
Založeno 1898 / 1995
Sídlo Augsburg, Spolková republika Německo
Klíčoví lidé Till Reuter (Výkonný Ředitel Společnosti a Předseda Představenstva), Bernd Minning (Předseda Dozorčí Rady), Manfred Gundel (Výkonný Ředitel Divize Robotiky)
Oblast výroby Automatizace
Vyráběné produkty Průmyslové roboty, řídící zařízení, automatizované montážní linky
Obrat KUKA Roboter: 616 Mio. €
KUKA AG (2011): 1.435 Mio. €
Počet zaměstnanců KUKA Roboter: 2.753
KUKA AG: 6.589
Oficiální web www.kuka.com
Johann Josef Keller a Jacob Knappich založili společnost KUKA v roce 1898

Společnost KUKA Roboter GmbH je významný světový producent průmyslových robotů a řešení automatizace výroby. Většina z jejich více než dvaceti dceřiných společností jsou obchodní a servisní zastoupení, nacházející se mimo jiné ve Spojených státech amerických, Mexiku, Brazílii, Japonsku, Číně, Koreji, Taiwanu, Indii a většině evropských zemích.

Jméno KUKA je akronym slov Keller und Knappich Augsburg. Zároveň je to i registrovaná značka průmyslových robotů a dalších produktů této společnosti. V češtině je název kuka synonymum pro popelářský vůz, původně touto firmou vyvinutý.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost KUKA byla založena v roce 1898 v Augsburgu v Německu. Jejími zakladateli jsou Johann Josef Keller a Jacob Knappich. Na začátku se firma zaměřovala na domovní a pouliční osvětlení, již záhy na to se ale přeorientovala na výrobu svářecích přístrojů a zařízení a velkých zásobníků. V roce 1966 získala firma KUKA přední postavení na trhu s komunálními vozy. V roce 1973 sestavila firma KUKA svého prvního průmyslového robota známého jako FAMULUS. Byl to první průmyslový robot na světě se šesti elektromechanicky řízenými osami.[1] V tomto období byla firma KUKA součástí Quandt group. To se ale změnilo v roce 1980, kdy se stala kapitálovou společností. V roce 1995 byla rozdělena do dvou firem: KUKA Roboter GmbH a KUKA Schweißanlagen GmbH (nyní KUKA Systems GmbH). Společnost patří pod KUKA AG (dřív IWKA Group).

O firmě[editovat | editovat zdroj]

Celosvětově má firma KUKA Roboter GmbH se sídlem v německém Augsburgu přes 3125 zaměstnanců (30.09.2012). Jejími zákazníky jsou především firmy z automobilového průmyslu, ale stále častěji i z jiných průmyslových odvětví.

Významné události[editovat | editovat zdroj]

  • 1971 - První automatická svařovací linka s roboty v Evropě
  • 1973 - FAMULUS – první průmyslový robot na světě se šesti elektromechanicky řízenými osami
  • 1976 - IR 6/60 - nový typ robota s šesti elektromechanicky poháněnými osami a zalomenou rukou
  • 1989 - Nová generace průmyslových robotů – nové bezkartáčové hnací motory s nízkými nároky na údržbu a vysokou technickou dostupností
  • 2007 - KUKA "titan" – nejsilnější šestiosý průmyslový robote na světě – nový záznam do Guinessovy knihy rekordů[2]
  • 2010 - Řada robotů QUANTEC jako první kompletně pokrývá rozsah mezní zátěže 90 až 300 kg při dosahu až 3100 mm
  • 2012 - KR AGILUS – Nová řada malých robotů

Systémové informace a oblasti využití[editovat | editovat zdroj]

Systémové informace[editovat | editovat zdroj]

Systémový software KUKA je operačním systém, který představuje jádro celého řídicího systému. Jsou v něm uloženy veškeré základní funkce, které jsou potřebné pro provoz robotického systému.

Roboty jsou dodávány společně s ovládacím panelem v rozlišení 640 x 480 pixelů a integrovanou 6D-myší. Panel umožňuje ovládání manipulátoru, ukládání pozic (TouchUp), vytváření a upravování modulů, funkcí, datových listů apod. K ručnímu ovládání ramen je nutno stisknout spínače na zadní straně ovládacího panelu (KUKA ControlPanel (KCP)). (v dnešní době už jen s funkcí „panika“). Jako propojení s řízením slouží rozhraní VGA a sběrnice CAN-Bus.

V řídící skříni se nachází průmyslový počítač komunikující s robotickým systémem za pomoci MFC karty. Řídící signály mezi manipulátorem a řízením jsou přenášeny přes tzv. DSE-RDW propojení. DSE karta se nachází v řídící skříni, RDW karta na podstavci robota.

Starší verze řízení typu KRC1 byla dodávána s operačním systémem Windows 95 a software zakládající se na VxWorks. K periferním zařízením patřily CD-ROM a disketová mechanika, popř. také Ethernet, Profibus, Interbus, Devicenet nebo ASL.

Aktuální verze řízení typu KRC2 je dodávána s operačním systémem Windows XP. K periferním zařízením patří CD-ROM, USB rozhraní, připojení na Ethernet a volitelně také rozhraní Profibus, Interbus, DeviceNet nebo Profinet.

Firemní barvy, ve kterých je dodávána většina robotů jsou oranžová (RAL 2003) a černá.

Oblasti využití[editovat | editovat zdroj]

Roboty firmy KUKA jsou nasazovány v nejrůznějších průmyslových odvětvích od kovů až po potraviny a plasty. Jejich různorodé využití zahrnuje obrábění, manipulaci, osazování strojů, paletizaci, bodové či obloukové svařování atd. Jsou používány u firem GM, Chrysler, Ford, Porsche, BMW, Audi, Mercedes-Benz, Volkswagen, Ferrari, Harley-Davidson, Boeing, Siemens, IKEA, Swarovski, Wal-Mart, Nestle, Budweiser, BSN medical, Coca-Cola a u mnoha dalších.[3]

Manipulace[editovat | editovat zdroj]

Průmyslové roboty často hrají důležitou roli při manipulaci s těžkým nákladem. Využívaná je přitom jejich vysoká nosnost a nastavitelná poloha.

Potravinářský průmysl[editovat | editovat zdroj]

Roboty KUKA nacházejí využití také v potravinářském průmyslu. Spolehlivě snižují pracovní zátěž zaměstnanců a strojů při náročných úkonech, jako je vkládání a vykládání produktů na balícím stroji, porcování masa, paletizace a kontrola kvality.

Stavební průmysl[editovat | editovat zdroj]

Stavební průmysl nabízí různorodé možnosti využití. Průmyslové roboty jsou nasazovány k zajištění plynulého toku materiálu, dalšímu zpracování i výrobě.

Sklářský průmysl[editovat | editovat zdroj]

Ve sklářském průmyslu jsou průmyslové roboty nasazovány při zpracování (např. tepelné zpracování skla a quartz skla), ohýbání a formování, nebo produkci.

Slévárenský průmysl[editovat | editovat zdroj]

Díky jejich odolnosti proti teplu a prachu mohou být průmyslové roboty nasazovány v přímém kontaktu s licími stroji. Dále nacházejí využití při dalším zpracování, jako např. odjehlování, broušení nebo vrtání a kontrole kvality.

Dřevařský průmysl[editovat | editovat zdroj]

V dřevařském průmyslu jsou roboty nasazovány k broušení, frézování, vrtání, řezání, paletizaci a třídění.

Zpracování kovu[editovat | editovat zdroj]

Při zpracování kovů jsou průmyslové roboty převážně nasazovány k vrtání, frézování, řezání nebo ohýbání a děrování. Dále jsou využívány k svařování, montáži, a nakládání a vykládání.

Zpracování kamene[editovat | editovat zdroj]

Způsoby využití robotů v keramickém a kamenném průmyslu se pohybují od řezání kamenných kvádrů až po plně automatizované 3D zpracování.

Obchodní údaje[editovat | editovat zdroj]

Obrat (KUKA Roboter GmbH)

  • 413 Mio. Euro (2008)
  • 330 Mio. Euro (2009)
  • 435 Mio. Euro (2010)
  • 616 Mio. Euro (2011)

Výkonná rada KUKA Roboter GmbH:

Výkonný ředitel Manfred Gundel

Finanční ředitel Michael Albert

Obrat (KUKA AG)

  • 1.286 Mio. Euro (2007)
  • 1.266 Mio. Euro (2008)
  • 902 Mio. Euro (2009)
  • 1.078 Mio. Euro (2010)
  • 1.435 Mio. Euro (2011)

Výkonná rada KUKA AG:

Výkonný ředitel Dr. Till Reuter

Finanční ředitel Peter Mohnen

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Když byl v roce 1964 uveden Goldfinger, třetí film s Jamesem Bondem, většina lidí nikdy neslyšela o laseru. Studio je dnes bezpochyby hrdé na některé klasické dialogy v této scéně: „Vyberte si opatrně svůj další bonmot, pane Bonde, mohl by být váš poslední“; a Bond: „Očekáváte, že budu mluvit?“; Goldfinger: „Ne, pane Bonde, očekávám, že zemřete.“ Laserová scéna ve filmu s Jamesem Bondem Dnes neumírej (Die Another Day) (2002), je poctou Goldfingerovi (1964). Nyní je ale laser automatizovaný. Roboty nesoucí laser, kteří účinkují po boku Pierce Brosnana a Halle Berryové, jsou průmyslové roboty KUKA. Po prezentaci firmy KUKA před producenty tohoto filmu přidali filmaři scénu, ve které Halle Berry bojuje laserovou palbou rameny robotu KUKA.

Ve filmu Šifra mistra Leonarda (The Da Vinci Code) (2006) podává robot KUKA Tomu Hanksovi v bance dřevěnou skříňku, ve které se nachází kryptex.

V roce 2001 vyvinula firma KUKA Robocoaster, který je prvním průmyslovým robotem na světě, který přepravuje osoby. Robot zajišťuje jízdě na horské dráze podobnou sekvenci pohybu pro své dva pasažéry.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie společnosti na stránkách KUKA Robotics
  2. Guiness World Records Ltd.Guinness World Records 2007. Bibliographic Institute, Mannheim, 2007. ISBN 978-3-411-14077-0
  3. Referenční zákazníci na stránkách KUKA Robotics

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie KUKA AG ve Wikimedia Commons

(česky)

(anglicky)

(německy)