KEO

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Satelit KEO je satelitní časová kapsle, která by měla být vyslána do vesmíru v roce 2013,[1]aby uchovala vzkazy obyvatel planety Země svým potomkům v budoucnosti vzdálené 50 000 let. Jde o projekt podporovaný kromě jiných organizací UNESCO (která jej zvolila „Projektem 21. století“), společností HutchisonEvropskou kosmickou agenturou (ESA).

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Vzkazy[editovat | editovat zdroj]

Každý jednotlivec měl možnost přispět svým vzkazem určeným budoucím obyvatelům planety Země – uzávěrka byla 31. prosince 2011.[1] Zpráva mohla být zadána přímo na oficiálním webu projektu, nebo zaslána organizátorům e-mailem. Organizátoři také vyzvali všechny, aby získávali vzkazy od dětí, starších občanů či těch, kteří nemají potřebné vzdělání tak, aby každá kultura, etnikum či skupina lidí na Zemi byla zastoupena. Satelitkapacitu nést až čtyřstránkový vzkaz od každého z více než 6 miliard obyvatel planety Země. Všechny obdržené vzkazy budou po vypuštění satelitu publikovány na internetu (bez jmen svých autorů).

Další obsah[editovat | editovat zdroj]

KEO ponese na palubě také diamant, který bude obsahovat kapku lidské krve, vzorky vzduchu, mořské vodypůdy. Na jedné z plošek diamantu bude zaznamenána DNA lidského genomu. Mimo to ponese satelit také astronomické hodiny, které budou ukazovat rotační frekvence několika pulsarů, dále pak ponese fotografie lidí všech kultur žijících na Zemi a „Současnou Alexandrijskou knihovnu“ – encyklopedický souhrn současného lidského vědění.

Technické podrobnosti[editovat | editovat zdroj]

Vzkazy a encyklopedie znalostí budou uloženy ve skleněných, radiaci odolných DVD. Symbolické návody v několika různých formátech budou zobrazovat soubor instrukcí k sestavení DVD přehrávače, který za 50 000 let nemusí existovat ani jako historický artefakt.

Tělo samotného satelitu bude mít přibližný tvar hladké koule o průměru 80 centimetrůmapou Země na svém povrchu, obklopené vrstvou hliníku, vrstvou tepelné ochrany a několika dalšími vrstvami titanu a dalších těžkých kovů vyplněných vakuem. To by mělo zajistit odolnost proti kosmickému záření, při vstupu do atmosféry, srážkám s drobným kosmickým smetím atd. Až dojde ke vstupu satelitu do pozemské atmosféry, termální vrstva vytvoří umělou polární záři a tím upozorní případné pozorovatele, neboť neponese žádný aktivní komunikační (ani pohonný) systém. Naplánovaná oběžná dráha se vzdáleností 1800 kilometrů nad povrchem je naplánována tak, aby se sonda vrátila zpět za zhruba 500 století, tedy za stejně dlouhý čas, jako uplynul od vytvoření prvních lidských jeskynních maleb.

Historie projektu[editovat | editovat zdroj]

Projekt KEO byl navržen v roce 1994 francouzským vědcemumělcem Jean-Marc Philippem (zemřel 12. listopadu 2008), průkopníkem v oblasti kosmického umění. Vzkazy začaly být shromažďovány se záměrem vypustit sondu v roce 2001. Studie technické proveditelnosti a další různá zdržení způsobily odklad startu až na období 20102011,[1] za předpokladu dostupnosti rakety Ariane 5, kterou přislíbila ESA. Start byl pak odložen na rok 2013.

Podobné projekty[editovat | editovat zdroj]

Několik dalších kosmických sond, které byly v minulosti vyslány do vesmíru, obsahují časové schránky určené obyvatelům Země budoucnosti nebo i mimozemským civilizacím. Satelit LAGEOS, který vstoupí zpět do atmosféry Země za 8,4 milionů let, nese na své palubě plaketu ukazující konfiguraci pozemských kontinentů v minulosti, současnosti i budoucnosti podle současných znalostí. Sondy Pioneer 10Pioneer 11 obě obsahují zlatou plaketu nesoucí základní informace o lidské civilizaci ve formě nákresů. Známější je pak zlatá deska Voyageru, kterou na palubě nesou sondy Voyager 1Voyager 2 a která obsahuje zvuky a obrazy ze Země spolu se symbolickými instrukcemi pro přehrání záznamu a umístěním planety Země.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Les dates de KEO [online]. [cit. 2007-10-28]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]