Křemenáč osikový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Křemenáč osikový

Mladé plodnice křemenáče osikového. Typický je v mládí čistě bílý třeň.
Mladé plodnice křemenáče osikového. Typický je v mládí čistě bílý třeň.
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: hřibotvaré (Boletales)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Rod: křemenáč (Leccinum)
Binomické jméno
Leccinum rufum
(Schaeff.) Kriesel 1983

Křemenáč osikový (Leccinum rufum) je hřibovitá houba. Je jedlá a výtečná houba.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Leccinum albostipitatum H.C. den Bakker & Noordeloos 2005
  • Leccinum aurantiacum ss. auct. plur.
  • Boletus aurantiacus Bull.
  • Boletus rufus Schaeff.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je v mládí polokulovitý až sklenutý, později klenutě rozložený až téměř plochý, průměr 4-20 cm, červenooranžový Nalezneme u něj bílé, vínově načervenající rourky, zato póry má drobné, bílé až smetanové, na otlaku vínově rezavé.

Rozměry třeně jsou 8-18 x 2-6 cm. Pokožka třeně je v mládí bělavá, na rozdíl od ostatních křemenáčů bez tmavých šupinek. Tyto odstálé hrubými červenohnědými až rezavohnědými šupinami.

Dužninu má smetanovou, na řezu vínově červenající, pak až fialovějící. Křemenáč osikový má příjemnou chuť a vůni houbovou. Výtrusy jsou vřetenovité, velké 13-17 * 4-5 µm, barva výtrusné prachu je okrově hnědá.

Roste od června do října, roztroušeně pod osikami, se kterými tvoří mykorrhizu, v listnatých a smíšených lesích, ve stromořadích u cest a v osikovém mlází na bohatých i písečných půdách.

Tato houba je jedlá, staročeská a tržní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]