Kodaň
| Kodaň København |
||
|---|---|---|
 Jádro Kodaně |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 55° 40′ 34″ s. š., 12° 34′ 6″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 1-91 m n. m. | |
| časové pásmo: | UTC+1 | |
| stát: |  Dánsko |
|
| Region: | Hovedstaden | |
| Samosprávná obec: | Københavns | |
| administrativní dělení: | 15 čtvrtí | |
 Kodaň
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 88,25 km² | |
| počet obyvatel: | 530 902 (město) 1 181 239 (aglomerace) (2010) |
|
| hustota zalidnění: | 6 015 obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Frank Jensen (SD) | |
| oficiální web: | www.kk.dk | |
| adresa obecního úřadu: | Rådhuspladsen København |
|
| PSČ: | 1000 | |
Kodaň (dánsky København, výslovnost: 
[kʰøb̥ənˈhaʊ̯ˀn]) je hlavní a největší město Dánska. Leží na východním pobřeží ostrova Sjælland a částečně na ostrově Amager. Ve městě samém žije asi půl milionu obyvatel, v celé městské aglomeraci přibližně přes jeden milion. Kodaň je sídlem dánské královny.
První zmínka o Kodani pochází z 11. století a hlavním městem se toto přístavní sídlo stalo ve století patnáctém. V 17. století, za vlády Kristiána IV. se stala Kodaň významným centrem regionu. Od roku 2000 je Mostem přes Øresund spojena se švédským Malmö. Z Kodaně a Malmö se tak pomalu stává jedna metropolitní oblast, kde v okruhu 50 km žije cca 2,7 milionu obyvatel.
Kodaň je hlavním regionálním centrem podnikání, kultury, médií a vědy, což potvrzují mnohé mezinárodní průzkumy a žebříčky. Byla označena za jedno z měst s nejkvalitnější životní úrovní a rovněž s nejšetrnějším přístupem k přírodě na světě. Je zde největší skandinávské letiště. Jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí je bronzová socha malé mořské víly, v jejíž blízkosti je historická přístavní pevnost Kastellet ze 17. století. V centru Kodaně leží známý zábavní park Tivoli. Roku 1996 byla Kodaň Evropským městem kultury.
Obsah |
Etymologie [editovat]
Dnešní dánský název København pochází ze středověkého pojmenování v dánštině, které bylo Køpmannæhafn (v překladu do češtiny Přístav obchodníků). Roku 1043 bylo toto místo poprvé označeno jako Havn, což se shoduje také s latinským označením Hafnia.[1] Obě slova znamenají totéž – Přístav. V roce 1923 byl právě od latinského pojmenování města odvozen název pro hafnium, chemický prvek, který téhož roku v Kodani objevili Dirk Coster a Georg von Hevesy.[2][3]
Názvy Kodaně se v různých jazycích odlišují. Například anglicky je to Copenhagen, německy a nizozemsky Kopenhagen, polsky Kopenhaga, švédsky Köpenhamn, islandsky Kaupmannahöfn a francouzsky, španělsky a portugalsky Copenhague.
Historie [editovat]
Prvotní osídlení a středověk [editovat]
Existují důkazy, které potvrzují lidskou činnost na tomto místě datující se do období kolem 4000 let př. n. l., není však potvrzeno trvalé osídlení v oblasti.[4] Podle archeologických průzkumů tu první trvalé osídlení vzniklo v 11. století a zahrnovalo dvě oddělené osady. Na místě dnešního Højbro Plads se pravděpodobně nacházel přístav.[5]
Ve 12. století význam Kodaně rostl a město bylo posíleno zemními pracemi. Římskokatolická církev vybudovala katedrály v Roskilde a Lundu a položila tak základ k rozvoji těchto sídel. Kodaň, která se nachází mezi těmito městy, tak měla ideální polohu pro dopravu a obchod. Nejstarší písemná zmínka o Kodani pochází z 12. století, kdy o ní píše Saxo Grammaticus jako o Portus Mercatorum, v tehdejší dánštině tedy Køpmannæhafn.[4] Papež Urban III. nazval město v dopise z roku 1186 jako Hafn,[6] zde šlo ale zřejmě o zkrácenou verzi.[4]
Geografie [editovat]
Rozvoj města [editovat]
Rozvoj města a suburbanizace má v Kodani jasný řád. Jak píše Dan Christensen v publikaci Copenhagen: views a visions, kterou vydala sama Kodaňská radnice, tak v roce 1948 vydala radnice plán na rozvoj města. Ve výše zmíněné publikaci se přímo uvádí následující. Regionální plánování začalo po druhé světové válce, když byl v lednu 1948 publikován návrh „Regionálního plánu pro větší Kodaň“. Navrhoval rozvoj města podél S-trains linek, což zajistilo rychlejší dopravu do města. Město mělo zůstat centrem výroby a služeb, okolo stanic vlaku se měly soustředit servisní střediska. Okolo každé stanice mělo být postaveno bydlení pro 10 000 obyvatel. Tomuto plánu se věnuje i Stan Major, který tvrdí, že plán měl pokrýt 3 000 km2 a naplánovat bydlení pro 1 milion lidí.
V 60. letech byl rozvoj města podle tohoto plánu neudržitelný, rozvoj byl příliš rychlý. Proto byl vypracován nový plán Figure 2. V tomto plánu byl připraven rozvoj jihozápadní oblasti okolo města.
Jelikož rychlost rozvoje města byla neudržitelná i podle druhého plánu, začala nad rozvojem Kodaně diskuze. Vznikla instituce, která se zabývala rozvojem města, The Regional Planning Council. Výsledkem dlouhé debaty a práce instituce byl roku 1973 „Regionální plán 1973“ (Figure 3). Plán měl řešit problém s dopravou. Jelikož do té doby byla doprava vedena hlavně okolo S-train linek směrem z předměstí do města byla potřeba vybudovat okruh, který odvede dopravu z centra. Rychlý rozvoj města zpomalil, až téměř zastavil, roku 1973 ropný šok.
Roku 1989 byl vypracován plán „Regionální plán 1989“ (Figure 4). Vše má být soustředěno v okolí hlavních dopravních tepen, hlavně S-trains linek. Dalo by se říci, že tímto je suburbanizace řízená. Nová předměstí se soustředí v okolí těchto linek.
Poslední „Finger Plan“ byl vytvořen roku 2007. Tyto plány byly úspěšné, protože suburbanizace se opravdu soustředí v okolí S-trains linek a mapa města a okolí vypadá jako ruka s prsty.
Hansen a Petersen ve své studii z roku 1980 také zkoumají rozvoj města Kodaně. Podle jejich studie docházelo od konce druhé světové války zhruba do roku 1978 k odlivu lidí z centra města do okraje. Suburbanizace se poté zpomalila a počet obyvatel v centru se už nesnižoval, ale pouze stagnoval. Stádium suburbanizace bylo mezi lety 1945 a 1978 a očekává se pokračováním stádia desurbanizace.
Oproti stavu v roce 1950, kdy ve městě žilo více lidí než v okolí, tak v roce 1989 už žilo v okolí města 2,5 krát více lidí než ve městě. Počet obyvatel ve městě a okolí se také zvýšil.
Podnebí [editovat]
Podnebí je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Počasí je ve všech ročních obdobích proměnlivé. Sníh padá od listopadu do začátku března a v zimě je sněžení stejně časté jako déšť. V zimě, pokud fouká vítr od východu může být i celodenní mráz a po ránu i méně než -10°C. Jaro je podobné jako v kontinentální evropě, ale přichází o týden později. Bouřky mohou jsou vzácné a jsou hlavně od půli října do února. V létě naopak mohou východní větry spolu s tlakovou výší přinést vedra. Nejvyšší naměřená teplota byla 33.8°C a nejnižšší naměřená teplota-24.2°C
| Kodaň – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Měsíc | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | Rok |
| Nejvyšší teplota [°C] | 7 | 8 | 12 | 18 | 23 | 24 | 26 | 26 | 20 | 16 | 12 | 8 | 26 |
| Průměrné maximum [°C] | 3 | 3 | 6 | 12 | 16 | 19 | 21 | 21 | 17 | 11 | 7 | 3 | 11,6 |
| Průměrná teplota [°C] | 1 | 0,5 | 3 | 8 | 12 | 15 | 17,5 | 17,5 | 13 | 8,5 | 5 | 1 | 8,5 |
| Průměrné minimum [°C] | -1 | -2 | 0 | 4 | 8 | 11 | 14 | 14 | 9 | 6 | 3 | -1 | 5,4 |
| Nejnižší teplota [°C] | -7 | -7 | -5 | -1 | 3 | 8 | 10 | 8 | 5 | 0 | -4 | -7 | -7 |
| Srážky [mm] | 46 | 30 | 39 | 34 | 50 | 64 | 61 | 70 | 62 | 59 | 53 | 50 | 618 |
| Zdroj: [7] {{{accessdate}}} | |||||||||||||
| Další zdroj: [8] {{{accessdate2}}} | |||||||||||||
Správa a politika [editovat]
Doprava [editovat]
Jakožto největší dánský přístav má Kodaň lodní spojení se Švédskem, Norskem, Německem, Polskem i Spojeným královstvím. Na ostrově Amager se nachází jedno z největších evropských letišť a největší skandinávské letiště – mezinárodní letiště Kastrup. Naopak Sjælland je spojen s okolní pevninou řadou mostů, což umožňuje železniční a silniční dopravu. V Kodani se rovněž nachází metro. Jsou zde dvě linky velice moderního a zcela automatického metra, vlakové soupravy jezdí bez řidičů. V plánu je jeho další rozšíření o okružní linky M3 a M4. Hlavním nádražím je København H.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků København na dánské Wikipedii, Copenhagen na anglické Wikipedii a History of Copenhagen na anglické Wikipedii.
- ↑ NIELSEN, Oluf. Kjøbenhavns Historie og Beskrivelse I. [s.l.] : [s.n.], 1877. Dostupné online. Kapitola Kjøbenhavn i Middelalderen. (dánsky)
- ↑ HEVESY, G. The Discovery and Properties of Hafnium. Chemical Reviews. 1925, roč. 2, s. 1. DOI:10.1021/cr60005a001. (anglicky)
- ↑ SCERRI, Eric R. Prediction of the nature of hafnium from chemistry, Bohr's theory and quantum theory. Annals of Science. 1994, roč. 51, s. 137. DOI:10.1080/00033799400200161. (anglicky)
- ↑ a b c SKAARUP, Bi; JENSEN, Johan R. M. Arkæologien i metroens spor — The archaeology in the tracks of the metro. Kodaň : The Orestad Development Corporation and Copenhagen City Museum, 2002. ISBN 87-90143-15-9. s. 14, 15. (dánsky, anglicky)
- ↑ SKAARUP, Bi. Strandenge og kystlinien i den ældste tid. 1999. V knize: Historiske Meddelelser om København 1999. Příprava vydání Gautier E., Skaarup B., Gabrielsen K., Kristiansen M., Ejlersen T. Kodaň : Københavns Kommune, 1999. ISBN 87-89457-13-7. s. 80. (dánsky)
- ↑ NIELSEN, Oluf. Kjøbenhavns Diplomatarium. Kodaň : Thiele, 1872. Dostupné online. Kapitola Dopis papeže Urbana III. (dánsky, latinsky)
- ↑ Nejvyšší a nejnižšší teplota v roce
- ↑ Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.
Externí odkazy [editovat]
- (dánsky) (anglicky) Oficiální stránky okresu Kodaň
- (dánsky) (anglicky) (německy) (švédsky) (norsky) VisitCopenhagen.dk – web pro turisty
- (anglicky) Copenhagen Portal - portál pro turisty
- (anglicky) CPHvisual.com - web s fotogalerií pro turisty
- (česky) vKodani.cz - stránky českých a slovenských krajanů v Kodani
- (dánsky) eremit.dk - literatura o Kodani online
- (česky) Jak se jezdí v Kodani - o cyklistické kultuře v dánské metropoli
