Kóan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kóan je krátký iracionální příběh, který obsahuje nelogickou „hádanku“. Název pochází z nejznámější sbírky čínských zenových kóanů Brána bez dveří, čínsky Wumenguan, sinojaponsky Mumokan. Sbírka sestává ze čtyřiceti osmi „případů“ (původní význam čínského termínu gong´an, sinojaponského kóan) s autorovým často paradoxním nebo ironickým komentářem a závěrečným čtyřverším, gáthou. Autorem sbírky byl mnich a učitel Wumen Huikai (11831260).

Smysl a význam kóanů[editovat | editovat zdroj]

Oldřich Král kóany popisuje jako z principu jednoduché, často eliptické a enigmatické záznamy dialogických promluv či jednání učitelů a žáků, mistrů a jejich rivalů. Pointy promluv a jednání jsou často v otázce a odpovědi, ale i v odmlce, nebo jen v gestu. Pointy vždy otevřené, často paradoxní, svou paradoxní otevřeností prolamují logiku a konvenci očekávaného jednání a předsudečného poznání. Ústně tradované kóany nezprostředkovávaly žádná moudra ani principy, jak to činily především konfuciánské, ale do značné míry i taoistické příběhy, na které čínští buddhisté navazovali; písemně zaznamenané a literárně zpracované kóany neměly literární ambice. Byl to psychologický nástroj, kterým učitel opakovaně naváděl žáka nebo protivníka do jisté duchovní a mentální situace, ze které nebylo jiného východiska nežli vyjít z myslitelného a rozumného.[1]

Jsou zadávány mnichům, studentům zenu, jako předmět celodenní meditace. Řešení takového kóanu může zabrat i několik let a nastane teprve tehdy, když žák pochopí jisté principy a dosáhne určité duchovní úrovně. Když se tomu tak stane, řešení kóanu je „nad Slunce jasné“.[zdroj?]

Několik známých kóanů[editovat | editovat zdroj]

  • Jak zní potlesk jedné ruky?
  • Goso pravil: „Kdybych to chtěl vysvětlit na příkladu, je to jako by kráva procházela zamřížovaným oknem. Rohy, hlava, tělo a čtyři nohy jsou již skrz. Proč neprojde její ocas?“
  • Kam jde světlo žárovky, když se zhasne?
  • Žák se zeptal mistra: „Co je osvícení?“ Mistr odpověděl: „Když jsi hladový, tak jez. Když jsi unaven, spi!“
  • Světlo a tma jsou vzájemně na sobě závislé. A ty?
  • Mnich se zeptal mistra Kegona: „V jakém stavu se vrací osvícený do světa?“ Na to Kegon: „Jednou rozbité zrcadlo již nikdy nezrcadlí, jednou spadané listí se nevrátí k původní větvi.“
  • Jak vypadala tvoje tvář před narozením tvých rodičů?
  • Dva jdou cestou.
    Jeden nezmokne.
    Ach, tento podzimní déšť!

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citace a reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WUMEN, Huikai. Brána bez dveří. Překlad Oldřich Král. Lásenice : Maxima, 2007. ISBN 978-80-86921-02-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]