Käbi Lareteiová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Käbi Lareteiová
Pro nápovědu klikněte
Käbi Lareteiová
Základní informace
Narození 14. července 1922
Tartu
Úmrtí 1. listopadu 2014 (ve věku 92 let)
Povolání pianista
Děti Daniel Bergman
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Käbi Lareteiová (est. Käbi Alma Laretei; 14. července 1922 Tartu, Estonsko1. listopadu 2014) byla estonská koncertní pianistka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Raná léta[editovat | editovat zdroj]

Käbi Lareteiová se narodila do rodiny estonského politika a diplomata. Kvůli pracovním povinnostem svého otce strávila dětství v Moskvě (1926–1928) a v Kaunasu (1928–1930). V letech 1936–1940 studovala hru na klavír na Estonské hudební akademii v Tallinnu. V době vypuknutí druhé světové války byl její otec, Heinrich Laretei (1892–1973), estonský vyslanec ve Stockholmu. Když Estonsko obsadila sovětská vojska, zůstala rodina ve švédském exilu.

Pianistka[editovat | editovat zdroj]

V letech 1947–1950 studovala kompozici u estonského emigranta, skladatele Eduarda Tubina, společně s hrou na klavír u Gottfrieda Boona a Annie Fischerové. Jako klavíristka debutovala v roce 1946 v koncertním sále ve Stockholmu. Především na počátku 60. let měla velké úspěchy (mimo jiné) v Anglii, Německu, Švédsku či USA. Vystupovala také v Carnige Hall či Bílém domě.

Ingmar Bergman[editovat | editovat zdroj]

V letech 1950–1959 byla manželkou šéfdirigenta orchestru Gävleborgského kraje Gunnara Staerna (* 1922). V roce 1959 se provdala za švédského režiséra Ingmara Bergmana. Byla poradkyní a skladatelkou hudby k několika Bergmanovým filmům (například Podzimní sonáta a Tváří v tvář) a zahrála si malou roli ve filmu Fanny a Alexandr. V roce 1962 se jí narodil syn Daniel Bergman. Manželství mezi ní a Ingmarem Bergmanem ztroskotalo v roce 1966. V roce 1969 se nechali oficiálně rozvést.

V roce 1967 předsedala Švédskému svazu hudebních umělců (Svenska Tonkonstnärsförbundet – STKF) a v roce 1968 byla členkou Královské hudební akademie (Kungliga Musikaliska akademien).

Spisovatelka[editovat | editovat zdroj]

Vedle své hudební kariéry byla Käbi Lareteiová i učitelkou hudby a oblíbenou moderátorkou ve švédské televizi. Vydala také mnoho švédsky psaných děl o hudbě, jakož i beletrie s autobiografickými prvky.

Nejvýznamnější publikace[editovat | editovat zdroj]

  • 1976 – Kousek země (En bit jord)
  • 1983 – Tulipánový strom (Tulpanträdet)
  • 1987 – Víry a stopy (Virvlar och spår)
  • 1991 – Ztracený zvuk (En förlorad klang)
  • 2004 – Jako v překladu (Såsom i en översättning)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Pianistka Käbi Lareteiová (estonské Ministerstvo zahraničních věcí) [1]