Kána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Galilea v prvním století

Kána bylo historické město v Galileji na Blízkém východě.

V křesťanském Novém zákoně se Janovo evangelium několikrát zmiňuje o městě zvaném Kána Galilejská.

Svatba v Káně[editovat | editovat zdroj]

Mezi křesťany a badateli Nového zákona je Kána známým místem, kde podle Janova evangelia Ježíš vykonal svůj první zázrak, proměnu velkého množství vody ve víno při svatební hostině (Jan 2,1-11)[1], když víno zajištěné ženichem došlo. Žádné ze synoptických evangelií tuto událost nezmiňuje, ale v Janově evangeliu má značnou symbolickou důležitost: je prvním ze sedmi zázraků, znamení, kterými je potvrzováno Ježíšovo božství a kolem nichž je evangelium vystavěno.

Příběh zaujímal velmi důležité místo ve vývoji křesťanské pastorální teologie, počínaje skutečností, že Ježíš byl pozván na svatbu, přišel a použil svou božskou moc k odvrácení hrozícího zmaření slavnosti. Tyto události jsou chápány jako doklad Ježíšova souhlasu s manželstvím a světskými slavnostmi, v protikladu k přísnému pohledu sv. Pavla, jak jej můžeme najít např. v prvním listu Korintským. Bývá jimi také argumentováno proti křesťanskému teetotalismu (odporu k alkoholu).

V římskokatolické církvi je svatba v Káně jedním z růžencových tajemství Světla.

Další odkazy na Kánu[editovat | editovat zdroj]

Další zmínka o Káně v Janově evangeliu (Jan 4,46) se vztahuje k Ježíšově návštěvě tohoto města, kde ho vyhledal královský úředník z blízkého města Kafarnaum, jehož syn byl těžce nemocen a umíral. Dále je v témže evangeliu (Jan 21,2) uvedeno, že apoštol Natanael (obvykle ztotožňovaný s Bartolomějem ze seznamu apoštolů v synoptických evangeliích) pocházel z Kány. Kána Galilejská není zmiňována v žádné jiné knize Bible, ani v jiném zdroji z té doby.

Geografické umístění Kány[editovat | editovat zdroj]

Je mnoho teorií o umístění biblické Kány. V Janově evangeliu se nedočteme o žádném bližším určení místa svatby. Mnoho současných křesťanů přikládá příběhu o svatbě v Káni spíše teologický než historický nebo geografický význam. Moderní bibličtí badatelé se ovšem shodují v tom, že Janovo evangelium bylo určeno společenství židovských křesťanů pravděpodobně žijících v Judei, což znamená, že by evangelista pravděpodobně nepsal o neexistujícím místě.

V Galileji existují čtyři vesnice, které mohly být biblickou Kánou:

Podle Katolické encyklopedie z roku 1913 se podle tradice sahající do 8. století považuje za biblickou Kánu dnešní Kafr Kanna v Izraeli, ležící přibližně 7 km severovýchodně od Nazaretu. Mnozí současní badatelé ovšem uvádějí i jiné možnosti, například zaniklou vesnici Kenet-el-Džalil (zvanou též Khirbet Kana), ležící 9 km severněji, nebo Ain Kana blíže k Nazaretu a lépe odpovídající etymologickému základu. Vesnice Qana v jižním Libanonu je málo pravděpodobným kandidátem na biblickou Kánu, ačkoli mnozí libanonští křesťané jsou přesvědčeni, že právě ona je tou pravou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J 2, 1–11 (Kral, ČEP)