Jáchym Oldřich z Hradce

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jáchym Oldřich z Hradce
Erb pánů z Hradce
Erb pánů z Hradce
Karlštejnský purkrabí
za panský stav
Ve funkci:
1602 – 1604
PanovníkRudolf II.
NástupceVilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Hejtman Bechyňského kraje
Ve funkci:
1598 – 1603
PanovníkRudolf II.

Narození24. ledna 1579
Úmrtí23. ledna 1604
Jindřichův Hradec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
NárodnostČech
ChoťMarie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringenu
RodičeAdam II. z Hradce
Kateřina z Montfortu
Dětižádné
PříbuzníLucie Otýlie z Hradce (sourozenec)
SídloJindřichův Hradec
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Adam II. z Hradce
1549–1596
matka Kateřina z Montfortu
1556–1631
bratr Vilém Zachariáš
1575–1589
bratr */† 1578
sestra Lucie Otýlie z Hradce
1582–1633
sestra Bohunka
1576–1577
sestra Anna Kateřina
1578–1596
sestra Dorotka
1594–1604
švagr Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
1572–1652
děd Jáchym z Hradce
1526–1565
babička Anna z Rožmberka
1530–1580
teta Anna Alžběta z Hradce
1557–1596

Jáchym Oldřich z Hradce (24. ledna 157923. ledna 1604 Jindřichův Hradec) byl český šlechtic, karlštejnský purkrabí a komorník císaře.

Život

Byl synem Adama II. z Hradce (1549–1596) a Kateřiny z Montfortu (1556–1631). Od narození byl neduživý, měl hrb a trpěl epilepsií. V roce 1602 byl stižen těžkou padoucnicí tak, že již z postele nevstal.

I když se měl oženit s hraběnkou z rodu Öttingenů, nakonec se jeho manželkou stala patnáctiletá Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringen (31. října 158311. září 1649), dcera císařského rady hraběte Karla z Hohenzollernu. Svatba se konala 25. ledna 1598 v Augsburgu.[1] To již měl zkušenosti z císařského dvora u Rudolfa II., kde působil jako komorník. Politické zkušenosti získal v úřadě hejtmana Bechyňského kraje (1598–1603). Poslední dva roky života zastával úřad karlštejnského purkrabí, který byl mezi dvanácti nejvyššími zemskými úřady Českého království.

Těžce nemocný Jáchym Oldřich zemřel v noci z 23. na 24. ledna 1604. Už čtyři dny po smrti byla cínová rakev s mrtvým tělem vystavena na několik týdnů v kostele svatého Jana Křtitele v Jindřichově Hradci. Následující čtyři měsíce se zde každý den konaly mše za zemřelého a spásu jeho rodu. Na pohřeb byli kromě císaře Rudolfa II. pozváni i šlechtici a významné osobnosti ze všech zemí Koruny české, Rakous i Římskoněmecké říše. Na sestavování seznamu smutečních hostů se osobně podílel Petr Vok z Rožmberka. V předvečer pohřbu 30. května pronesl nad rakví smuteční kázání jezuita Jan Puteanus.[2]

V souvislosti s úmrtím Jáchyma Oldřicha byl vydán soubor třinácti pohřebních básní Parentalia. Mezi jejími autory byli mimo jiné Rudolf Mollart z Mollartu a Václav Vilém z Lobkovic. Při stejné příležitosti složil pohřební píseň i Šimon Lomnický z Budče.[3]

Jáchym Oldřich byl poslední muž z rodu pánů z Hradce, tím vymřel rod po meči. Jelikož neměl děti (dvě děti zemřely při porodu), zdědila celý majetek jeho sestra Lucie Otýlie z Hradce provdaná za Viléma Slavatu.

Vývod z předků

Reference

  1. BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4. S. 10. Dále jen Dvory velmožů s erbem růže. 
    Podle JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 102.  se svatba konala 21. ledna 1598 v Jindřichově Hradci.
  2. Dvory velmožů s erbem růže, s. 188-189.
  3. Dvory velmožů s erbem růže, s. 190.

Literatura

Externí odkazy