Jutta Meklenbursko-Střelická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Jutta Meklenbursko-Štrelická)
Skočit na: Navigace, Hledání
Jutta Meklenbursko-Střelická
korunní princezna černohorská
vévodkyně Meklenburská
Vévodkyně na fotografii Otty Mayera r. 1900
Vévodkyně na fotografii Otty Mayera r. 1900
Sňatek 27. červenec 189924. září 1939
Manžel Danilo III. Petrović-Njegoš
Úplné jméno Augusta Šarlota Jutta Alexandra Georgina Adolfína Meklenbursko-Střelická
Tituly Její královská výsost korunní princezna;
Její výsost vévodkyně
Narození 24. leden 1880
Neustrelitz, Německo Německo
Úmrtí 17. únor 1946
Řím, Itálie Itálie
Pochována Cimitiero Teutonico, Řím
Následník Geneviève Prigent
Potomci bezdětná
Dynastie Meklenburkové;
Petrović-Njegoš (sňatkem)
Otec Adolf Fridrich V. Meklenburský
Matka Alžběta Anhaltská

Jutta Meklenbursko-Střelická (24. ledna 1880 - 17. února 1946) byla meklenburská vévodkyně z vedlejší linie Meklenbursko-Střelických a provdaná korunní princezna černohorská.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Vévodkyně Jutta, rodným jménem Augusta Šarlota Jutta Alexandra Georgína Adolfína Meklenbursko-Střelická se narodila 24. ledna 1880 na zámku v Neustrelitz jako druhý potomek velkovévody Adolfa Friedricha V. a velkovévodkyně Alžběty Marie. Spolu se svou sestrou Marií Leopoldinou byly již od útlého dětství chůvami vedeny k přísné etiketě a společenskému chování na zámku Erbgrossherzog v Karlsruhe blízko německo-francouzských hranic a měly pouze malé styky s rodiči. Od 13 let se pravidelně s rodiči, sourozenci a dědečkem Frederikem I., vévodou z Anhaltu (ke kterému měla velice blízký vztah) účastnila diplomatických návštěv v zahraničí i v Německu.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1898 se vévodkyně Jutta na soukromém večírku v Berlíně seznámila s Danilem Alexandrem Petrovićem-Njegošem, korunním princem černohorským, jenž byl do Německa pozván císařem Vilémem II.. I přes nemalý věkový rozdíl se mladá vévodkyně do šarmantního a okouzlujícího slovanského prince zamilovala. Korunní princ požádal již po několika týdnech Juttu o ruku a prakticky ihned byla naplánována svatba.

26. července dorazila vévodkyně Jutta do černohorského přístavu Baru. Krátce po připlutí do Černé Hory Jutta přestoupila na pravoslavnou víru a přijala jméno Milica Sofie, po celý svůj život však byla známá více pod svým původním jménem. Obřad se konal 27. července 1899 v královské kapli Ćipur v Cetinje v Černé Hoře. Juttiným svědkem byl její budoucí švagr Viktor Emanuel III., král italský - manžel Danilovy sestry Eleny Alexandry. Dalšími významnými hosty byli např. velkokníže Konstantin Ruský, nevěstin bratr velkovévoda Adolf Fridrich V. a matka Alžběta a dále někteří členové černohorské královské rodiny. Jutta byla oblečena do černohorského národního kroje. Po obřadu prošel svatební průvod městem do královského paláce. Pro Černohorce, kteří svého korunního prince zbožňovali, byla svatba velkou událostí, která se oslavovala ještě dlouho do noci. Po svatbě se Jutta stala černohorskou korunní princeznou a získala titul její královská výsost.

Ani po sedmi letech manželství se Danilo s Juttou stále nedočkali potomka. Nakonec byla u Jutty zjištěna tyrosinémie - metabolické onemocnění - a pár zůstal bezdětný až do konce života, což ovlivnilo především korunního prince.

I. světová válka a exil[editovat | editovat zdroj]

Během I. světové války vedlo Černohorské království ozbrojené konflikty s centrálními mocnostmi, mezi které patřilo i Juttino rodné Německo. V té době žil korunní pár v letním královském paláci v Baru, jenž byl několikrát bombardována rakousko-uherskými letadly. Po anexi Černé Hory a jejím následném začlenění do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců odešla královská rodina do exilu nejprve v Itálii a následně ve Francii do města Cap d´Antibes. Zde 1. března 1921 zemřel Juttin tchán, otec korunního prince král Nikola I. Petrović-Njegoš. Na jeho místo coby hlavy dynastie Petrovićů-Njegošů nastoupil Juttin manžel Danilo, jenž se zároveň stal titulárním králem. Ten ale již o šest dní později, 7. března 1921 abdikoval na svou funkci ve prospěch synovce prince Michaela.

Konec života[editovat | editovat zdroj]

Jutta s Danilem žili ve francouzském exilu až do roku 1935, kdy se přestěhovali do Vídně. V rakouské metropoli vedli velice poklidný a kulturně bohatý život, navštěvovali výstavy a koncerty a mezi úzkou smetánkou se stala velmi oblíbenými. 24. září 1939 ve Vídni zemřel korunní princ Danilo. Tato událost byla pro vévodkyni Juttu silnou a těžkou zkouškou. Po manželově smrti se Jutta přestěhovala na žádost své švagrové Eleny Alexandry Petrović-Njegoš, královny italské do Říma, kde klidně dožila a sedm let po smrti manžela zemřela dne 17. února 1946. Je pohřbena na římském hřbitově Cimitiero Teutonico v nádherné mohyle společně se svou příbuznou Šarlotou Frederikou Meklenbursko-Zvěřínskou, bývalou dánskou královnou. Jejich mohylu chrání anděl míru. Jutta je jedinou pohřbenou osobou pravoslavného vyznání na tomto hřbitově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jutta Meklenbursko-Střelická ve Wikimedia Commons V tomto článku byly použity překlady textů z článků Duchess Jutta of Mecklenburg-Strelitz na anglické Wikipedii a Jutta von Mecklenburg-Strelitz na německé Wikipedii.