Justus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o biskupovi. O Zdeňku Gintlovi, používajícímu také pseudonym Justus, pojednává článek Zdeněk Gintl.
Justova socha v rochesterské katedrále

Justus (zemřel 10. listopadu mezi léty 627 až 631) byl prvním biskupem v Rochesteru a čtvrtý arcibiskup z Canterbury. Do Anglie byl vyslán z Říma v rámci gregoriánské misie, která měla za cíl pohanské Anglo-sasy získat pro křesťanství. Po smrti prokřesťansky nakloněného kentského krále Æthelberhta v roce 616 byl donucen z Anglie uprchnout do Galie, ale již příštího roku se do Anglie vrátil. V roce 624 se stal canterburským arcibiskupem. Během svého úřadování dohlížel na vysílání misionářů do severní Northumbie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Justus byl rodilý Ital a účastník gregoriánské misie vyslané do Anglie papežem Řehořem Velikým v roce 601,[1][2] ačkoliv podle některých zdrojů byl účastníkem již první vlny, která do Anglie dorazila se Augustinem v roce 597.[3]

Augustin z Canterbury Justa v roce 604 vysvětil biskupem, kterým se stal v kentském městě Rochester,[4] Justus pravděpodobně na rozdíl od většiny misionářů nebyl mnich,[5] proto se klérum v jeho okolí většinou skládalo z diecézních duchovních, než z mnichů.[6] Výnos krále Æthelberht Kentského, jímž Justovi zaručil půdu v Rochesteru, je pochybné autentičnosti.[1]

Zatímco byl Justus v biskupském úřadu, on a další z předních gregoriánských misionářů a londýnský biskup Mellitus se podepsali pod dopis arcibiskupa Vavřince z Canterbury irským biskupům, v němž vyzýval keltské křesťany k přijetí římského způsobu vypočítávání data slavení Velikonoc.[7] Roku 614 se Justus zúčastnil pařížského koncilu, svolaného franským králem Clotharem II.[8] V roce 616 zemřel kentský král Æthelberht, který přijal a podporoval křesťanství, nicméně jeho nástupci křesťanství odvrhli a přijali zpět staré pohanské zvyky a křesťany pronásledovali; Justus tak byl donucen spolu s Mellitem prchnout z Anglie na pevninu do Galie. Nicméně již roku 617 se do Anglie vrátil a ujal se zpět biskupského úřadu.[1] Mellitus se rovněž vrátil, avšak přetrvávající protikřesťanské nálady obyvatelstva mu zabránily vrátit se do Londýna; po smrti Vavřince z Canterbury Mellitus zaujla jeho místo na arcibiskupském stolci.[9]

Justus se arcibiskupem stal po Mellitově smrti roku 624.[10] Poté vysvětil svým nástupem v rochesterském biskupství Romana z Rochesteru.[1] Od papeže Bonifáce V. přijal papežské palium a papež mu rovněž poslal dopis, v němž mu gratuloval ke konverzi krále „Aduluald“ (zřejmě tím myslel kentského krále Eadbalda); Bonifácův dopis je přiložen k Historii ecclesiastica gentis Anglorum, historického díla anglického kronikáře Bedy Ctihodného.[11] Podle historika D. P. Kirbyho je pravděpodobné, že Eadbalda ke křesťanství přivedl Justus a nikoliv jeho předchůdce, Vavřinec z Canterbury.[12] Jiní historikové, např. Barbara Yorke, či Henry Mayr-Harting, tvrdí, že Bedovy záznamy jsou správné a král Eadbald byl pokřtěn Vanřince z Canterbury.[13] Barbara Yorke dále tvrdí, že během Eadbaldovy vlády v Kentu vládl ještě jeho spoluvládce Æthelwald – „Aduluald“, o kterém se zmiňuje v dopise papež Bonifác.[14]

Justus vysvětil Paulina prvním yorkským biskupem předtím, než Paulinus vydal jako doprovod kentské princezny Æthelburgy do Nurthumbie, kde se měla vdát za krále Edwina.[1] Justus zemřel 10. listopadu někdy v letech 627–631,[10] poté byl prohlášen za svatého; jeho svátek připadl na výročí jeho smrti, 10. listopad.[15] V 90. letech 11. století byly Justovy ostatky obřadně přeneseny do relikviáře za oltářem Opatství svatého Augustina v Canterbury. Přibližně v té době byl Joscelinem de Saint-Bertin sepsán Justův Život, stejně jako oslavná bášeň Reginalda z Canterbury;[16] o svatém Justovi také napsali Thomas z Elmhamu, Gervaise z Canterbury, či Vilém z Malmesbury, o Justově životě se také zmiňuje pozdější kronikář Beda Ctihodný.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Justus na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f HUNT, William. Justus (St Justus) (d. 627x31) [online]. Oxford: Oxford University Press, rev. 2005-10, [cit. 2009-06-01]. (Oxford Dictionary of National Biography.) [zpoplatněný přístup]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. STENTON, Frank Merry. Anglo-Saxon England. 3.. vyd. Oxford : Oxford University Press, 1971. [dále jen Stenton]. ISBN 978-0-19-280139-5. S. 109. (anglicky) 
  3. HINDLEY, Geoffrey. A Brief History of the Anglo-Saxons: The Beginnings of the English Nation. New York : Carroll & Graf Publishers, 2006. ISBN 978-0-78671-738-5. S. 65. (anglicky) 
  4. BROOKS, Nicholas. The Early History of the Church of Canterbury: Christ Church from 597 to 1066. Londýn : Leicester University Press, 1984. ISBN 0-7185-0041-5. S. 221. (anglicky) 
  5. SMITH, R. A. L.. The Early Community of St. Andrew at Rochester, 604-c. 1080. The English Historical Review. 1945, roč. 60, čís. 238, s. 291. [dále jen Smith]. DOI:10.1093/ehr/LX.CCXXXVIII.289. (anglicky) 
  6. Smith, str. 292.
  7. Stenton, str. 112.
  8. WOOD, Ian. The Mission of Augustine of Canterbury to the English. Speculum. leden 1994, roč. 69, čís. 1, s. 1–17. Dostupné online. ISSN 0038-7134. DOI:10.2307/2864782. (anglicky) 
  9. LAPIDGE, Michael. Mellitus. In LAPIDGE, Michael. The Blackwell Encyclopedia of Anglo-Saxon England. Oxford : Blackwell Publishing, 2001. ISBN 0631224920. S. 306. (anglicky)
  10. a b FRYDE, E. B.; GREENWAY, D. E.; PORTER, S.. Handbook of British Chronology. 3.. vyd. Cambridge : Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-56350-X. S. 213. (anglicky) 
  11. KIRBY, D. P.. The Earliest English Kings. 2.. vyd. New York : Routledge, 2000. [dále jen Kirby]. ISBN 0-415-24211-8. S. 31–32. (anglicky) 
  12. Kirby, str. 33.
  13. MAYR-HARTING, Henry. The Coming of Christianity to Anglo-Saxon England. 3.. vyd. University Park : Pennsylvania State University Press, 1991. ISBN 0271007699. S. 75–76. (anglicky) 
  14. YORKE, Barbara. Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England. New York : Routledge, 1997. ISBN 0-415-16639-X. S. 32. (anglicky) 
  15. DELANEY, John P. Dictionary of Saints. 2. vyd. Garden City : Doubleday, 1980. ISBN 0-385-13594-7. S. 354–355. (anglicky) 
  16. HAYWARD, Paul Anthony. Justus. In LAPIDGE, Michael. The Blackwell Encyclopedia of Anglo-Saxon England. Oxford : Blackwell Publishing, 2001. ISBN 0631224920. S. 267–268. (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROOKS, Nicholas. The Early History of the Church of Canterbury: Christ Church from 597 to 1066. Londýn : Leicester University Press, 1984. ISBN 0-7185-0041-5. (anglicky) 
  • DELANEY, John P. Dictionary of Saints. 2. vyd. Garden City : Doubleday, 1980. ISBN 0-385-13594-7. (anglicky) 
  • FRYDE, E. B.; GREENWAY, D. E.; PORTER, S.. Handbook of British Chronology. 3.. vyd. Cambridge : Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-56350-X. (anglicky) 
  • HAYWARD, Paul Anthony. Justus. In LAPIDGE, Michael. The Blackwell Encyclopedia of Anglo-Saxon England. Oxford : Blackwell Publishing, 2001. ISBN 0631224920. S. 267–268. (anglicky)
  • HINDLEY, Geoffrey. A Brief History of the Anglo-Saxons: The Beginnings of the English Nation. New York : Carroll & Graf Publishers, 2006. ISBN 978-0-78671-738-5. S. 65. (anglicky) 
  • KIRBY, D. P.. The Earliest English Kings. 2.. vyd. New York : Routledge, 2000. ISBN 0-415-24211-8. (anglicky) 
  • MAYR-HARTING, Henry. The Coming of Christianity to Anglo-Saxon England. 3.. vyd. University Park : Pennsylvania State University Press, 1991. ISBN 0271007699. S. 75–76. (anglicky) 
  • SMITH, R. A. L.. The Early Community of St. Andrew at Rochester, 604-c. 1080. The English Historical Review. 1945, roč. 60, čís. 238, s. 289–299. DOI:10.1093/ehr/LX.CCXXXVIII.289. (anglicky) 
  • STENTON, Frank Merry. Anglo-Saxon England. 3.. vyd. Oxford : Oxford University Press, 1971. ISBN 978-0-19-280139-5. (anglicky) 
  • WOOD, Ian. The Mission of Augustine of Canterbury to the English. Speculum. leden 1994, roč. 69, čís. 1–17, s. 6. Dostupné online. ISSN 0038-7134. DOI:10.2307/2864782. (anglicky) 
  • YORKE, Barbara. Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England. New York : Routledge, 1997. ISBN 0-415-16639-X. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]