Jurij Malenčenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jurij Ivanovič Malenčenko
Jurij Malenčenko
Kosmonaut CPK
St. příslušnost SSSR/Rusko
Datum narození 22. prosince 1961 (52 let)
Světlovodsk, Kirovogradská oblast, Ukrajinská SSR
Předchozí
zaměstnání
Vojenský pilot
Hodnost plukovník (12. července 1995)
Čas ve vesmíru 641 dní, 11 hodin a 11 minut
Kosmonaut od 6. října 1987
Mise EO 16 (Sojuz TM-19/Mir)
STS-106
Expedice 7 (Sojuz TMA-2/ISS)
Expedice 16 (Sojuz TMA-11/ISS)
Expedice 32/33 (Sojuz TMA-04M/ISS)
Znaky
misí
Emblém posádky Sojuzu TM-19 Emblém mise STS-106 Emblém posádky Sojuzu TMA-2 Emblém Expedice 7 Emblém posádky Sojuzu TMA-11 Emblém Expedice 16 Emblém posádky Sojuzu TMA-11 Emblém Expedice 16 Emblém posádky Sojuzu TMA-11 Emblém Expedice 32 Emblém Expedice 33
Kosmonaut do stále aktivní

Jurij Ivanovič Malenčenko (rusky Юрий Иванович Маленченко, * 22. prosince 1961 ve Světlovodsku, Kirovogradská oblasti Ukrajinské SSR) byl původně vojenský letec, od října 1987 do 27. července 2009 sovětský, po rozpadu Sovětského svazu ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Absolvoval pět letů do vesmíru  – jednou na stanici Mir a čtyřikrát na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) – o celkové délce 641 dní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Jurij Malenčenko je ukrajinské[1] národnosti, narodil se ve Světlovodsku, městě v Kirovogradské oblasti Ukrajinské SSR. Po ukončení střední školy vystudoval Charkovskou vojenskou vysokou leteckou školu, poté od roku 1983 sloužil v sovětském vojenském letectvu ve 119. stíhací letecké divizi dislokované v Tiraspolu v Moldávii.[2][1]

Kosmonaut[editovat | editovat zdroj]

V polovině osmdesátých let byl vybrán mezi kandidáty na kosmonauta, prošel nezbytnými lékařskými prohlídkami a 26. března 1987 byl státní meziresortní komisí doporučen ke kosmonautickému výcviku. Dne 6. října 1987 byl rozkazem hlavního velitele letectva zařazen do oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK). Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu a 21. července 1989 mu byla přiznána kvalifikace „zkušební kosmonaut“. Od dubna 1991 se připravoval na let na Mir.[2]

Byl zařazen do skupiny připravující se na let na orbitální stanici Mir. Od ledna 1993 se připravoval jako velitel rezervní (tedy třetí) posádky Expedice 14 (EO-14), s Gennadijem Strekalovem. Od srpna 1993 byl jmenován velitelem záložní (tedy druhé) posádky Expedice 15 (EO-15), s Talgatem Musabajevem a Germanem Arzamasovem. V lednu 1994 byl určen velitelem hlavní posádky Expedice 16 (EO-16).[2]

Sojuz TM-19 s posádkou Malenčenko, Musabajev, Jurij Baturin odstartoval z Bajkonuru 1. července 1994. Členové nové základní posádky převzali stanici od stávajícího osazenstva (EO-15), které 9. července odletělo domů. Malenčenko s Musabajevem zůstali na stanici do listopadu téhož roku, věnovali se údržbě stanice a vědecké práci. Předali stanici 17. základní posádce (EO-17, Viktor Afanasjev, Jurij Usačov) a 4. listopadu 1994 přistáli na Zemi po 125 dnech 22 hodinách a 54 minutách pobytu ve vesmíru.[3]

Roku 1997 byl zařazen do skupiny pro lety na ISS. V srpnu 1998 byl zařazen do posádky letu STS-106.[2]

Podruhé odstartoval Malenčenko do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis 8. září 2000. Cílem mise STS-106 byla doprava zásob na ISS a příprava stanice na trvalé osídlení. Atlantis přistál 20. září 2000 po 11 dnech a 19 hodinách letu.[2]

Od ledna 2001 se jako velitel Expedice 7 připravoval na další výpravu na ISS. Společně s Edwardem Lu vzlétli v Sojuzu TMA-2 z Bajkonuru 26. dubna 2003, nahradili kolegy z Expedice 6 a na půl roku se zabydleli na stanici. V říjnu je vystřídali členové Expedice 8. Malenčenko s Luem přistáli v Kazachstánu 28. října 2003 po 184 dnech 22 hodinách a 46 minutách letu.[2]

V září 2005 byl jmenován palubním inženýrem záložní posádky Expedice 14 (velitel Peggy Whitsonová), od května 2006 byla posádka Whitsonová, Malenčenko stanovena hlavní pro Expedici 16.[2]

Whitsonová, Malenčenko a malajsijský kosmonaut Sheikh Muszaphar Shukor odstartovali 10. října 2007 v Sojuzu TMA-11. Po spojení s ISS během týdne přebrali stanici od Expedice 15. Fjodor Jurčichin a Oleg Kotov se s Shukorem vrátili na Zemi a členové Expedice 16 zůstali na stanici. Whitsonová s Malenčenkem přistáli 19. dubna 2008 po standardní půlroční misi trvající 191 dní 19 hodin a 13 minut.[2]

Dne 27. července 2009 odešel z armády i oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů (CPK). Koncem roku zažádal o znovupřijetí do oddílu, žádost byla posouzena příznivě a od 9. února 2010 je opět kosmonautem CPK. Už v lednu se objevila neoficiální informace o jeho zařazení do záložní posádky Expedice 30 na ISS a hlavní posádky Expedice 32 a 33 s předpokládaným startem v květnu 2012.[2]

Dne 15. července 2012 vzlétl k ISS jako velitel kosmické lodě Sojuz TMA-05M společně s Sunitou Williamsovou a Akihiko Hošidem[4] Během letu s Gennadijem Padalkou jednou vystoupil na povrch stanice. Dne 18. listopadu 2012 v 22:26:03 UTC se Malenčenko s Williamsovou a Hošidem se Sojuzem TMA-05M odpojili od stanice a druhý den v 01:53:30 UTC přistáli v kazašské stepi severovýchodně od Arkalyku, Malenčenkův pátý trval 126 dní, 23 hodin, 13 minut a 27 sekund.[5]

Jurij Malenčenko je podruhé ženatý, z prvního manželství má syna, druhý sňatek uzavřel 10. srpna 2003, v době kosmického letu; z druhého manželství má dceru.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b OSOVIK, Kirill. Герои Страны [online]. [cit. 2009-05-04]. Kapitola Маленченко Юрий Иванович. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c d e f g h i j IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2012-7-15, [cit. 2012-07-15]. Kapitola Юрий Иванович Маленченко. Dostupné online. (rusky) 
  3. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. [cit. 2009-05-02]. Kapitola Sojuz TM-19. [dále jen Holub]. Dostupné online.  
  4. Ruská raketa Sojuz odstartovala. Novinky.cz [online]. 2012-07-15 [cit. 2012-07-15]. Dostupné online.  
  5. RKK Eněrgija. Экспедиция МКС-32/33 [online]. Koroljov: RKK Eněrgija, [cit. 2012-11-24]. Dostupné online. (rusky)