Jura Sosnar-Honzák

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jura Sosnar-Honzák
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození20. května 1914
Hroznová Lhota
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. listopadu 1989 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesespisovatel, novinář, politik, publicista, scenárista, rozhlasový autor, prozaik a redaktor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jura Sosnar-Honzák, též Jaroslav Sosnar, Jaroslav Jura Sosnar, Jura Sosnar nebo Jura Sosnák-Honzák, občanským jménem Jiří Sosnar (20. května 1914 Hroznová Lhota – 26. listopadu 1989 Praha[1]), byl český a československý odbojář, novinář, politik Komunistické strany Československa a poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění, který byl zapojen do takzvané krčmaňské aféry, v níž se skupina komunistů pokusila o atentát na tři nekomunistické politiky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve venkovské dělnické rodině. Absolvoval měšťanskou školu a vyučil se zámečníkem, přičemž příležitostně pracoval jako instalatér, kopáč hlíny v cihelně, brusič nožů a kalkulant. V roce 1930 vstoupil do Komunistické strany Československa a pak již působil jako politický funkcionář. V letech 1933–1935 byl v Hodoníně krajským politickým pracovníkem Komsomolu. Od roku 1935 byl okresním tajemníkem KSČ v Kroměříži, Holešově, Olomouci a Hodoníně. V letech 1937–1939 prodělal vojenskou službu. Za své politické aktivity, organizování demonstrací a stávek, byl opakovaně vězněn.[2]

Počátkem Protektorátu pracoval coby dělník v Olomouci a byl členem redakce ilegálního komunistického listu Svobodná Haná. V roce 1940 byl zatčen a vězněn na různých místech, mimo jiné v německém vězení ve Wohlau. Zde byl jeho spoluvězněm muzikolog Vladimír Helfert. Sosnar byl kvůli těžké tuberkulóze v roce 1942 z vězení propuštěn do ošetřování. I pak se ovšem účastnil odbojové činnosti. Zastával post krajského tajemníka KSČ v Olomouci a byl redaktorem listu Moravská Rovnost. Připravoval také masově šířené cyklostylované vydání knihy Dějiny VKS(b). Působil jako komisař partyzánské skupiny, za což po válce získal četná vyznamenání.[2]

Po osvobození se plně zapojil do politického života. Stal se krajským tajemníkem KSČ v Olomouci, kde také působil v redakci novin Stráž lidu. Stal se také kandidátem Ústředního výboru KSČ. V roce 1947 absolvoval novinářský kurz pořádaný ÚV KSČ.[2] V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ. Po parlamentních volbách v roce 1946 usedl za KSČ do Ústavodárného Národního shromáždění (evidován zde pod jménem Jaroslav Sosnar). Setrval zde do ledna 1948, kdy se vzdal mandátu. Nahradil ho Otakar Vašek.[3][4] Důvodem jeho rezignace na poslanecký post bylo podezření, že byl zapojen do takzvané krčmaňské aféry, v níž se kdosi pokusil v roce 1947 o atentát na tři nekomunistické politiky Petra Zenkla, Jana Masaryka a Prokopa Drtinu. Vyšetřování ukázalo, že Sosnar vložil nálože do krabic a že i další stopy v celé kauze poukazovaly na podíl místních aktivistů KSČ na Olomoucku.[5] V lednu 1948 o celé kauze promluvil v parlamentu sám Prokop Drtina a jmenovitě označil za spolupachatale Sosnara. Šlo o emotivní okamžik, který předznamenal události února 1948.[6] Kvůli aféře se od Sosnara distancovala KSČ a počátkem roku 1948 byl uvolněn z funkce náhradníka ÚV KSČ, do níž ho zvolil VIII. sjezd KSČ.[7]

V roce 1949 byl zbaven stranických funkcí pro „anarchistické aktivity“ během únorového převratu v roce 1948. Do roku 1954 potom pracoval v podniku ČKD Sokolovo coby soustružník, pak působil do roku 1958 na postu vedoucího internátu. V roce 1957 se dočkal rehabilitace a znovu se zapojil do veřejného života. Do roku 1961 byl zástupcem šéfredaktora časopisu Květy a do odchodu na penzi v roce 1971 byl vedoucím redaktorem pražské redakce bratislavského deníku Práce. Působil i jako beletrista a rozhlasový tvůrce. Pro Československý rozhlas napsal hry Haniččina iniciativa (1950) a Mezičas (1984). Coby autor námětu a scenárista se podílel na filmech Velká příležitost z roku 1949 (scénář pod pseudonymem Martin Gazda) a Jurášek z roku 1956, podle vlastního románového námětu (scénář pod pseudonymem J. Sosnar-Gazda). Kromě románu Jurášek napsal také román Divoká réva, kde se zabývá dělnickým hnutím a protinacistickou odbojovou činností.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Jura Sosnar-Honzák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Jura SOSNAR [online]. slovnikceskeliteratury.cz [cit. 2012-01-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-23. 
  5. ↑ SOSNAR JURA [online]. szcpv.org [cit. 2012-01-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ 90. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. cibulka.net [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jura_Sosnar-Honzák&oldid=23131002“