Junák - svaz skautů a skautek ČR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Junák - svaz skautů a skautek ČR
Logo
Právní forma spolek
Založeno 1912, znovuobnovení 1945, 1968, 1989
Zakladatel Antonín Benjamin Svojsík
Sídlo Praha, Senovážné nám. 24, Česká republika Česká republika
Klíčoví lidé Marek Baláš, Eva Měřínská, Josef Výprachtický
Provozované služby výchova, volnočasové aktivity pro děti a mládež
Počet zaměstnanců 30
Slogan Skauting pro život, Nechte své dítě vyrůst ve Skautu
Oficiální web skaut.cz
Skauti a skautky při hře
Letní tábor skautů z Třebíče
Skautská klubovna

Junák – svaz skautů a skautek ČR je největší česká skautská organizace. Junák je původně český ekvivalent pro mezinárodní označení skaut. Dnes se používá pouze jako název organizace.[1]

Junák – svaz skautů a skautek ČR je největší organizací mládeže v ČR (2007). Je také součástí mezinárodního skautského hnutí. Na rozdíl od většiny skautských organizací ve světě však není z historických důvodů spojen s křesťanstvím.[2]

V roce 2012 registroval 2 131 oddílů, které vyvíjely celoroční činnost. Každoročně pořádá velké množství dětských táborů. V roce 2010 to bylo více jak 971 táborů, kterých se účastnilo 23 tisíc dětí.[3] Junák se dynamicky vyvíjí a snaží se, aby byl stále aktuální a měl dětem i jejich rodičům co nabídnout (byl vytvořen nový program, změnil se systém vzdělávání vedoucích, novým je i projekt dětské kategorie pro předškolní věk). Hodnoty obsažené ve skautském slibu a skautských zákonech se však nemění. Celkem bylo k 1. 1. 2012 v Junáku registrováno 46 691 skautů a skautek.[4] V roce 2012 proběhly oslavy 100. výročí vzniku skautingu v České republice.[5]

Na XVI. Valném sněmu Junáka, který se uskutečnil od 28. do 30. března 2014 v Litomyšli se delegáti vzhledem k novému občanskému zákoníku rozhodli změnit název svého spolku na Junák – český skaut, z. s. Po sto letech se tak čeští skauti vrátili ke stejnému názvu. Pod uvedeným názvem je však už registrován jiný spolek (IČO 02042151) se sídlem v Berouně.

Aktuálním náčelníkem Junáka je Marek Baláš, náčelní Eva Měřínská a starostou Josef Výprachtický.[4]

Organizace Junáka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Organizační struktura Junáka.

Základní výchovnou jednotkou Junáka je skautský oddíl. Oddíl obvykle tvoří 12 – 30 dětí, větší oddíly však nejsou výjimkou. Oddíly se pak zpravidla člení do družin (resp. posádka u vodních skautů), což jsou menší skupinky cca šesti až osmi dětí, které fungují do určité míry samostatně. Družinu vede pod dozorem vedoucího oddílu někdo z jejích starších členů – označovaný jako rádce družiny. Družina funguje jako užší kolektiv dětí, ve kterém poznávají své chování v jiném než školním kolektivu, učí se žít s ostatními, předcházet konfliktům a pracovat v týmu.

Několik oddílů společně vytváří středisko (resp. přístav u vodních skautů), které má za úkol zajišťovat servis a zázemí oddílům. Nad střediskem stojí vyšší organizační jednotky - okresní a krajské rady Junáka a ústřední orgány Junáka.

Oddíly a přístavy vodních skautů jsou sdruženy do výchovné sítě řízené Hlavním kapitanátem vodních skautů. [6]

Věkové kategorie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Věkové kategorie v Junáku.

Junák pracuje s několika věkovými kategoriemi. Program se vytváří speciálně pro každou kategorii na základě potřeb dětí a jejich věku. [7] Věkové rozmezí uvedené u jednotlivých kategorií není striktní.

  • benjamínci - předškoláci (5 – 7 let)
  • vlčata (chlapci) a světlušky/žabičky (dívky) - obvykle 8 –10 let
  • skauti a skautky - přibližně 11 – 14 let
  • roveři (chlapci) a rangers (dívky) - přibližně 15 – 21 let
  • oldskauti - dospělí

Oddíl tvoří jedna kategorie, ale existují také společné oddíly vlčat a skautů či světlušek a skautek, nebo koedukované oddíly. Roverské kmeny jsou zvláštní kategorií s množstvím odlišností.[8]

Při práci s nejmenšími dětmi se užívá symbolický rámec. To znamená, že veškeré dění je spojeno nějakým jednotícím příběhem.[9] Děti mladší kategorie se díky tomu označují jako vlčata a světlušky. (U chlapců je to Kniha džunglí Rudyarda Kiplinga; u dívek je to Kouzelná lucerna Radka Kučery) [9] U skautů a skautek se více pracuje s družinovým systémem, vzhledem k jejich potřebě tvořit kamarádské užší kolektivy. Klade se důraz na jejich samostatnost a charakterové kvality.

Roveři a rangers mají ve své činnosti značnou dávku svobody, která podporuje jejich touhu po samostatnosti, která je jim v tomto věku vlastní. Mají prostor k seberealizaci a hledání své další cesty.

Činnost Junáka[editovat | editovat zdroj]

Základem veškeré činnosti Junáka je činnost v oddílech. Mimoto Junák pořádá řadu akcí pro členy i pro veřejnost. [10]Důležitým cílem skautingu je propojovat lidi napříč republikou i po celém světě. Pravidelně se pořádají setkávací výjezdy prakticky na všech úrovních organizace. Střediskové, okresní, krajské i celostátní.

ObRok[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 bylo uspořádáno první celostátní setkání roverů s názvem Obrok, od roku 2003 se pak koná každé dva roky během května nebo června. V roce 2009 se Obrok konal v Jaroměři a sjelo na něj více než 1400 starších skautů (tzv. roverů). Mimo setkávání, program akce zahrnoval práci s počítači, filmové večery, besedy, lanové centrum nebo například hru Geocaching. Součástí setkání byl také úspěšný pokus pokořit světový rekord v hromadném tanci Algorithm March.[4] V rámci prospěšných prací se skauti zapojili také do úklidu lesa na Trutnovsku.[4] V roce 2011 proběhl ObRok v Blansku - Češkovicích a zúčastnilo se ho téměř tisíc skautů a skautek z celé republiky. Další již sedmý Obrok proběhl v roce 2013, bohužel až v druhém termínu, první se nemohl uskutečnit kvůli bleskovým červnovým záplavám. Konal se koncem září v bezprostřední blízkosti vodního hradu Švihov, kde se setkalo zhruba 1 200 skautů. Část programu byla věnována i přednáškám a workshopům a největší zájem měli členové o přednášku Vladimíra Franze, Medu Mládkovovou, Jindřicha Šídlo, Karla Janečka, Ludvíka Hesse, Dana Přibáňe, Romana Týce a další. Hlavní hvězdou zakončovacího ceremoniálu byl zpěvák Voxel (Václav Lebeda), který se ke koncertu vyjádřil slovy: „Hraní na Obroku bylo absolutně nejúžasnější, co jsem snad kdy zažil. Skauti mi dali tolik energie, že z toho budu žít alespoň rok. Bylo to opravdu neskutečné.“

  • 2000, Sklené nad Oslavou
  • 2003, Potštejn
  • 2005, Dobrá nad Sázavou
  • 2007, Bílá skála, Číměř
  • 2009, Jaroměř - Josefov
  • 2011, Blansko - Češkovice
  • 2013, Švihov
  • 2015, Liberec - Vesec

Navigamus[editovat | editovat zdroj]

Navigamus [11] je celostátní setkání vodních skautů, které se koná od roku 1994 každé tři roky. Název akce “Navigamus” pochází z latiny a v překladu znamená “my plujeme”. Námětem je vždy významná historická námořní událost, kterou mohou skauti zažít díky týmovým a skupinovým hrám, outdoorovým aktivitám a závodům. Posláním akce je setkávání se, navázání nových kontaktů a přátelství s dalšími skauty z ČR i zahraničí. Zároveň akce presentuje veřejnosti nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež, umožní jim přímou účast na nich a vodní skauting je veřejnosti představen jako mezinárodní hnutí s výchovným posláním. Akce se koná u velkých vodních ploch umožňujících společné programy pro více než tisíc účastníků a stovky lodí:

  • 1994, Orlická přehrada - téma 50. výročí invaze Spojeneckých vojsk v Normandii
  • 1997, Orlická přehrada - téma 500. výročí obeplutí Afriky portugalským mořeplavcem Vasco de Gamou
  • 2000, Seč - téma 300. výročí pirátské republiky Tortuga
  • 2003, Břehy u Přelouče - téma 60. výročí bitvy o Guadalcanal
  • 2006, Hlučínské štěrkovna - téma 650. výročí založení Velké Hanzy, kupeckého spolku středověkých měst
  • 2009, Rozkoš - téma plavby námořníka Sindibáda
  • 2012, Velký Bolevecký rybník - téma 100. výročí Titaniku
  • 2015, Seč - téma 210. výročí bitvy u Trafalgaru

Národní jamboree[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 se uskutečnilo v Plzni národní jamboree s názvem Klíč 2008, kam se sjelo na 2300 dětí skautského věku.[12]

Mezinárodní akce[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní rozměr se ve skautingu vnímá jako důležitý prvek. Čeští skauti tradičně vysílají silné kontingenty na světové jamboree – největší setkání skautů na světě, které se koná jednou za čtyři roky. Poslední jamboree se konalo v roce 2011 ve Švédsku. Zúčastnilo se ho 285 českých skautů a skautek. Čeští skauti se také pravidelně účastní středoevropských Jamboree. Poslední se konala v roce 2008 pod názvem Silesia v Polsku a na přelomu července a srpna 2010 pod názvem Concordia v Maďarsku.

Charitativní akce[editovat | editovat zdroj]

Junák je dlouholetým spojencem sbírky Pomozte dětem, pořádá též sbírkovou akci Kapka.[13] Spolu se společností Člověk v tísni pořádá akci Postavme školu v Africe.[14] Během šesti ročníků sbírky již bylo z vybraných prostředků postaveno v Etiopii devět škol, pro více než 2000 dětí.

Betlémské světlo[editovat | editovat zdroj]

Betlémské světlo se stalo novodobým symbolem Vánoc.[15] Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě, a posléze putuje napříč Evropou. Do Česka betlémské světlo putuje z Vídně, kde jej rakouští skauti předávají delegacím z celé Evropy; pro české země jej přebírají brněnští skauti, kteří jej v sobotu před 4. nedělí adventní rozvážejí. Posléze je pak nechávají zdarma k dispozici v kostelích, na náměstích, vánočních trzích, knihovnách na stovkách míst po celé republice, jako symbol původního významu Vánoc.[15]

Nový výchovný program[editovat | editovat zdroj]

Aktuálně se diskutuje o reformách skautingu v podobě nového výchovného programu, který dělí děti do více skupin podle věku a více pracuje s koedukovanými oddíly. Spolu s tím se zavádějí nové skautské a vlčácké stezky, což jsou publikace provádějící dítě skautským rokem a sledující jeho osobnostní růst. Během roku 2008 se podoba stezek měnila. Jako první vznikla stezka v podobě fantasy obrázkové knížky, později byla po kritice představena i verze bez fantasy motivů.[16] Nový výchovný program je projektem, který má inovovat současné výchovné prostředky na národní úrovni tak, aby odpovídaly současné době a zájmům dnešních dětí a mladých lidí. Zadání pro něj poskytl dokument X. Valného sněmu Junáka – Charta českého skautingu.[17]

Pod nový výchovný program Junáka patří:

  • skautská metoda, která představuje metodický rámec, jenž vede mladého člověka na jeho stezce osobního růstu (zahrnuje prvky: zákon a slib; učím se tím, že to dělám; družinový systém; symbolický rámec; program osobního růstu; příroda; podpora dospělými)
  • výchovné cíle (tzv. kompetence), které konkrétně rozpracovávají poslání skautingu a vychází z naší představy lidí, kteří projdou skautskou výchovou (viz Charta českého skautingu)
  • věkové kategorie, které určují pro jaký věk a v jakých věkových rozmezích organizovat výchovu
  • výchovná nabídka, která vychází z konkrétních zájmů dětí a mladých lidí a odpovídá na to, co právě jim může skauting nabídnout
  • výchovné nástroje, které zahrnují širokou škálu konkrétních prostředků pro oddílovou činnost – stezky, odborky, zkoušky, závody, celostátní projekty a akce apod.
  • metodická podpora, která napomáhá vedení oddílů při práci s výchovných programem – semináře, kursy, časopisy, příručky[18]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Skauti v prokopském údolí v roce 1911, foto A. B. Svojsík.

První zmínky o skautingu v českých zemích pochází z roku 1911, o rok později vyšla první brožurka od A. B. Svojsíka (s názvem Český skaut), v červenci téhož roku byl samotným Svojsíkem veden první český skautský tábor (nedaleko Lipnice nad Sázavou). V roce 1913 byl zahájen v Praze první kurz pro rádce a vůdce a v září byl v Královské oboře v Praze zahájen první propagační skautský tábor. O rok později, přesně 15. června, byl založen spolek s názvem Junák - český skaut. Původní význam slova "Junák" byl zhruba statný mládenec. Pro české označení skauta použil toto slovo zakladatel českého Junáka A. B. Svojsík na návrh Františka Bílého. V roce 1915 byl založen z iniciativy Vlasty Štěpánové-Koseové Odbor pro dívčí výchovu skautskou a v létě se konal první tábor skautek u Živohoště.

V roce 1918 byla 28. října vyhlášena Československá republika a druhý den byla zřízena skautská pošta a vydány první známky na světě s tématikou skautingu, 21. prosince se skauti zúčastnili návratu Tomáše Garrigue Masaryka do Prahy (do ČSR - Horního Dvořiště a Českých Budějovic přijel vlakem Masaryk o den dříve, v pátek 20. prosince 1918). V ten den fungovala skautská pošta s přetiskem skautských známek „Příjezd presidenta Masaryka“. 7. června následujícího roku byl ustanoven Svaz junáků - skautů a skautek RČS[19], starostou se stal Josef Rössler, náčelníkem A. B. Svojsík a náčelnicí Emilie Milčicová, v souvislosti s tímto byla za znak junáka zvolena lilie se štítkem a psí hlavou.

V roce 1931 se konalo první slovanské Jamboree v Praze, předchozí léta se konaly pouze lesní školy, dívčí i chlapecké. V roce 1935 byli rozpuštěni němečtí skauti, v ČR se naopak konal v lednu roku 1939 ustavující sněm Junáka (sjednocení dílčích skautských organizací), velitelem byl jmenován V. Vlček a náčelníkem B. Řehák. Další rok byla česká skautská organizace zlikvidována nacisty, nařízeno to bylo 28. října 1940. Skauting byl obnoven již v květnu 1945, další rok byl v Praze odstartován první ročník Svojsíkova závodu a založena mohyla Ivančena v Beskydech, v roce 1948 byl Junák začleněn do Svazu československé mládeže a 1. ledna 1950 byl oznámen zánik Junáka a uzavřena jeho činnost.

Další obnovení skautingu přišlo v souvislosti s pražským jarem v roce 1968, 29. března byla obnovena činnost a starostou se stal Antonín Sum, náčelníkem Rudolf Plajner a náčelní Vlasta Koseová, o dva roky později byl skauting opět zakázán a byla ustanovena jednotná dětská organizace Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže.

Po sametové revoluci v roce 1989 byla opět obnovena činnost Junáka a 28. prosince téhož roku byly schváleny stanovy organizace Český Junák - svaz skautů a skautek, na IV. řádném sněmu Junáka v roce 1990 byla starostkou Junáka zvolena Dagmar Burešová, starostou Jarmil Burghauser a náčelníkem Václav Břicháček, téhož roku byly československé skautky opět přijaty do světové organizace WAGGGS[20] a skauti do WOSM. V roce 1993 byly vytvořeny nové organizace pro rozdělenou republiku a opět byly přijaty do světových organizací.

Junák je zakládajícím členem České rady dětí a mládeže založené roku 1998.

Časopisy Junáka[editovat | editovat zdroj]

Pro jednotlivé věkové kategorie vydává 5x ročně Tiskové a distribuční centrum Junáka časopisy:[21]

  • Světýlko – vlčata a světlušky (5–10 let)
  • Skaut – skauti a skautky (11–15 let)
  • Roverský Kmen – roveři a rangers (16–24 let)
  • Skauting – metodická podpora dobrovolníkům (18+ let)
  • Skautský svět – dospělí, vedoucí, rodiče, příznivci skautingu (18+ let)

Další skautské organizace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Junák na anglické Wikipedii.

  1. ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil. Skautské století. Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4. Kapitola Z Anglie do světa, Plnou parou vpřed, s. 17, 33.  
  2. ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil. Skautské století. Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4. Kapitola Slib, s. 25.  
  3. 23.000 dětí stráví léto na skautském táboře [online]. Praha: Junák, 2010. Dostupné online.  
  4. a b c d Výroční zpráva 2009 [online]. Praha: Junák, 2010, [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. ISBN 978-80-86825-46-5.  
  5. ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil. Skautské století. Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4. Kapitola Junák v roce 2011, s. 229.  
  6. Hlavní kapitanát vodních skautů
  7. Skaut.cz. Skautský program [online]. Skaut.cz, 2011, [cit. 2012-02-23]. Dostupné online.  
  8. ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil. Skautské století. Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4. Kapitola Roveři a rangers, s. 110.  
  9. a b ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil. Skautské století. Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4. Kapitola Vlčata a světlušky, s. 67.  
  10. Skaut.cz. Skautské projekty - tvoříme lepší svět [online]. Skaut.cz, 2011, [cit. 2012-02-23]. Dostupné online.  
  11. Oficiální stránky celostátního setkání vodních skautů Navigamus
  12. ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil. Skautské století. Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4. Kapitola Kalendárium, s. 245.  
  13. ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil. Skautské století. Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4. Kapitola Občanská služba a charita, s. 237.  
  14. Skolavafrice.cz. Skautská sbírka [online]. Skolavafrice.cz, 2011, [cit. 2012-02-23]. Dostupné online.  
  15. a b Betlemskesvetlo.cz. Tisková zpráva: Betlémské světlo [online]. Betlemskesvetlo.cz, 2011, [cit. 2012-02-23]. Dostupné online.  
  16. Skaut.cz. Věkové kategorie [online]. Skaut.cz, 2008, [cit. 2009-04-22]. Dostupné online.  
  17. Charta českého skautingu
  18. Co to je nový výchovný program?
  19. LOM, Miloň; ŠEBEK, Jaroslav. Junácký sněm 1990. Mladá Boleslav : Soukromé nakladatelství Šebek - Pospíšil, 1990. ISBN 80-852-10-01-0. Kapitola Po skautských cestách.  
  20. Světová asociace skautek (WAGGGS)
  21. Skaut.cz. Časopisy - zdarma pro všechny skauty [online]. Skaut.cz, 2008, [cit. 2012-02-23]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Experimentální skautská stezka : manuál pro vedoucí. metodická skupina NJ pro výchovný program. 1. vyd. Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2006. 64 s. ISBN 80-86825-20-5.
  • KOL. Almanach k 90. výročí založení skautingu v Písku a 20. výročí jeho obnovení po roce 1989. Písek : skautská střediska Šipka, Oheň života, Stínadla a Gáhál, 2010. 96 s.  
  • LEŠANOVSKÝ, Karel. Se štítem a na štítě: Nezradili skautský slib. Praha : Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2000. 279 s. s. ISBN 80-238-5630-8.  
  • Plajner, Rudolf, 1901-1987. Zavátou junáckou stezkou : výběr z díla. Rudolf Plajner ; Redaktor Václav Nosek ; editor Markéta Havlová. Vyd. 1. Praha : Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2001. 215 s. ISBN 80-86109-63-1.
  • STEINIGER, Bohumil. Tělocvičné spolky a skauting v období Rakouska-Uherska. Historický obzor, 2003, 14 (1/2), s. 34-39. ISSN 1210-6097.
  • TICHÁK, M. (1994) Po stopách skautů na Olomoucku. 1919-1994. 75 let olomouckého skautingu. - Okresní rada Junáka, Olomouc. ISBN 80-85973-46-4.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]