Julius Lippert (poslanec Říšské rady)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Julius Lippert
Pro nápovědu klikněte

Ve funkci:
1889 – 1898

Ve funkci:
1895 – ???
Předchůdce Jindřich Šolc
Nástupce Josef Wohanka

Ve funkci:
1888 – 1891

Narození 12. dubna 1839
Broumov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. listopadu 1909
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Politický subjekt Ústavní strana
Německá pokrok. strana
Vzdělání

Karlo-Ferdin. univ.

Julius Lippert (12. dubna 1839 Broumov12. listopadu 1909 Praha[1][2]) byl rakouský a český historik a politik německé národnosti, v závěru 19. století poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval gymnázium v Broumově a Malostranské gymnázium v Praze, pak studoval filozofii, právo a historii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1863 působil jako gymnáziální učitel v Litoměřicích. V roce 1869 působil při reformě německé obecné a měšťanské školy v Českých Budějovicích. V roce 1872 se stal ředitelem vyšší reálné školy. Pro své liberální názory nebyl při zestátnění tohoto ústavu ponechán ve své funkci. Přestěhoval se pak do Německa, kde nějaký čas působil jako učitel na různých školách. Založil Společnost pro rozšíření vzdělávání v Německé říši. Od roku 1885 opět působil v Čechách, kde založil podobně orientovaný spolek Deutscher Verein zur Verbreitung gemeinnützlichen Kenntnisse. Zpočátku žil v Kundraticích u Litoměřic, po třech letech přesídlil do Prahy.[1]

Intenzivně se věnoval studiu historie. Počátkem 60. let ještě jako student spoluzakládal Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen (Spolek pro dějiny Němců v Čechách). V roce 1894 se stal druhým prezidentem Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách.[1] Už během učitelského působení v Litoměřicích vydal roku 1870 knihu Geschichte der königlichen Stadt Leitmeritz. Pro spolek Deutscher Verein zur Verbreitung gemeinnützlichen Kenntnisse napsal četná historická a politická pojednání.[2]

V 80. letech se zapojil do politiky. Zasedal v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor). Nastoupil sem 4. prosince 1888 místo Karla Pickerta jako poslanec za kurii venkovských obcí, obvod Děčín, Rumburk atd.[3] Koncem 80. let 19. století se začal angažovat i v zemské politice. Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Šluknov, Haňšpach) do Českého zemského sněmu.[4] Uvádí se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik, později Německá pokroková strana).[5] Mandát zde obhájil ve volbách v roce 1895.[5] Od roku 1895 zastával funkci náměstka Nejvyššího maršálka Království českého. V roce 1898 se stáhl z politiky.[1] Rezignoval na poslaneckou funkci. V době vyostřeného česko-německého etnického pnutí totiž ztratil coby stoupenec umírněnější linie své pozice.[2][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lippert, Julius (1839-1909), Historiker, Volksbildner und Politiker, s. 235. (německy) 
  2. a b c Julius Lippert [online]. phil.muni.cz, [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (česky) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. Národní listy 3. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7307687&picp=&it=0&s=djvu
  5. a b NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha : [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky) 
  6. Sněm království Českého 1895-1901 › 3. zasedání › Stenoprotokoly › 1. schůze › Středa 28. prosince 1898 [online]. psp.cz, [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (česky)