Julie Andrewsová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Julie Andrewsová
alt =
Julie Andrewsová v roce 2003
Rodné jméno Julia Elizabeth Wells
Narození 1. října 1935 (79 let)
Spojené království Walton-on-Thames, Surrey, Anglie
Aktivní roky 1945-
Manžel/ka Ted Andrews
Tony Walton (1959–1967)
Blake Edwards (1969-2010)
Oscar
Nejlepší herečka
1964Mary Poppins
Cena Emmy
Nejlepší varieté, hudební/komediální seriál
1973The Julie Andrews Hour
Zlatý glóbus
Nejlepší herečka v muzikálu nebo komedii
1965Mary Poppins
1966Za zvuků hudby
1983Viktor, Viktorie
Cena BAFTA
Nejlepší nováček
1964Mary Poppins
Grammy
Nejlepší album pro děti
1965Mary Poppins

Julie Andrewsová, rodným jménem Julie Elizabeth Wells, pseudonym Julie Edwardsová (* 1. října 1935, Walton-on-Thames, Surrey, Anglie, Velká Británie) je britská herečka, zpěvačka, tanečnice, moderátorka a spisovatelka, manželka známého amerického filmového režiséra Blake Edwardse.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Julie Andrewsová v traileru filmu Mary Poppins

Pochází z rodiny učitele a klavíristky. Jejím prvním manželem byl kanadský operní zpěvák – tenorista Ted Andrews, druhým pak výtvarník Tony Walton. Julie od dětství zpívala, vystupovala společně se svými rodiči ve varieté, v rozhlasu a v televizi. Samostatně debutovala již ve svých 12 letech. Od roku 1954 vystupovala na Broadwayi, kde zazářila v Muzikálu My Fair Lady coby divadelní představitelka Elizy Doolitlové, za níž byla také nominována na prestižní americkou divadelní cenu Tony. Zvukový záznam z tohoto představení vyšel na gramofonových deskách a později i na CD discích (ve stejnojmenném filmu ji v této roli nahradila herečka Audrey Hepburnová a zpěvačka Marni Nixonová). Na Broadwayi si zahrála a zazpívala také v muzikálech Král Artuš a Kamarád. Největší popularitu a celosvětový úspěch však dosáhla její dnes již legendární filmová role Mary Poppins, jež byla oceněna britskou cenou BAFTA, Zlatým glóbem i Oscarem. Následoval další známý film Za zvuků hudby, který jí vynesl další Zlatý glóbus a další nominaci na Oscara.

Na konci 60. let přestala vystupovat ve filmech a věnovala se pouze zpěvu, koncertování, nahrávání desek a moderování vlastních televizních show. Vystupovala také hojně v televizi jako moderátorka různých pořadů, které byly zaměřeny na svět divadla a muzikálů. V této době také napsala několik knih pro děti pod pseudonymem Julie Edwardsová. Návrat na stříbrné plátno způsobilo až její sblížení s jejím třetím manželem známým filmovým režisérem Blakem Edwardsem, v jehož filmech začala opět hrát zralé ženy. V roce 1982 získala svůj třetí Zlatý glóbus a další nominaci na Oscara za film Viktor, Viktorie z roku 1982.

Na konci 90. let 20. století prodělala vážné onemocnění hlasivek včetně jejich nezdařené operace. Během svého života získala celou řadu uměleckých a společenských ocenění a je považována za mimořádnou britskou umělkyni.

Na počátku 21. století se podvakrát vrátila k filmu v romantických snímcích Deník princezny a Deník princezny 2: Královské povinnosti režiséra Garyho Marshalla, kde hrála královnu Clarisse Renaldiovou, babičku princezny a pozdější královny Mii (Anne Hathawayová).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]