Julie Andrewsová
| Julie Andrewsová | |
 Julie Andrewsová v roce 2003 |
|
| Rodné jméno | Julia Elizabeth Wells |
|---|---|
| Narození | 1. října 1935 (77 let) Walton-on-Thames, Surrey, Anglie |
| Aktivní roky | 1945- |
| Manžel/ka | Ted Andrews Tony Walton (1959–1967) Blake Edwards (1969-2010) |
| Oscar | |
|
1964 – Mary Poppins |
|
| Cena Emmy | |
|
1973 – The Julie Andrews Hour |
|
| Zlatý glóbus | |
|
1965 – Mary Poppins 1966 – Za zvuků hudby 1983 – Viktor, Viktorie |
|
| Cena BAFTA | |
|
1964 – Mary Poppins |
|
| Grammy | |
|
1965 – Mary Poppins |
|
Julie Andrewsová, rodným jménem Julie Elizabeth Wells, pseudonym Julie Edwardsová (* 1. října 1935, Walton-on-Thames, Surrey, Anglie, Velká Británie) je britská herečka, zpěvačka, tanečnice, moderátorka a spisovatelka, manželka známého amerického filmového režiséra Blake Edwardse.
Stručný životopis[editovat]
Pochází z rodiny učitele a klavíristky. Jejím prvním manželem byl kanadský operní zpěvák – tenorista Ted Andrews, druhým pak výtvarník Tony Walton. Julie od dětství zpívala, vystupovala společně se svými rodiči ve varieté, v rozhlasu a v televizi. Samostatně debutovala již ve svých 12 letech. Od roku 1954 vystupovala na Broadwayi, kde zazářila v Muzikálu My Fair Lady coby divadelní představitelka Elizy Doolitlové, za níž byla také nominována na prestižní americkou divadelní cenu Tony. Zvukový záznam z tohoto představení vyšel na gramofonových deskách a později i na CD discích (ve stejnojmenném filmu ji v této roli nahradila herečka Audrey Hepburnová a zpěvačka Marni Nixonová). Na Broadwayi si zahrála a zazpívala také v muzikálech Král Artuš a Kamarád. Největší popularitu a celosvětový úspěch však dosáhla její dnes již legendární filmová role Mary Poppins, jež byla oceněna britskou cenou BAFTA, Zlatým glóbem i Oscarem. Následoval další známý film Za zvuků hudby, který jí vynesl další Zlatý glóbus a další nominaci na Oscara.
Na konci 60. let přestala vystupovat ve filmech a věnovala se pouze zpěvu, koncertování, nahrávání desek a moderování vlastních televizních show. Vystupovala také hojně v televizi jako moderátorka různých pořadů, které byly zaměřeny na svět divadla a muzikálů. V této době také napsala několik knih pro děti pod pseudonymem Julie Edwardsová. Návrat na stříbrné plátno způsobilo až její sblížení s jejím třetím manželem známým filmovým režisérem Blakem Edwardsem, v jehož filmech začala opět hrát zralé ženy. V roce 1982 získala svůj třetí Zlatý glóbus a další nominaci na Oscara za film Viktor, Viktorie z roku 1982.
Na konci 90. let 20. století prodělala vážné onemocnění hlasivek včetně jejich nezdařené operace. Během svého života získala celou řadu uměleckých a společenských ocenění a je považována za mimořádnou britskou umělkyni.
Na počátku 21. století se podvakrát vrátila k filmu v romantických snímcích Deník princezny a Deník princezny 2: Královské povinnosti režiséra Garyho Marshalla, kde hrála královnu Clarisse Renaldiovou, babičku princezny a pozdější královny Mii (Anne Hathawayová).
Externí odkazy[editovat]
- Julie Andrewsová na Kinoboxu.cz
- Julie Andrewsová v Česko-Slovenské filmové databázi
- (anglicky) Julie Andrewsová v Internet Movie Database
- (česky) Julie Andrewsová na www.kfilmu.net
- (česky) Julie Andrewsová na www.fdb.cz
