Jules Barbey d'Aurevilly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jules Barbey d'Aurevilly
fotogrtafie: Nadar
fotogrtafie: Nadar
Narození 2. listopadu 1808
Saint-Sauveur-le-Vicomte,
Normandie, FrancieFrancie Francie
Úmrtí 23. dubna 1889 (ve věku 80 let)
Paříž FrancieFrancie Francie
Alma mater Collège Stanislas de Paris
Povolání novinář, autor, esejista a romanopisec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jules Amédée Barbey d’Aurevilly (2. listopad 1808, Saint-Sauveur-le-Vicomte, Normandie, Francie - 23. duben 1889, Paříž) byl francouzský spisovatel, básník, žurnalista a kritik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z normandské šlechtické rodiny. Studoval na Collège Stanislas v Paříži a v letech 1829-1833 práva v Caen. Po prvotních sympatiích s republikány (období červencové revoluce 1830) přešel ke krajně pravicovému monarchismu a katolicismu. Během studií v Paříži se seznámil s básníkem Mauricem de Guérin. Od roku 1833 se usadil v Paříži a psal kritiky do royalistických novin.

Jules Barbey d’Aurevilly
obraz od Émila Lévyho z roku 1882

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo je spolu s dílem Augusta Villiers de l'Isle Adam považováno za spojovací článek mezi romantismem na jedné straně a dekadencí a symbolismem na straně druhé.

Jeho romány a povídky jsou často situovány do rodné Normandie. Popisuje stav společnosti za revoluce a po ní a kritizuje i úpadek mravů kněží a šlechty. Ačkoli se sám označoval za nepřítele naturalismu, jeho práce jsou realismem a naturalismem zásadně ovlivněny. Dalším paradoxem jeho díla je, že - ač katolík a royalista - byl konzervativními kruhy odmítán a některá jeho díla byla na církevním seznamu zakázaných knih.

Ve svých kritických soudech a názorech uplatňoval nejpřísnější kritéria a často se uchyloval až k nesnášenlivým útokům (v tom byl předchůdcem např. Léona Bloye a dalších katolických novinářů). V raném období byl také teoretikem dandysmu a napsal esej o G. Brummellovi.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Le Cachet d’Onyx, napsáno 1831
  • Léa, 1832
  • L’Amour impossible, 1841 (Nemožná láska, česky 1926)
  • La Bague d’Annibal, 1842
  • Le Dessous de cartes d’une partie de whist, 1850 (Rub karet whistové partie, později připojeno k Ďábelským novelám)
  • Une Vieille Maîtresse, 1851 (Stará milenka, česky 1923)
  • L’Ensorcelée, 1852 (Očarovaná, česky 1916)
  • Le Chevalier Des Touches, 1863 (Rytíř des Touchess, česky 1923, 1974, 1986)
  • Un Prêtre marié, 1864 (Ženatý kněz, česky 1906, 1921, 1930)
  • Le Plus Bel Amour de Don Juan, 1867 (Nejkrásnější láska Dona Juana, později připojeno k Ďábelským novelám)
Ukázka rukopisu Ďábelských novel
  • Les Diaboliques, 1874 (Ďábelské novely, česky 1908, 1910, 1920, 1928,..,1969, některá vydání též pod názvem Hostina Atheistova)
  • Une Histoire sans nom, 1882 (Bezejmenný příběh, česky 1909, 1926)
  • Une Page d’histoire, 1882 (sous le titre Retour de Valognes. Un poème inédit de Lord Byron), 1886
  • Ce qui ne meurt pas, 1883

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Ode aux Héros des Thermopyles, 1825
  • Poussières, 1854
  • Amaïdée, 1889
  • Rhythmes oubliés, 1897 (Zapomenuté rytmy, česky 1913, 1926)

Eseje a kritika[editovat | editovat zdroj]

  • Du Dandysme et de Georges Brummel, 1845 (O dandysmu a Georgesi Brummelovi, česky 1912, 1997)
  • Les Prophètes du passé, 1851
  • Les Œuvres et les hommes 18601909 (Díla a lidé - souborné vydání kritik)
  • Les quarante médaillons de l'Académie, 1864
  • Les ridicules du temps, 1883
  • Le Théâtre Contemporain 1866-1870, 3 díly, vyšlo 18871888 - divadelní kritiky z let 1866-1870
  • Pensées détachées, Fragments sur les femmes, 1889
  • Polémiques d'hier, 1889
  • Dernières Polémiques, 1891
  • Goethe et Diderot, 1913

Paměti a korespondence[editovat | editovat zdroj]

  • Correspondance générale (1824-1888), souborné vydání korespondence, 9 dílů (1980-1989)
  • Memoranda, Journal intime 1836-1864, deník

České překlady (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Ďábelské novely, překlad Oskar Reindl, Praha, Odeon, 1969
  • Rytíř des Touchess, překlad Dagmar a František X. Halasovi, Praha, Odeon, 1986
  • Hostina atheistova podle vydání z roku 1908, překlad František Šedivec, Olomouc, Votobia, 1995, ISBN 80-85885-47-6
  • O dandysmu a Georgi Brummellovi, překlad Catherine Křičková; verše Jiří Našinec, Praha, Volvox Globator, 1996, ISBN 80-7207-044-4
  • Listy Trebutienovi, překlad Bohuslav Reynek, Olomouc, Votobia, 1996, ISBN 80-7198-052-8
  • Tři Ďábelské novely, překlad Oskar Reindl, Praha, Slovart, 1998, ISBN 80-7209-056-9 (výběr povídek: Nejkrásnější láska Dona Juana, Rub karet whistové partie, Pomsta ženy)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POHORSKÝ, Aleš. heslo Jules Barbey d’Aurevilly. In Jaroslav Fryčer a kol.. Slovník francouzsky píšících spisovatelů. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-130-2. S. 105.
  • Jan Otokar Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století, díl II. (1870-1930), Praha, Academia, 1983

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]