Judas Priest

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Judas Priest
Základní informace
PůvodAnglie Birmingham, Anglie
ŽánryHeavy metal
Aktivní roky1969–současnost
VydavateléEpic, Columbia, CMC, Koch, RCA, Gull
Příbuzná témataFight, Halford, 2wo, Iced Earth
OceněníRock and Roll Hall of Fame (2022)
Webwww.judaspriest.com
Současní členové
Rob Halford
Glenn Tipton
Ian Hill
Scott Travis
Richie Faulkner
Dřívější členové
K.K. Downing
Viz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Judas Priest je anglická heavy metalová skupina zformovaná v roce 1969 v anglickém Birminghamu.[1]

První album Judas Priest s názvem Rocka Rolla vyšlo v roce 1974 a od doby vydání alba Stained Class v roce 1978 se skupina Judas Priest stále drží na metalové špičce. V následujících letech Judas Priest nahráli mnoho dalších alb jako British Steel, Screaming for Vengeance či Turbo. Z několika desítek singlů vyniká například Breaking the Law. Skupina sehrála významnou úlohu také v tom, že vytvořila typickou metalovou módu, Rob Halford poprvé předvedl kožené oblečení, cvočky, pyramidy atd. Inspiraci hledal v gay klubech,což byla reakce na zvýšení popularity punkové mody a vzhled glam rockových hudebníků jako je například skupina Kiss nebo Alice Cooper.

Historie skupiny

Počátky (1969-1974)

K. K. Downing, Ian Hill, a John Ellis se znali již od dětství a vyrůstali ve čtvrti Yew Tree estate ve městě West Bromwich. Navstěvovali Churchfields School v All Saints ve West Bromwichi. Downing a Hill se stali blízkými přáteli a sdíleli podobné hudební zájmy (Black Sabbath, Led Zeppelin, Deep Purple, Jimi Hendrix, The Who , Cream, Yardbirds) a naučili se hrát na nástroje. Kapela byla založena v říjnu 1970 v Birminghamu po místním rozpadlém souboru s názvem "Judas Priest" (odvozeno od Dylanovy skladby "The Ballad of Frankie Lee a Judas Priest"

Původní Judas Priest byli založeny v roce 1969 Alem Atkinsem (zpěv), Bruno Stapenhillem (basa, narozen jako Brian Stapenhill v roce 1948, Stone Cross, W. Bromwich), Johnem Partridgem (bicí, narozený c. 1948 , W. Bromwich), a Johnem Perrym (kytara).[2][3] Stappenhill přišel s názvem "Judas Priest" a nacvičovali v jeho domě ve Stone Cross. Perry zemřel při automobilové nehodě krátce po vzniku kapely a byl následně nahrazen Erniem Chatawayem (narozen Ernest Chataway v roce 1952 ve Winson Green, Birmingham, Warwickshire, zemřel 13. května 2014[4]).

Svůj první koncert skupina odehrála 25. listopadu 1969 v George Hotelu ve Walsallu ve Staffordshire a poté na prosinec 1969 a leden 1970 odjela na tour do Skotska. Tato skupina se rozpadla v dubnu 1970 po jejich posledním koncertu 20. dubna v The Youth Centre v Cannocku ve Staffordshire. Atkins se setkal s další sestavou Judas Priest v kostele s názvem St. James v Wednesbury poblíž W. Bromwiche. Toto místo bylo místními nazýváno Holy Joe a zde se Atkins setkal s kytaristou Kennym Downingem, basistou Ianem 'Skull' Hillem a bubeníkem Johnem Ellisem (narozen 19. září 1951 v Yew Tree Estate, West Bromwich). Měli kapelu Freight (duben-říjen 1970) a hledali zpěváka. Souhlasili s tím, že se Atkins připojí. Ten navrhl název své staré skupiny "Judas Priest". Zkoušeli v domě Atkinsovy tety ve Stone Cross. Nová sestava Atkins, Downing, Hill a Ellis hrál svůj první koncert na 16. března 1971 v St. John Hall, Essington ve Staffordshire.

S Downingem jako zastupujícím vůdcem se skupina vzdálila od svých původních bluesových vlivů a začala hrát hard rock. Tento kvartet hrál v Birminghamu a jeho okolí s různými bubeníky až do roku 1974, někdy hráli jako předkapela pro např. Budgie, Thin Lizzy a Trapeze. Nakonec finanční potíže a problémy s vedením (společnost Tony Iommiho IMA) dovedly k odchodu Alana Atkinse a bubeníka Alana Moora v květnu 1973.

V té době Ian Hill chodil s ženou z nedalekého města Walsall, a ta navrhla svého bratra Roba Halforda jako možného zpěváka. Halford se ke skupině připojil a s ním přišel i bubeník z jeho předchozí kapely Hiroshima - John Hinch. Tato sestava jela turné po Velké Británii, mnohdy i jako předkapela pro Budgie, a dokonce i jako hlavní hvězda několika koncertů v Norsku a Německu.

Rocka Rolla (1974-1975)

Předtím, než kapela vstoupila do studia, aby nahrála své první album, navrhla jejich nahrávací společnost přidat dalšího hudebníka do sestavy. Downing byl neochotný zakomponovat klávesy nebo žestě do kapely, a tak v dubnu 1974 vybral dalšího kytaristu - Glenna Tiptona ze Staffordské skupiny Flying Hat Band jako nového člena. Oba kytaristé společně pracovali na úpravě již existujícího materiálu a Tipton získal podíl jako skladatel. V srpnu 1974 vydala kapela svůj debutový singl "Rocka Rolla" a o měsíc později stejnojmenné album.

Technické problémy při nahrávání se projevily na špatné kvalitě zvuku záznamu. Producent Rodger Bain, který se podílel i na prvních třech albech Black Sabbath, stejně tak i na prvním albu Budgie dominoval při nahrávání alba a s jeho rozhodnutími kapela nesouhlasila.[5]Bain rovněž rozhodl z alba vyškrtnout oblíbené skladby mezi fanoušky ze živých vystoupení kapely jako například "Tyrant", "Genocide" a "The Ripper". Dále nechal sestříhat píseň "Caviar and Meths" z původní 10-minutové skladby na 2 minutovou instrumentální.

Tour pro album "Rocka Rolla" bylo pro Judas Priest první mezinárodní turné[6]s vystoupeními v Německu, Holandsku, Norsku a Dánsku, včetně jednoho koncertu v hotelu Klubben[7]v Tönsbergu, asi hodinu od Osla v Norsku, kterým se jim místní tisk odměnil poněkud negativní recenzí[8]Album bylo propadákem, takže se skupina ocitla v hluboké finanční tísni. Pokusila si zajistit dohodu s Gull Records získat měsíční plat 50 liber, nicméně společnost Gull Records na tom byla podobně, tak tedy odmítla[9] Album Rocka Rolla bylo z větší části kapelou zavrženo a žádná z jeho písní nebyla po roce 1976 hrána živě.[10]

Sad Wings of Destiny (1975-1977)

Skupina se při nahrávání jejich dalšího alba podílela více, nahrávala během listopadu a prosince 1975 a sama vybrala i producenta. Výsledek Sad Wings of Destiny (1976) obsahoval mnoho staršího materiálu, včetně výše zmíněných oblíbených skladeb a okamžitě posunul kapelu z psychedelického zvuku do přímého, drsnějšího metalu s úvodní skladbou, progresivním eposem "Victim of Changes". Tato píseň byla kombinací skladeb "Whiskey Woman", klasiky z dob Ala Atkinse a "Red Light Lady" - píseň, kterou Halford napsal s jeho předchozí skupinou Hiroshima. Toto album a silné vystoupení v roce 1975 na festivalu Reading pomohlo zvýšit širší zájem o kapelu a rozšířit fanouškovskou základnu.

Změna labelu (1977-1979)

Jejich další album Sin After Sin z roku 1977 bylo prvním, které Judas Priest nahráli pod velkou nahrávací společností - CBS a první z jedenácti po sobě jdoucích albech, které dostalo certifikaci Gold nebo ještě vyšší (hodnocení RIAA). Odchodem od předchozí společnosti - Gull ztratila kapela práva na svá první dvě alba. Sin After Sin produkoval dřívější baskytarista Deep Purple Roger Glover a kapela se rozhodla najmout studiového bubeníka Simona Phillipse.

Odmítl, aby se stal stálým členem Judas Priest, a tak místo toho s kapelou začal hrát Les (James Leslie) Binks. Skupina byla ohromena jeho výkonem a požádala ho, aby zůstal. Společně nahráli v roce 1978 desky Stained Class a Killing Machine (v USA vydána jako Hell Bent for Leather). Binks, uvedený i jako spoluautor velmi silné balady "Beyond the Realms of Death", byl skvělý a technicky zručný bubeník a jeho schopnosti přidaly do kapely pestřejší zvuk. Binks hrál také na albu Unleashed in the East, které bylo nahráno živě v Japonsku během turné Killing Machine. Zatímco první tři alba Judas Priest měla značné stopy vlivu Black Sabbath, Led Zeppelin, Deep Purple, jakož i balady, tak deska Stained Class neobsahovala balady žádné, kromě velmi temné "Beyond the Realms Death" a deska Killing Machine byla první, u které byl znát komerčnější zvuk s jednoduššími písněmi, které obsahovaly něco málo vlivu blues. V tu dobu členové kapely přijali jejich dnes proslulou Leather Image (Kůže, kov). Halford již jen dopiloval svou show k naprosté dokonalosti, když se na pódium, při skladbě Hell Bent for Leather, vřítí s Harley-Davidsonem… dnes již nezbytnou součástí vystoupení Judas Priest.

Úspěch v mainstreamu (1979-1991)

Judas Priest v roce 1981 během World Wide Blitz Tour.
Downing a Tipton během koncertu v San Sebastiánu ve Španělsku během World Conqueror Tour (1984).

Po vydání Killing Machine bylo vydáno živé album z tour pod názvem Unleashed in the East - první z mnoha alb Judas Priest, co získalo platinu. V té době se objevila kritika skupiny, že kapela používá studiová aranžmá a playback k vylepšení zvuku, což následně na trh uvádí jako živé album.[11] Od této chvíle styl hraní v kapele postupně rostl v těžší, hrubší zvuk a živé verze skladeb, jako "Exciter" a "Beyond The Realms of Death" zněly mnohem drsněji než jejich verze ze studia.

Les Binks v kapele skončil na konci roku 1979, protože nebyl spokojen s tím, že se skupina přibližuje směrem k jednoduššímu zvuku pro "rádia", takže ho nahradil Dave Holland, dříve člen skupiny Trapeze. Díky této sestavě Judas Priest nahráli šest studiových a jedno živé album, která posbírala různé stupně kritiky a komerčního úspěchu.

V roce 1980 skupina vydala British Steel. Písně byly kratší a mělo více "rádiový zvuk", ale udrželo si známý heavymetalový duch. Skladby jako "United", "Breaking the Law" a "Living After Midnight" byly slyšet z rádia často. Judas Priest se objevili i na BBC a usazují se v Top Ten.

Další deska vyšla roku 1981 a dostala název Point of Entry. Album se neslo ve stejném duchu a následná "British Steel Tour" představila nové písně jako "Solar Angels" a "Heading Out to the Highway".

Album z roku 1982 Screaming for Vengeance představilo píseň "You've Got Another Thing Comin'", která se stala hlavním rozhlasovým hitem v USA. Další písně jako například intro "The Hellion", na které navazuje "Electric Eye" a další skladba "Riding on the Wind" jsou dodnes populární při živých vystoupeních a dlouhá léta jimi začínaly koncerty. Skladba "(Take These) Chains" (autorem Bob Halligan, Jr) byla vydána jako singl a album získalo double platinu.[12]

Judas Priest úspěšně pokračovali polovinou 80. let skladbou "Freewheel Burning", vydanou v roce 1983, který byla pravidelně z rockových rádií. Album Defenders of the Faith vyšlo následující rok. Někteří kritici ho přezídvali jako "Screaming for Vengeance II", kvůli podobnosti s předchozí deskou.[13] Obsahuje hity jako již zmíněnou Freewheel Burning, Sentinel nebo Love Bites.

13. července 1985 si Judas Priest, mimo jiné s Black Sabbath a jinými muzikanty, zahráli na koncertě Live Aid. Judas Priest hráli na JFK Stadium v Philadelphii. Jejich repertoár obsahoval skladby "Living After Midnight", "Green Manalishi (With The Two-Pronged Crown)" a "(You've Got) Another Thing Comin'".

Album Turbo bylo vydáno v dubnu 1986. Skupina přijala pestřejší vzhled na živých vystoupeních a jejich hudba se posunula ještě dále do mainstreamu díky přidání kytarových syntezátorů. Album se stalo platinové a turné bylo také úspěšné, byť byla deska fanoušky zpočátku odsuzovaná. Živé album pořízené během turné dostalo název Priest...Live!, vyšlo v roce 1987 a fanouškům nabídlo skladby z éry 80. let. Dokumentární video Heavy Metal Parking Lot natočil Jeff Krulik a John Heyn v roce 1986. Dokument zachycuje heavymetalové fanoušky, kteří čekají na koncert Judas Priest 31. května 1986 (se speciálním hostem Dokken) před Capital Centre (později přejmenováno na US Airways Arena) v Landoveru ve státě Maryland.

V květnu 1988 vyšla deska Ram It Down a kromě nových skladeb představilo několik přepracovaných písní, které zbyly z alba Turbo. Recenzent "Ram It Down" popsal jako "stylistický vývoj", kdy se kapela pokusila zbavit se syntezátorů a vrátit se k tradičnímu metalu. Na konci 80. let také kapelu opustil dlouholetý bubeník Dave Holland.

Rob Halford na podiu v roce 1988.

V září roku 1990, kdy se do popředí dostává grunge a klasický metal zaznamenává úpadek, vyšlo album Painkiller s novým bubeníkem - mladým a energickým Američanem Scottem Travisem (dříve Racer X). Syntezátory byly, až na skladbu "A Touch of Evil" vypuštěny. Na tour spolu s Judas Priest vystoupily kapely jako Megadeth, Pantera, Sepultura a Testament. Série koncertů vyvrcholila na Rock in Rio v Brazílii před více než 100 000 fanoušky.

Během jevištní show Judas Priest vystupoval Rob Halford často na pódium za pomoci svého stroje Harley-Davidson, oblečený v motorkářském křiváku a se slunečními brýlemi. V Torontu v srpnu 1991 byl Halford vážně zraněn, když vyjel na jeviště a narazil do "riseru" (část podia, na které stojí bicí), který byl schovaný za mračny mlhy ze suchého ledu. Ačkoli bylo vystoupení zpožděno, byl odehrán celý set než se Halford vydal do nemocnice. Ian Hill později poznamenal "musel být v agónii". V 2007 Rob v rozhovoru potvrdil, že nehoda neměla nic společného s jeho pozdějším odchodem z kapely.

Podprahové poselství - soud

V létě roku 1990 byla skupina zatažena do občanskoprávní žaloby, že je údajně zodpovědná za sebevraždu střelnou zbraní 20letého Jamese Vance a 18letého Raymonda Belknapa ve městě Sparks v Nevadě v USA v roce 1985.[14] 23. prosince 1985 Vance a Belknap, po hodinách pití piva, kouření marihuany a údajnému poslouchu Judas Priest, odešli na hřiště u kostela ve městě Sparks svůj život ukončit brokovnicí. Belknap byl první, který si dal hlaveň brokovnice pod bradu. Zemřel okamžitě po stisknutí spouště a Vance se střelil hned po něm, ale přežil a utrpěl na obličeji vážné zranění. Po četných komplikacích zemřel o tři roky později v roce 1988.[15]

Rodiče mladíků a jejich tým právníků tvrdil, že skladba Judas Priest "Better By You, Better Than Me" (cover od Spooky Tooth) z alba Stained Class (1978) obsahuje podprahové poselství „udělej to“, což údajně vyvolalo pokus o sebevraždu.[14] Proces trval od 16. července do 24. srpna 1990, kdy bylo od žaloby upuštěno poté, co soudce rozhodl, že takzvané „udělej to“ bylo výsledkem náhodného mixu na pozadí textu.[14] Jeden ze svědků obhajoby, Dr. Timothy E. Moore, napsal článek pro Skeptical Inquirer, který časově zaznamenával proces.[14] Proces byl také zahrnut v dokumentárním filmu z roku 1991 Dream Deceivers: The Story Behind James Vance Vs. Judas Priest.

Halfordův odchod (1991-1992)

Po skončení tour k albu Painkiller v roce 1991 Halford Judas Priest opustil. V září roku 1991 se objevily náznaky napětí uvnitř skupiny. Halford se vydal na sólovou dráhu a založil thrashovou skupinu s názvem Fight se Scottem Travisem za bicíma pro studiové nahrávky. Kapelu založil ve své touze prozkoumat nová hudební pole, ale kvůli smluvním závazkům s Judas Priest zůstal až do května 1992.[16]

Dále Halford s Judas Priest spolupracoval na vydání výběrové desky s názvem Metal Works '73 - '93 na památku 20. výročí skupiny. Také se objevil ve videu stejného názvu, dokumentující jejich historii ve které byl jeho odchod oficiálně vyhlášen později v roce 1993.

Judas Priest uvažovali o angažmá Ralfa Scheperse (Primal Fear,ex-Gamma Ray), který měl hlasově blízko k Halfordovi, ten však nakonec odmítl.

V roce 1998, v rozhovoru pro MTV, se Halford veřejně přiznal, že je gay.[17]

Ripper Owens (1996-2003)

Američan Tim "Ripper" Owens, který předtím zpíval v revivalu Judas Priest s názvem British Steel byl představen v roce 1996 jako nový zpěvák Judas Priest. Tato sestava vydala dvě alba - Jugulator (1997) a Demolition (2001), a dále dvě živá alba - Live Meltdown (1998) a Live in London (2003), později i živé DVD. Přestože se album Jugulator prodávalo poměrně dobře, získalo dost protichůdných recenzí, ačkoli obsahuje epos "Cathedral Spires", který se stal jednou z Ripperových nejpopulárnějších písní.

Reunion (2003–2006)

Judas Priest opět spolu (2005)

Jedenácti letech po sobě Judas Priest stále čelili rostoucí poptávce po reunionu. Nakonec Judas Priest a Rob Halford oznámili, že se sejdou v červenci 2003 a zároveň bude vydán box set Metalogy (přes Halfordovu dřívější naléhání, že "by se to nemělo dělat"[18]). V roce 2004 uskutečnili turné po Evropě a také se ve stejný rok objevili na Ozzfestu. Judas Priest se s "Ripperem" rozešli v míru a Ripper se připojil k americké heavymetalové kapele Iced Earth. Dechberoucí Reunion Tour opět zavítalo i do Prahy, aby srazilo na kolena zaplněnou T-Mobile Arenu.

Na jaře, přesněji 1. března 2005, vyšlo u Sony Music/Epic Records napjatě očekávané album Angel of Retribution které je logickým pokračováním Painkiller. Získalo úspěch jak u kritiky, tak i na komerčním poli a následovalo světové turné, po kterém v červnu 2006 Halford oznámil, že chce založit svou vlastní nahrávací společnost, Metal God Entertainmen, kde se bude vydávat jeho všechen sólový materiál pod vlastní kontrolou. V listopadu 2006 byla jeho tvorba remasterována a vydána exkluzivně přes iTunes Store.

Na konci roku 2005 byl vydán záznam japonského koncertu z Budokan Areny na DVD pod názvem Rising in the East. Za rok 2005 vydělali Judas Priest jen na koncertech kolem 600 milionů Kč, čímž se zařadili do Top 100 nejvíce vydělávajících umělců. Začátkem roku 2006 se začíná nejistě mluvit o novém albu. Což Rob Halford potvrdil a také dodal, že se bude jednat o největší show v historii Judas Priest.

V roce 2006 vydali další DVD - Live Vengeance '82'; je to záznam koncertu z Memphisu během Screaming for Vengeance turné.

Nostradamus (2006–2010)

Judas Priest na Sweden Rock Festivalu v červnu 2008.

V červnu 2006 při rozhovoru s MTV.com zpěvák Rob Halford prohlásil, že koncepční album bude pojednávat o francouzském spisovateli a věštci 16. století Nostradamovi, "Nostradamus je celý o metalu, ne? Byl alchymista stejně jako prorok - osoba výjimečně nadaná. Měl úžasný život, který je plný zkušeností, utrpení, radosti a smutku. Je to velký lidský charakter a světoznámý jedinec. Můžete vzít jeho jméno, a přeložit ho do jakéhokoli jazyka a každý o něm ví, a to je důležité, protože máme co do činění s celosvětovým publikem."[19] Kromě nového materiálu pro základ textů bude album obsahovat hudební prvky, které by mohly překvapit naše fanoušky. "Bude to obsahovat spoustu hloubky, hodně symfonických prvků. Můžeme použít orchestru, aniž by to bylo přehnané. Dále masivní sborové zpěvy a klávesy se představí ve větší míře, vzhledem k tomu, že předtím byly vždycky v pozadí."[19] Album Nostradamus vyšlo v červnu 2008 a skupina začala turné ještě ten měsíc.[20]

Na začátku února 2009 se kapela zařadila mezi kapely hovořící proti kupčení se vstupenkami, vydala prohlášení odsuzující způsob prodeje vstupenek vysoko nad jejich základní hodnotu a nálehala na své fanoušky aby kupovali vstupenky pouze z oficiálních zdrojů.[21]

Ve stejný měsíc pokračovali v turné s podporou skupin jako Megadeth a Testament) ​​a od února do března 2009 se objevili na spoustě místech v Anglii, Walesu, Skotsku a Irsku. Odtud turné pokračovalo na další místa ve Švédsku. Později v březnu 2009 Judas Priest vystoupili v Portugalsku (v Lisabonu v Atlantic Pavilionu), kde nebyli od dob tour z roku 2005. Tour pokračovala do Milána v Itálii a do Paříže, kde hrál Halford s Judas Priest naposledy v roce 1991.

Od června do srpna 2009 Judas Priest absolvovali severoamerické turné při příležitosti 30. výročí vydání alba British Steel (1980); album bylo předvedeno v plném rozsahu v každý den turné, spolu s dalšími písněmi přidanými do setlistu. Toto turné mělo být společné s kolegou Davidem Coverdalem a Whitesnake. Bohužel Whitesnake museli turné po koncertě 11. srpna 2009 v Denveru opustit z důvodu Coverdalovy vážné infekce v krku a bylo mu doporučeno, aby okamžitě přestal zpívat, jinak hrozí trvalé poškození hlasivek.[22][23]

14. července 2009 Judas Priest vydali nové živé album, které obsahovalo 11 dříve nevydaných živých skladeb ze světových turné 2005 a 2008, A Touch of Evil: Live. Skladba "Dissident Aggressor" vyhrála v roce 2010 cenu Grammy za nejlepší metalový počin.[24]

Epitaph a Redeemer of Souls (2011-2017)

Judas Priest při vystoupení ve Finsku, 2011

Dne 7. prosince 2010 kapela oznámila na svých internetových stránkách, že se v roce 2011 vydá na své poslední masivní světové turné.[25] Turné dostalo název Epitaph a projelo téměř celým světem včetně pražské O2 arény, kde vystoupila skupina Judas Priest 28. června 2011 společně s kapelou Whitesnake.[26] Během turné opustil skupinu v dubnu 2011 K.K. Downing, nahradil jej Richie Faulkner[p 1].[27] Ve svém deníku z turné kytarista Glenn Tipton označil Prahu jako jedno ze svých oblíbených evropských měst.[28] V roce 2012 kapela dokončila první část turné v Singapuru.[p 2] Během dubna a května 2012 proběhla druhá část turné Epitaph po Evropě, při němž Judas Priest zavítali do Česka ještě jednou, tentokrát vystoupili osmého května v pardubické ČEZ aréně společně s kapelou Thin Lizzy.[29]

Poté co v roce 2011 opustil skupinu Downing a nahradil jej Richie Faulkner, začala práce na novém studiovém albu. Album nese název Redeemer of Souls, původním záměrem kapely bylo stihnout vydání alba už v roce 2013. Ještě v srpnu 2012 říkal frontman Halford pro Musicserver.cz: „Nyní jsme v situaci, kdy si na desku můžeme udělat potřebný čas. Doufám, že to vyjde ještě v roce 2013. Něco mi říká, že to stihneme vydat ještě v příštím roce. Víte co, klidně si zapište rok 2013. Pojďme se společně těšit na další Judas Priest desku, aby lidi zase měli na co házet hlavou.“[30] Nakonec se však práce na nové desce prodloužily a ke konci dubna 2014 bylo oznámeno datum vydání na 15. července 2014.[31]

Ve stejném roce se skupina vyskytla v seriálu Simpsonovi, kde byla označena jako death metalová. To vyvolalo kritiku mezi fanoušky hudebního žánru, kteří se proti označení ohradili a neznalost označili za neomluvitelnou. Tvůrci seriálu se nakonec omluvili v dalším díle prostřednictvím Barta, který v úvodní znělce na tabuli píše: "Judas Priest nejsou death metal!"[32][33]

Firepower (2017-dosud)

V listopadu 2017 kapela oznámila vydání alba s názvem Firepower, jehož vydání je naplánováno 9. března 2018. Poté se kapela vydá na severoamerické turné se Saxon a Black Star Riders. Následně vyrazí do Evropy a 12. června 2018 zahrají také v plzeňské Home Monitoring Aréně. Dne 12. února napsala kapela na svůj Facebook, že před deseti lety byla v začátečním stádiu Glennu Tiptonovi diagnostikována Parkinsonova nemoc, avšak z kapely neodchází, jen se změní jeho role. Na turné jej nahradí Andy Sneap.[34][35]

Členové skupiny

Související informace naleznete také v článku Seznam členů Judas Priest.

Současná sestava

Časový přehled

Diskografie

Související informace naleznete také v článku Diskografie Judas Priest.

Studiová alba

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V Praze tak již kapela zahrála v novém složení s Richiem Faulknerem.[26]
  2. ↑ První část turné začala nejprve v Evropě vystoupením 7. června 2011 v Tilburgu v Nizozemsku. Po posledním koncertě v maďarské Budapešti, který proběhl 11. srpna, se v září 2011 kapela přesunula do Latinské Ameriky. v říjnu pokračovala do Severní Ameriky, kde setrvala až do začátku prosince. V únoru 2012 pak turné pokračovalo v Asii, po vystoupení v jihokorejském Soulu a šesti vystoupeních v Japonsku skončilo právě v Singapuru.[28]

Reference

  1. ↑ Biography [online]. Allmusic.com [cit. 2011-02-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ The Judas Priest History [online]. Jugulator.net [cit. 2014-05-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Former Judas Priest Singer Completing Work On Autobiography [online]. Blabbermouth.net, 2004-07-02 [cit. 2014-05-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Early Judas Priest Guitarist Ernie Chataway Dies at 62 [online]. Loudwire.com [cit. 2014-05-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ Judas Priest Info Pages - Rocka Rolla [online]. Thexquorum.com [cit. 2014-08-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Judas Priest Info Pages - Forging The Metal [online]. Thexquorum.com [cit. 2014-04-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hotell Sentralt i Tønsberg - Quality Hotel Klubben [online]. Nordicchoicehotels.no [cit. 2014-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-15. 
  8. ↑ Newspaper cutting : Lydsjokk pa Klubben [online]. Kkdowning.net [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Judas Priest Behind The Music Remastered: Judas Priest [online]. MTV [cit. 2014-05-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ http://www.setlist.fm/stats/judas-priest-6bd6bafa.html
  11. ↑ Unleashed in the East > Overview'. www.allmusic.com. Allmusic. Dostupné online [cit. 23 April 2007]. 
  12. ↑ Screaming for Vengeance Info Page. members.firstinter.net. Judas Priest Info Pages. Dostupné online. 
  13. ↑ Defenders of the Faith Info Page. members.firstinter.net. Judas Priest Info Pages. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  14. ↑ a b c d MOORE, Timothy. Scientific Consensus and Expert Testimony: Lessons from the Judas Priest Trial. www.csicop.org. Skeptical Inquirer, November–December 1996. Dostupné online [cit. 18 November 2006]. 
  15. ↑ COOPER, Candy. The Judas Priest Trial: 15 Years Later. www.roadrunnerrecords.com. Blabbermouth.net, 1 July 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  16. ↑ War of Words Info Page. members.firstinter.net. Judas Priest Info Pages. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  17. ↑ Rob Halford Discusses Sexuality Publicly For The First Time. www.mtv.com. MTV News, 5 February 1998. Dostupné online [cit. 24 May 2010]. 
  18. ↑ Interview with Rob Halford of Two [online]. NY Rock [cit. 2012-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-09-2012. 
  19. ↑ a b Work on New Album Is 'Going Incredibly Well'. www.roadrunnerrecords.com. Blabbermouth.net, 12 September 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  20. ↑ SAULNIER, Jason. Rob Halford Interview, Judas Priest Singer talks Rare Recordings [online]. Music Legends, 16 April 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné online. 
  21. ↑ Judas Priest Issues Warning About Ticket Prices [online]. idiomag, 12 February 2009 [cit. 2009-02-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ Message from Judas Priest after US Tour [online]. Judaspriest.com, 24 August 2009 [cit. 2010-11-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ Whitesnake tour announcement [online]. Judaspriest.com, 13 August 2009 [cit. 2010-11-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Judas Priest Grammy Nomination for Dissident Aggressor [online]. Judaspriest.com, 4 December 2009 [cit. 2010-11-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Judas Priest announce farewell EPITAPH World Tour!! [online]. Judas Priest, 2010-12-07 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b ČTK. Judas Priest představili údajně naposledy Praze poctivou britskou ocel [online]. idnes, 2011-06-29 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. 
  27. ↑ K.K. Downing Quits Judas Priest [online]. GuitarWorld.com, 2011-04-20 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ a b TIPTON, Glenn. Epitaph World Tour Diary [online]. Glenn Tipton Official Website [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ KLOUDA, Zdeněk. Judas Priest převálcovali Pardubice [online]. Musicfoto.cz, 2012-05-10 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. 
  30. ↑ ODEHNAL, Marek. Judas Priest: "Nová deska? Klidně si zapište rok 2013" [online]. Musicserver.cz, 2012-08-12 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. 
  31. ↑ Judas Priest Announce New Album ‘Redeemer Of Souls’ Out July 15 [online]. WNCX Radio, 2014-04-28 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ KOPŘIVA, Ondřej. Bart Simpson se musel omluvit. Judas Priest přece nehrají "death metal" [online]. lidovky.cz, 2014-01-15 [cit. 2015-01-30]. Dostupné online. 
  33. ↑ GROW, Kory. Bart Simpson Apologizes for Calling Judas Priest 'Death Metal [online]. Rolling Stone, 2014-01-13 [cit. 2015-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Judas Priest. www.facebook.com [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné online. 
  35. ↑ Glennu Tiptonovi (JUDAS PRIEST) byl diagnostikován Parkinson, na turné nepojede | Spark Rock Magazine. www.spark-rockmagazine.cz [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Judas Priest
Rob Halford • Glenn Tipton • Ian Hill • Scott Travis • Richie Faulkner
Bývalí členové
K. K. Downing • Al Atkins • John Ellis • Alan Moore • Chris "Congo" Campbell • John Hinch • Les Binks • Dave Holland • Tim „Ripper“ Owens
Alba
Záznamy
Kompilace a sady
DVD
Související články
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Judas_Priest&oldid=16322895“