Juan Sebastián Elcano
| Juan Sebastián Elcano | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1486 nebo 1487 Getaria |
| Úmrtí | 4. srpna 1526 Tichý oceán |
| Příčina úmrtí | kurděje |
| Povolání | objevitel a mořeplavec |
| Partner(ka) | María Hernández de Hernialde María de Vidaurreta |
| Děti | Domingo de Elcano Fernandez N. Elcano Vidaurreta |
| Rodiče | Domingo Sebastián Elcano a Catalina del Puerto |
| Příbuzní | Martin Perez Elcano, Ochoa Martinez de Elcano, Sebastián Elcano, Catalina Elcano, Domingo Elcano, Inés de Elcano a Anton Martin Elcano (sourozenci) |
| Funkce | kapitán lodi (Victoria) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Juan Sebastián Elcano (1476 Getaria v baskické provincii Gipuzkoa, Španělsko - 4. srpna 1526 Tichý oceán) nazývaný též Del Cano nebo De Elcano byl španělský mořeplavec, který se účastnil Magalhãesovy cesty kolem světa a po jeho smrti dovedl coby kapitán výpravu zpět do Španělska.
Jeho otec byl Domingo Sebastián Elcano I. a matka Catalina del Puerto. Juan Elcano byl ženatý s Maríi Hernández Dernialde a měli spolu chlapce, který se jmenoval po dědovi Domingo Elcano III.
Cesta kolem světa
V roce 1519 se tento baskický mořeplavec účastnil Magalhãesovy první cesty kolem světa, nejprve jako navigátor. Když se ale výpravě dlouho nedařilo najít průplav mezi Atlantským a "neznámým oceánem", zakotvila flotila na přezimování v zátoce, kterou nazvali po sv. Julianovi, kde se proti Magalhãesovi (Magellanovi) část posádky, vedená Juanem de Cartagena vzbouřila. Ke vzbouřencům patřil i Elcano. Magalhães vzpouru potlačil, kapitán lodi Concepción Gaspar de Quesada byl posléze sťat, kapitán lodi San Antonio Cartagena byl ponechán na pobřeží, když opět vypluli, a kapitán lodi Victoria Luis de Mendoza byl zabit při znovuzískání lodi. Elcano byl potrestán těžkou prací v okovech, když po sedmi měsících flotila opět vyplula, byl omilostěn a jmenován velitelem lodi Concepción. V závěru výpravy se stal velitelem lodi Victoria, a protože Fernão de Magalhães byl 27. dubna 1521 na Filipínách zabit, převzal velení nad zbytkem výpravy (dvě lodě z původních pěti). Z Filipín plul k severnímu Kalimantanu (do míst, kde se dnes nachází Brunej) a pak k moluckému ostrovu Tidore, kde se mu podařilo koupit náklad koření, přestože ostrovy byly již obsazeny Portugalci. Z Tidore odplul 21. prosince 1521. Jedna loď se vydala zpět do Španělska přes Tichý oceán, ale pro nepříznivé větry se musela vrátit zpět na Tidore. Juan Elcano s poslední lodí Victoria dokončil plavbu kolem světa směrem západním přes Indický oceán, a aby se vyhnul nepřátelskému střetnutí s Portugalci, pustil se Indickým oceánem daleko na jih, obeplul mys Dobré naděje a přes Kapverdské ostrovy se vrátil do Španělska, kam doplul 9. září 1522. Tím vlastně uskutečnil první cestu kolem světa. Z původních pěti lodí se vrátila jen jedna, z 237 mužů pouze 18, avšak jediný náklad koření bohatě vynahradil náklady na výpravu. Posádku lodí tvořili většinou Španělé a Portugalci, ale i příslušníci jiných národností. Významnou postavou se stal italský dobrodruh Antonio Pigafetta, který si o výpravě vedl záznamy a byl jedním z 18 mužů, kteří se do Španělska navrátili na lodi Victoria (někteří další muži výpravy se vrátili do Španělska přes portugalské zajetí); díky tomu se nám zachovala podrobná zpráva o průběhu cesty.
Ferdinand Magellan omilostil jistě toho správného člověka, protože zvládnutí navigace v úplně neznámých vodách a v labyrintech ostrůvků, na starém kutru s vyčerpanou, vymírající a oprávněně pochybující posádkou bylo jednoznačně nadlidským výkonem, v dějinách mořeplavby nejtěžším a navždy nepřekonatelným. Ke cti tohoto muže ale třeba říci něco neméně obdivuhodné, a sice, že ve století conquistadorů neprolil krev žádného domorodce a ani ho nezotročil.
Juan Elcano byl po návratu povýšen do šlechtického stavu. Ve svém erbu měl glóbus s mottem "Primus circumdedisti me" (První jsi mě obeplul).
.
Druhá výprava
V roce 1525 se účastnil plavby Garcia Jofre de Loaisy k Molukám, opět jako navigátor a velitel jedné z lodí, ale krátce po překročení rovníku v Tichém oceáně zemřel, pravděpodobně na podvýživu.
Elcano má spolu s Magellanem zásluhu na prvním obeplutí světa, na stanovení existence světového oceánu i na poznání skutečné velikosti Země a rozsahu Tichého oceánu.
Literatura
- Ivan Hrbek, ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. Praha : Panorama, 1979. 285 s.
- Juan Cabal, Juan Sebastián Elcano. Barcelona 1944.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Juan Sebastián Elcano na Wikimedia Commons - Juan Sebastián Elcano
- (španělsky) Životopis Juana Elcana
