Juanfran (1985)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Juan Francisco Torres)
Juanfran
Juanfran (2013)
Juanfran (2013)
Osobní informace
Celé jménoJuan Francisco Torres Belén
Datum narození9. ledna 1985 (39 let)
Místo narozeníCrevillent, Španělsko
Výška1,80 m
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Poziceobránce
Mládežnické kluby*
Španělsko Real Madrid
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2003–2005
2004–2006
2005–2006
2006–2011
2011–2019
2019–2021
Španělsko Real Madrid B
Španělsko Real Madrid
Španělsko RCD Espanyol
Španělsko CA Osasuna
Španělsko Atlético Madrid
Brazílie São Paulo FC

00600(0)
03000(1)
1490(12)
24300(3)
03700(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2003
2003
2004
2003–2005
2004–2006
2012–2019
Španělsko Španělsko U17
Španělsko Španělsko U18
Španělsko Španělsko U19
Španělsko Španělsko U20
Španělsko Španělsko U21
Španělsko Španělsko





02200(1)
Úspěchy
Mistrovství světa U20
Stříbrná medaile MS 2003 Španělsko
Evropská liga UEFA
Zlatá medaile 2011/2012 Atlético Madrid
Zlatá medaile 2017/2018 Atlético Madrid
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2012 Atlético Madrid
Zlatá medaile 2018 Atlético Madrid
1. španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 2013/2014 Atlético Madrid
Španělský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2012/2013 Atlético Madrid
Španělský superpohár
Zlatá medaile 2014 Atlético Madrid
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 20210504a4. května 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 20210504a4. května 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juan Francisco Torres Belén známý i jako Juanfran [chuanfran] (* 9. ledna 1985, Crevillent, Španělsko) je španělský fotbalový obránce a bývalý reprezentant. Vítěz EURA 2012 v Polsku a na Ukrajině a účastník Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii a EURA 2016 ve Francii.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Během ledna 2011 přestoupil do Atlétika Madrid za částku 4 milionů eur a podepsal smlouvu do roku 2025.[1] Na křídle měl zastoupit odchozího Simãa Sabrosu.[2] Pár dní na to zasáhl do čtvrtfinále Španělského poháru Copa del Rey, ale jeho tým oba zápasy s Realem Madrid prohrál (1:3 a 0:1).[3][4] Jarní pokračování sezóny nebylo povedené, Atleti skončili pod trenérem Quiquem Sánchezem Floresem na sedmém místě.[5][6] Juanfranovi se vyvedlo poslední 38. kolo, ve kterém nacentroval na úvodní gól Sergia Agüera a sám posléze gól vstřelil, Atleti tímto vyhráli nad Mallorcou 4:3.[7]

Ačkoliv se Atletům v další sezóně nepodařilo dostat se do Ligy mistrů UEFA, neboť skončili pátí,[8] zmohli se na úspěšnou kampaň v Evropské lize. Ve druhém zápase skupiny „I“ na hřišti Stade Rennais 29. září odehrál Juanfran závěrečných deset minut, během nichž vyrovnal na konečných 1:1.[9] Nový trenér Gregorio Manzano i jeho nástupce Diego Simeone jej předělali na pravého krajního obránce, ovšem až pod třetím trenérem Simeonem se stal součástí madridské základní sestavy.[10][11] Simeone tým dovedl do finále Evropské ligy, v níž se Juanfran podílel na vítězství 3:0 nad španělským (baskickým) Athleticem Bilbao.[12] Evropský triumf věnoval svému zesnulému otci, který zemřel rok předtím.[12]

Po letní pauze se 31. srpna 2012 podílel na úspěchu v Superpoháru UEFA, ve kterém Atlétiko porazilo Chelsea 4:1.[13] Napříč sezónou 2012/13 odehrál přibližně 4 000 minut.[2] Ve 36. kole 8. května dal svůj jediný gól sezóny do sítě Celty Vigo v La Lize a podpořil venkovní výhru 3:1.[14] Atlétiko obsadilo třetí místo za Barcelonou a Realem Madrid, navíc dosáhlo finále Španělského poháru.[15] Finále proti Realu Madrid se konalo 17. května 2013 a došlo v něm na prodloužení. Juanfran odehrál plných 120 minut a připsal si klíčový obranný zákrok, když zabránil gólové střele Mesuta Özila. Atleti porazili svého rivala 2:1.[16]

Na konci srpna se Juanfran se spoluhráči pokusil o trofej ze Španělského superpoháru Supercopa de España, proti však byla Barcelona. Ligová sezóna přinesla řadu vyhraných zápasů včetně městského derby proti Realu Madrid, který Atlétiko porazilo v lize poprvé od roku 2002.[17] Španělský obránce pokračoval ve spolupráci se záložníkem Ardou Turanem, se kterým utvořil nebezpečný tandem na pravém kraji hřiště.[18] Proti Levante 21. prosince pomohl vyhrát 3:2 a zakončit podzim na prvním místě s 15 výhrami ze 17 ligových zápasů, což znamenalo 46 z možných 51 bodů.[19] Nejprve jeho centr našel hlavu Diega Godína, později byl faulován v pokutovém území a následnou penaltu proměnil Juanfranův spoluhráč Diego Costa.[20]

Atlétiko mířilo také do osmifinále Ligy mistrů UEFA, kde se střetlo s AC Milán. Juanfran odehrál oba zápasy, ve kterých zásoboval spoluhráče centry z pravé strany a pomohl vyhrát nejprve 1:0 venku a posléze 4:1 doma.[21] V dubnovém čtvrtfinále proti Barceloně pomohl postoupit po výsledcích 1:1 venku a 1:0 doma nadprůměrnými výkony.[22][23] Domácí semifinále s Chelsea skončilo nerozhodně 0:0, přičemž Juanfran bránil výpadům Williana.[24] Zejména v prvním poločase navíc působil potíže svému protějšku na levém kraji obrany Chelsea Ashleymu Coleovi, v zápase měl Juanfran nakonec 98% úspěšnost přihrávek.[25] Odvetu na konci dubna Atleti vyhráli venku 3:1, přičemž sám Juanfran bral dvě asistence, nejprve Adriánovi na vyrovnávací gól a 20 minut před koncem Ardovi Turanovi na konečných 3:1.[26] Rovněž ve finále mu trenér svěřil místo v základní jedenáctce. Ve 36. minutě odhlavičkoval balón ke Godínovi, který otevřel skóre zápasu, soupeř se ovšem vzmohl na srovnání ve třetí minutě nastavení.[27] V prodloužení nezabránil vítěznému gólu Di Maríi, soupeř vedení pojistil ještě dalšími dvěma góly a vyhrál 4:1.[28]

Atleti sice nezískali evropskou trofej, v závěrečném 38. kole ale oslavili španělský mistrovský titul po remíze 1:1 venku s Barcelonou.[29] Celkově v sezóně 2013/14 odehrál 54 soutěžních zápasů a ani jednou byl střídán. Pro Simeoneho mužstvo byl oporou,[30] obrana obdržela pouhých 26 ligových gólů. Juanfranova forma trvala i v sezóně 2014/15.[31]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juanfran byl členem španělských mládežnických reprezentací od kategorie U17.

V A-mužstvu Španělska debutoval 26. 5. 2012 v přátelském utkání proti Srbsku (výhra 2:0).[32] Zúčastnil se EURA 2012 v Polsku a na Ukrajině, kde se španělským týmem získal zlatou medaili.
Trenér Vicente del Bosque jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii[33], kde Španělé jakožto obhájci titulu vypadli po dvou porážkách a jedné výhře již v základní skupině B.

Vicente del Bosque jej nominoval i na EURO 2016 ve Francii[34], kde byli Španělé vyřazeni v osmifinále Itálií po porážce 0:2.[35] Juanfran nastoupil ve všech čtyřech zápasech svého mužstva na šampionátu.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

  • Sestava sezóny Ligy mistrů UEFA – 2015/16[36]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ATLETICO SIGNS WINGER JUANFRAN FROM OSASUNA. Fox Sports [online]. 2011-01-12 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b The Revenge of Juanfran. Marca.com [online]. 2013-05-15 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Real Madrid – Atlético Madrid 3:1, cit. 2021-05-04
  4. Atlético Madrid – Real Madrid 0:1, cit. 2021-05-04
  5. LOWE, Sid. How long until Atlético Madrid's manager takes the exit door?. The Guardian [online]. 2011-02-07 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Spain 2010/11, cit. 2021-05-04
  7. ROSENOW, Martin. A bittersweet end to the season. atleticofans.com [online]. 2011-05-23 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Spain 2011/12, cit. 2021-05-04
  9. CROSSAN, David. Atlético take a point as Juanfran thwarts Rennes. UEFA.com [online]. 2011-09-29 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Manzano prueba a Juanfran como lateral derecho. AS [online]. 2011-10-06 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. El Atlético reinventa a Juanfran. ABC [online]. 2012-03-12 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  12. a b DOYLE, Mark. Emotional Juanfran dedicates Atletico Madrid's Europa League triumph to late father. Goal.com [online]. 2012-05-09 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. MURRAY, Scott. Chelsea 1-4 Atlético Madrid – as it happened. The Guardian [online]. 2012-08-31 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Celta 1-3 Atlético de Madrid. atleticodemadrid.com [online]. 2013-05-19 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  15. Spain 2012/13, cit. 2021-05-04
  16. MARSDEN, Samuel. Real Madrid vs. Atletico Madrid Copa Del Rey Final Live Score, Highlights, Recap. Bleacher Report [online]. 2013-05-17 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Atlético pokořilo v derby Real!. Eurofotbal [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  18. COLLINS, Tim. Mario Mandzukic Under Most Pressure for Atletico Madrid Following Win over Malmo. Bleacher Report [online]. 2014-11-05 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. [1], cit, 2021-05-04
  20. Atletico move three points clear with win. jamaicaobserver.com [online]. 2012-12-22 [cit. 2021-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-04. (anglicky) 
  21. PATEL, Vishal. AC Milan 0-1 Atletico Madrid: Tactical Analysis. outsideoftheboot.com [online]. 2014-02-21 [cit. 2021-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-04. (anglicky) 
  22. MATCHETT, Karl. Barcelona vs. Atletico Madrid: Live Player Ratings for Both Teams. Bleacher Report [online]. 2014-04-01 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. KOKE SCORES AS ATLETICO STUN LIGA RIVALS BARCA. Eurosport.com [online]. 2014-04-09 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. JOHNSON, Simon. Atletico Madrid v Chelsea - player ratings. www.standard.co.uk [online]. 2014-04-22 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. PETERS, Jerrad. Atletico Madrid vs. Chelsea: Live Player Ratings. Bleacher Report [online]. 2014-04-22 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. STEINBERG, Jacob. Chelsea v Atlético Madrid: Champions League semi-final – as it happened. The Guardian [online]. 2014-04-30 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. MCNULTY, Phil. Real Madrid 4-1 Atletico Madrid. BBC [online]. 2014-05-24 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. WOOSLEY, Zach. Real Madrid vs. Atlético Madrid, 2014 Champions League: Final score 4-1, Gareth Bale wins the Champions League for Los Blancos. SB Nation [online]. 2014-05-24 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. OSTLERE, Lawrence. Atlético Madrid win La Liga after 1-1 draw at Barcelona – as it happened. The Guardian [online]. 2014-05-17 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. COLLINS, Tim. Complete Report Card for Atletico Madrid in 2014. Bleacher Report [online]. 2014-12-29 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. COLLINS, Tim. Grading Atletico Madrid's Defenders on Form so Far This Season. Bleacher Report [online]. 2015-02-10 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Profil hráče, eu-football.info (anglicky)
  33. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 9. 4. 2015 (anglicky)
  34. EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  35. Obhajca zo Španielska z hry von, Taliani vyzvú majstrov sveta! Archivováno 30. 6. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 27. 6. 2016 (slovensky)
  36. UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2016-05-30, rev. 2017-12-04 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]