Józef Simmler

Józef Simmler
	malíř Józef Simmler, kolem roku 1867
Narození	14. března 1823 ; Varšava; Kongresové Polsko
Úmrtí	1. března 1868 (ve věku 29 let) ; Varšava; Kongresové Polsko
Příčina úmrtí	skvrnitý tyfus
Místo pohřbení	protestantský reformovaný hřbitov ve Varšavě
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání	malíř
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Józef Simmler (14. března 1823 Varšava - 1. března 1868 Varšava), byl polský malíř, portrétista a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Józef Simmler se narodil ve Varšavě v bohaté německé protestantské rodině. Vyrůstal ještě s dvěma bratry, Karolem a Juliem. Právě tato výchova mu umožnila věnovat se svému zájmu, malování. Kreslení se začal učit v soukromých hodinách pod vedením malíře Józefa Richtera a od roku 1837 pokračoval ve studiu u polského malíře Bonawentury Dąbrowského, který jej připravil na vstup na univerzitu v Drážďanech, kterou začal studovat v roce 1841. Po absolvování prvního ročníku univerzitního studia, získal stříbrnou medaili, což bylo uznání za jeho vynikající studijní výsledky. Po zralé úvaze hodlal v dalším studiu historické a portrétní malby pokračovat u německého malíře Eduarda Bendemanna, což se mu však nezdařilo, jelikož umělec přestal vést pedagogické kurzy.

Neůspěch školit se u malíře Bendemanna pravděpodobně vedl k rozhodnutí přestoupit na Akademii výtvarných umění do Mnichova, na níž se školil od prosince téhož roku v malbě. V roce 1842 prodělal meningitidu, studium na Akademii přerušil a po uzdravení pobíval nějaký čas ve Švýcarsku. V roce 1843 se vrátil do Mnichova, kde se ucházel o studium v ateliéru Julia Schnorra von Carolsfeld. Zároveň vstoupil do mnichovského Kunstevereinu, zde však působil pouze jako zahraniční člen. V roce 1844 se malíř Eduard Bendemann vrátil k výuce, což zapříčinilo návrat Józefa Simmlera do Drážďan a obnovil tak u něho školení. O rok později nebyl Simmlerovi prodloužen pobyt v tehdejším Sasku, proto se vrátil do Varšavy a zúčastnil se zde několika veřejných výstav.

V roce 1847 odjel malíř Simmler do Paříže, kde se naučil novým malířským technikám, poznal díla Charlese Gleyra a prohlédl si umělecká díla vystavená v Louvru a Musée du Luxembourg. Během pobytu ve francouzské metropoli vytvořil grafiky a skici k básni Antoniho Malczewského Maria a udržoval rovněž přátelské kontakty s francouzským malířem Paulem Delarochem. V roce 1849 se Simller vrátil do Varšavy, kde obdržel nabídku na pozici odhadce a posuzovatele prací studentů v místní Škole výtvarných umění.

V roce 1850 se zde oženil s Julií Hoegenstellerovou rodačkou z Mnichova a poté tu manželé i žili. V roce 1856 spolu s manželkou odcestoval přes Švýcarsko do Itálie, kde během ročního pobytu navštívil muzea a galerie. Zde s ryze studijních důvodů kopíroval mistrovská malířská díla shromážděná v Římě, Florencii, Benátkách a rovněž zde maloval i obrázy z přírody. Po návratu v roce 1857 se připojil k umělcům, kteří podporovali polského malíře Wojciecha Gersona v jeho snaze založit instituci pořádající umělecké výstavy. Kariéra portrétisty byla tehdy na vrcholu, Simmler maloval nejen své příbuzné a bohatou buržoazii, ale vytvářel i portréty vysokých carských úředníků. V letech 1866 a 1867 obdržel zakázky na portréty guvernéra Teodora Berga.

Józef Simmler zemřel ve Varšavě dva týdny před svými 45. narozeninami na tyfus a následně byl pohřben 4. března 1868 na evangelickém reformovaném hřbitově ve Varšavě.

Malíř maloval také historické obrazy a alegorie, tyto náměty se staly častějšími po rozpadu lednového povstání v tehdejším Polsku. Ve svém díle se umělec též zaměřil na náboženskou tematiku, některé obrazy byly namalovány pro kostely a kaple.