Jozef Miloslav Hurban

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jozef Miloslav Hurban
Příbuzenstvo
tchán Samuel Jurkovič
syn Svetozár Hurban-Vajanský
švagr Daniel Sloboda
synovec Dušan Jurkovič

Jozef Miloslav Hurban (pseudonymy Slavomil F. Kořennatý, Ľudovít Pavlovič, M. z Bohuslavíc, M. Selovský) (19. března 1817, Beckov21. února 1888, Hlboké) byl první předseda Slovenské národní rady, slovenský spisovatel, novinář, politik, evangelický kněz.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil sa v rodině evangelického faráře a v letech 18301840 studoval na evangelické lyceum v Bratislavě, kde se seznámil s Ľudovítem Štúrem, který v něm probudil vlastenecké cítění. V roce 1840 byl vysvěcen na kněze. Chtěl pokračovat v studiu v Německu, ale z finančních důvodů musel pracovat. Působil jako evangelický kaplan v Brezové pod Bradlom a od roku 1843 byl farářem v Hlbokém. Od roku 1866 byl po smrti Karla Kuzmányho nějakou dobu superintendantem slovenské evangelické patentální církve. Oženil se s Annou Jurkovičovou, se kterou měl 4 dcery a 5 synů, mezi nimiž byl i spisovatel Svetozár Hurban-Vajanský.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pomník slovenských národních buditelů v Trenčíně

Jozef Miloslav Hurban byl na čele slovenského literárního a veřejného života téměř po půl století (19. století). Byl nekompromisním bojovníkem za národní práva Slováků, nesmiřitelným nepřítelem šovinismu maďarské vládnoucí třídy i průkopníkem slovanské vzájemnosti. Hlavně v mladších letech života patřil mezi radikální slovenské odpůrce feudalismu i nadvlády příživnických šlechtických vrstev v Uhersku. Tehdy se dokonce stavěl za „odteologizování slovenského života“. V roce 1847 v novele Od Silvestra do Troch kráľov se takto vyslovil o tehdejším slovenské vzdělaneckém světe: „Náš život slovenský najväčšmi zato kuľhá, že ho doteraz skoro sami teológovia opatrovali, oni nám kníh a ideálov všeslovanských nastavili tak, že ak sú knihy, plány, ideále, šťastie národov, my Slováci by sme veľmi šťastný národ boli“.

Díky svému nekompromisnímu jednání byl prohlašován za vlastizrádce, komunistického agitátora, panslavistického vezíra, byl označován jako „divokým Hurban“ či „divoký Slovák“ a podobně.

Položil také základy slovenské literární historiografie. Kromě toho byl agilní národovec, spoluzakladatel Tatrína, spolutvůrce Slovenského divadla nitrianského a prvního úvěrového družstva v Evropě, založeného jeho švagrem Samuelem Jurkovičem.

Hurban přešel do slovenského národního povědomí i jako básník, vydavatel literárních almanachů, jako vydavatel a redaktor církevních časopisů, které měly národně obranný charakter. Jeho činnost byla velmi mnohostranná: národně obranná, lidově výchovná, literárněhistorická, kritická, osvětová, ale i novinářská.

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Jozef Miloslav Hurban ve Wikimedia Commons

Jeho první díla, hlavně básnická, byla psána biblickou češtinou, ale i tak se stala součástí formování štúrovské básnické školy. Zpočátku psal hlavně vlasteneckou a milostnou lyriku nebo historickou epiku. Největší zásluhy má zejména na prosazování nových estetických a ideových kritérií v básnické a literární tvorbě. Později se více věnoval próze v níž kromě historických témat zpracovával i náměty ze současnosti, cestopisné zápisky atd.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • 1837 - Žalospěv na smrt Jana Volka
  • 1842 - Osudové Nitry, báseň
  • 1861 - Piesne nateraz, básnická sbírka
  • 1930 - Básně a písně československé, básnická sbírka
  • Chlebář, báseň
  • Odhlasy Slovomila Kořennatého, báseň

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • 1841 - Cesta Slováka ku bratrům slavenským na Moravě a v Čechách, cestopisná reportáž z cesty po českých zemích
  • 1842 - Svadba krále velkomoravského
  • 1844 - Prítomnosť a obrazy zo života tatranského
  • 1844 - Prechádzky po považskom svete
  • 1845 - Svatoplukovci: aneb Pád říše Velkomoravské
  • 1861 - Gottšalk
  • 1846 - Olejkár, novela
  • 1846 - Rázmocký kúpeľ (Hurban je pravděpodobným autorem, vyšlo v Orlu tatranském)
  • 1847 - Korytnické poháriky
  • 1847 - Od Silvestra do Troch kráľov
  • 1853 - Slovenskí žiaci

Výběry[editovat | editovat zdroj]

  • 1954 - Od Silvestra do Troch kráľov
  • 1956 - Obrazy zo života
  • 1983 - Dielo I. a II.

Literárně-historické práce[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovo o spolkoch miernosti a školách nedeľných
  • 1972 - Slovensko a jeho život literárny
  • 1973 - Životopisy a články
  • 1975 - Od Silvestra do Troch kráľov
  • 1975 - Svadba kráľa veľkomoravského
  • 1976 - Slovenskí žiaci

Církevně-historické práce[editovat | editovat zdroj]

  • 1846 - Unia čili spojení lutheranů s kalviny v Uhrách
  • 1846 - Zněuctění památky Dra Martina Luthera
  • 1855 - Nauka náboženství křesťanského
  • 1860 - Církevní světlo ve tmách času přítomného
  • 1861 - Církev evanjelicko-lutheránska v jejich vnitřních živlech a bojích na světe, dílo, za které získal doktorát z teologie na lipské univerzitě
  • 1861 - Die Kirchenparteien und die Kirche
  • 1863 - Svědectví pravdy sedmi starších cirkve ev. a v. Něm. lupčanské
  • 1864 - Sedm hromů
  • 1868 - Dra Martina Luthera malý katechizmus
  • 1873 - O vývině řádného manželstva a jako se zásadně chovati má církev evanjelicko-luteránska v krajině, v které je platný rychtářský sobáš?
  • 1890 - Slovo páně zůstává na věky