Joseph Vacher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Joseph Vacher
Obrázek z novin Le Petit journal - čas k Vacherově popravě

Obrázek z novin Le Petit journal - čas k Vacherově popravě

Základní údaje
Rodné jméno Joseph Vacher
Alias Francouzský rozparovač
Datum narození 16. listopadu 1869
Místo narození Beaufort, Druhé císařství Francie
Datum úmrtí 31. prosince 1898
Místo úmrtí Bourg-en-Bresse, Třetí republika Francie
Zatčení 1. srpna 1897
Výše trestu trest smrti
Příčina smrti gilotina
Oběť
Modus operandi podříznutí, vykuchání, znásilnění
Počet obětí 11
Období vraždění 1884, 1894 - 1897
Stát vraždy Francie Francie

Joseph Vacher (16. listopadu 1869 - 31. prosince 1898), známý pod přezdívkou "Francouzský rozparovač", byl francouzský sériový vrah, nekrofil a vysloužilý voják. Jeho zločiny sice zastínil jiný vrah Jack Rozparovač, jejich modus operandi však byla podstatě stejná.

Během svého života se dvakrát pokusil o sebevraždu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Joseph Vacher se narodil jako syn negramotného sedláka. Byl poslán do katolické školy, aby se zde naučil poslušnosti. Za pár týdnů však odešel, zřejmě kvůli obtěžování spolužáků. Utekl do Grenoblu, kde si přivydělával jako pomocník v kuchyni. To, co vydělal, však často utratil za prostitutky.

Od jedné z nich se však nakazil syfilidou a v Lyonu mu musela být odstraněna část varlat. Vacher od té doby trpěl depresemi a pocity méněcennosti.

Svou první oběť zabil Vacher v roce 1884, kdy znásilnil a uškrtil desetiletého kluka. V roce 1890 se přihlásil do francouzské armády a byl odveden do Besançonu.

Voják[editovat | editovat zdroj]

Nadřízenými byl popisován jako duševně nevyrovnaný a měl příznaky výbušné osobnosti. Když nebyl Vacher povýšen, cítil se nedoceněn a podřízl si krk, dokázal však přežít.

Tehdy se zamiloval do služky Louise Barrandové, ale když jí roku 1893 požádal o ruku, Louise se mu do obličeje vysmála. Vacher v záchvatu vzteku vytáhl pistoli a čtyřikrát na ni vystřelil. Když se sesula k zemi, vpálil si Vacher kulku do tváře avšak nábojnice byla nekvalitní a tak přežil, kulka mu však zůstala v hlavě. Trvale mu způsobila paralýzu pravé strany obličeje a poškození pravého oka. Zčásti také ohluchl na pravé ucho. Tento handicap poté vždy zakrýval čepicí z králičí kožešiny.

Vacher byl po incidentu propuštěn z armády a byl odvezen do psychiatrické léčebny v Dole. Několikrát se odtud pokusil utéct. Byly mu diagnostikovány paranoia a halucinace. Po roce byl propuštěn a vydal se na dráhu sériového vraha.

Sériový vrah[editovat | editovat zdroj]

V letech 1894 - 1897 Vacher zavraždil a znetvořil nejméně 11 lidí (jednu ženu, pět dívek a pět dospívajících chlapců). Mnozí z nich byli pastýři, kteří pásli své stádo v izolovaných oblastech. Oběti Vacher podřízl, vykuchal a znásilnil. Vacher byl pobuda, bezcílně bloudil pěšky od města k městu, od Normandie až po Provence a přežíval tak, že žebral nebo pracoval jako nádeník. Když ho to na nějakém místě přestalo bavit, odešel jinam. Za den ušel poměrně velkou trasu 96 kilometrů.

V roce 1897 napadl Vacher ženu v Ardèche. Bránila se a její křik upozornil jejího manžela a syna, kteří Vachera zmlátili a odvedli na policii. Lidé tušili, že Vacher je hledaným rozparovačem, důkazy však chyběly.

Soud a poprava[editovat | editovat zdroj]

Jednoho dne se však ke svým zločinům přiznal. Prohlašoval, že je duševně nemocný, protože ho v osmi letech kousl pes se vzteklinou (ve skutečnosti nebyl vůbec pokousán, jen ho pes olízl), nebo že jeho povahu deformovaly léky od kořenářky. Prohlašoval také, že je vyvolený bohem, podobně jako Johanka z Arku, a měl lidi učit pochopit pravý smysl víry.

Byl však uznán příčetným i vinným a 28. října 1898 byl odsouzen k trestu smrti. Na Silvestra 31. prosince 1898 byl Vacher gilotinován. Když vyšel na dvůr věznice, zarazil se a odmítl jít dál. Kat ho musel ke gilotině doslova přitáhnout.

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

V roce 1976 natočil francouzský režisér Bertrand Tavernier film nazvaný Le juge et l'assassin (Soudce a vrah), který byl inspirován Vacherovým osudem. Vraha hrál Michel Galabru a ve filmu se jmenoval Joseph Bouvier (ve francouzštině znamená Bouvier a Vacher to samé - pastevec).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]