Joseph Albert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Joseph Albert na snímku Aloise Löcherera, okolo 1850

Joseph Albert (5. března 1825 Mnichov - 5. května 1886 tamtéž) byl německý fotograf a vynálezce.[1] Byl dvorním fotografem bavorského královského domu, pracoval na vylepšení metody světlotisku a vynalezl světlotisk barevný.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiu fyziky a chemie si otevřel v roce 1850 vlastní fotografický ateliér v Augsburgu. Vylepšil proces světlotisku, prvního foto-mechanického procesu tisku. Umění fotografie studoval u mnichovského fotografa Aloise Löcherera.

Albert byl v roce 1857 jmenován dvorním fotografem bavorské královské rodiny a vrátil se do Mnichova. Portrétoval členy královské rodiny, zvláště krále Ludvíka II. Bavorského a dokumentoval řadu jejich stavebních projektů.[2][3] Zabýval se také reprodukcí obrazů a grafik.

Jeho dům s ateliérem [4] byl vybaven solární kamerou dvorního fotografa Jacoba Wothlyho. Jacob Wothly a Joseph Albert inspirovali Friedricha Wilhelma Hackländera k vytvoření smyšlené románové postavě Wilbert.

Na fotografické výstavě v Hamburku v roce 1868 představil své fotografie pořízené jeho vlastním vylepšeným světlotiskem pod názvem albertotypie. Proces byl určen převážně k vytváření fotografických kopií.[5][6] V roce 1876 následovalo další vylepšení: barevný světlotisk.

Zemřel 5. května 1886 v Mnichově. Jeho hrob se nachází na Starém jižním mnichovském hřbitově.

Jeho syn Eugen (18561929) šel ve stopách svého otce a založil fotografickou unii Photographische Union. Kromě toho také dále rozvíjel reprodukční techniky vedoucí až k ofsetovému tisku.

Spolupráce s Husníkem[editovat | editovat zdroj]

Ústup daguerrotypie v 60. letech 19. století a zavedení tzv. mokrého procesu ve fotografii sledoval velmi pozorně také Čech Jakub Husník. Při nesčetných pokusech našel pomocníka v táborském lékaři Schwarzovi. V roce 1863 přišel s prvním vynálezem – dvoutónovými fotografiemi.

Husník opakoval všechny pokusy prováděné předtím Pontonem, Talbotem (talbotypie), Poitevinem (uhlotisk) a dalšími s dvojchromanem draselným za působením světla. Zdokonalil způsob reprodukování fotografických obrazů – fotolitografii. Husník postupně vylepšil svůj vynález, takže byl schopen docílit i 1000 otisků. Ve stejné době se stejným problémem, a to úspěšně, zabýval i mnichovský dvorní fotograf Joseph Albert. Po uveřejnění informace o Husníkovi v příloze časopisu Photographische Mitteilungen nedala odezva na sebe dlouho čekat.

V lednu 1869 podepsal Husník s Josephem Albertem smlouvu o přenechání želatinofotolitografie k libovolnému užití za pětiprocentní zisk získaný prodejem podle Husníkova způsobu nad 20 000 zlatých rakouské měny. Husník se rozhodl velmi správně – vybavené tiskárně Josepha Alberta nebyl počtem ani kvalitou reprodukcí schopen konkurovat. Smlouva však na delší čas zabránila poznat pravého vynálezce, jelikož se Husník zavázal zachovat o vynálezu mlčení. Ve světě se proto mluvilo o albertotypii. Husníkova metoda se nicméně prosadila především pod názvem světlotisk.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sougez, M.L.; Pérez Gallardo, H.. Diccionario de historia de la fotografía. Madrid: Ediciones Cátedra. pp. 28. ISBN 84-376-2038-4
  2. Castellanos, P. (1999). Diccionario histórico de la fotografía. Madrid: Ediciones Itsmo. pp. 16. ISBN 84-7090-325-X.
  3. Gernsheim, H.; Gernsheim, A. (1965) (en inglés). A concise history of photography. Londres: Thames and Hudson. pp. 133. OCLC 425560.
  4. Podrobný popis viz: Photographische Correspondenz, 1865. S.85-89.
  5. beyars.com: Beyars Kunstlexikon über Albertotypie
  6. Newhall, B.; Fontcuberta, J.. Historia de la fotografía. Desde sus orígenes hasta nuestros días. Barcelona: Editorial Gustavo Gili S.A.. pp. 251. ISBN 84-252-1163-8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Joseph Albert ve Wikimedia Commons