Josefa Náprstková
| Josefa Náprstková | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Josefa Křížková |
| Narození | 8. října 1838 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 13. září 1907 (ve věku 68 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | muzeoložka a etnografka |
| Známá jako | Pepička |
| Choť | Vojtěch Náprstek |
| Rodiče | Kateřina Wagnerová Adolf Křížek |
| Příbuzní | Ludmila Šimáčková[1] (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josefa Náprstková, rozená Křížková (8. října 1838 Praha – 13. září 1907 Praha)[2] byla manželka a pomocnice Vojtěcha Náprstka, zakladatelka rozsáhlé sbírky lidové výšivky, členka mnoha spolků a zakládající členka Amerického klubu dam.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Byla dcerou domovnice Kateřiny Wagnerové a vinopala Adolfa Křížka pracujícího v domě U Halánků patřícímu Anně Fingerhutové. V domě U Halánků nepracoval jen její otec, ale od roku 1856 zde pracovala i samotná Josefa na pozici mladší stoličné. Byla velmi pracovitá, chytrá a poslušná. Po dvou letech se vypracovala a sama mohla prodávat lihoviny ve skladu. Později pomáhala s vedením celé vinopalny a po smrti Anny Fingerhutové se začala starat i o chod domácnosti.
Dne 25. února 1875 se provdala za Vojtu Náprstka. Obřad byl civilní a konal se na Staroměstské radnici v Praze. Vzali se po 15 letech známosti a 2 roky po smrti Vojtěchovy matky Anny Fingerhutové.
I přesto, že stála celý život v pozadí, dokázala svou pílí a houževnatostí dosáhnout mnoha úspěchů. Stala se pravou rukou svého muže a vedla za něho korespondenci s celým světem. Vychovala pět sirotků, starala se o knihovnu a uspořádala sbírku na postavení pomníku Boženy Němcové na Vyšehradě.
Sběratelství[editovat | editovat zdroj]
Od konce 70. let 19. století začala pro České průmyslové muzeum iniciovat sběr českého a slovenského lidového umění (především ruční práce, kroje, krajku a výšivky) a tuto početnou kolekci nazvala Práce našich matek. Sbírka se stala součástí Etnografického oddělení Národního muzea – Historického muzea a patří mezi časově nejstarší fond. Od roku 1877 byla starostkou vydavatelského spolku Libuše, který vydával četbu pro ženy. Jako členka Amerického klubu dam se podílela na založení Domácnosti-první české školy kuchařské a Zátiší pro dělné ženy a dívky. V roce 1890 založila sbírku ústřižků japonského textilu čítající přibližně 1400 kusů. Neváhala vynaložit finanční obnos na získání nějakého zajímavého exponátu. V přírůstkových knihách je zapsána jako dárkyně u mnoha předmětů z Afriky, Ameriky i Asie. Předměty získávala od cestovatelů, misionářů, krajanů i obchodníků.
V roce 1891 se se svým manželem podílela na přípravě Zemské jubilejní výstavy a v roce 1895 na přípravě Národopisné výstavy českoslovanské, především na plánování pavilonu věnovaného americkým Čechům.
Po manželově smrti se ujala vedení muzea a knihovny, nechala přestavět a zvětšit muzejní budovu a upravit okolí Náprstkova muzea. Až do své smrti byla aktivní členkou mnoha spolků a nadací.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SECKÁ, Milena. Vojta Náprstek: vlastenec, sběratel, mecenáš. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2011, 301 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7036-313-3.
- SECKÁ, Milena. Americký klub dam: Krůček k ženské vzdělanosti. Vyd. 1. V Praze: Národní muzeum Praha, 2012, 347 s., [99] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7036-366-9.
- ŠTĚPÁNOVÁ, Irena, Ludmila SOCHOROVÁ a Milena SECKÁ. Ženy rodiny Náprstkovy. Vyd. 1. Praha: Argo, 2001, 252 s., [24] s. obr. příl. (některé barevné). Ecce homo, sv. 3. ISBN 80-7203-354-9.
- TYRŠOVÁ, Renáta. K šedesátým narozeninám paní Josefy Náprstkové. Světozor. 1898-10-07, roč. 32, čís. 48, s. 571. Dostupné online [cit. 2013-05-14].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josefa Náprstková
