Josef Winterhalder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Winterhalder
Narození25. ledna 1743
Vöhrenbach
Úmrtí17. ledna 1807 (ve věku 63 let)
Znojmo
Povolánímalíř a malíř fresek
RodičeJosef Winterhalder starší
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Freska Proměnění Páně na hoře Tábor, kostel sv. Petra a Pavla, Rajhrad (1776)

Josef Winterhalder mladší (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo) byl rakouský malíř fresek, oltářních a závěsných obrazů.

Život

Dětství a dospělost prožil ve Znojmě. Syn sochaře Josefa Michala Winterhaldera, byl v devíti letech poslán ke strýci Josefovi Winterhalderovi st. Ten jej seznámil s uměním i osobnostmi vídeňské akademie (Daniel Gran, Johann Lucas Kracker). Reflexy jejich děl se později objevují v jeho díle. Rozhodující však byl vstup do dílny Franze Antona Maulbertsche, u něhož se učil 1764–68. Zemřel roku 1807 ve Znojmě.

Dílo

Morava

Slovensko

  • (N) spolupráce s Antonem Maulbertschem na freskové výzdobě zahradního sálu letohrádku hraběte Erdődyho, Bratislava (1763–1764)
  • (N) spolupráce s A. Maulbertschem na freskové výzdobě zimní zahrady královského hradu, Bratislava (1766–1768)
  • (A) freska v kopuli kaple semináře sv. Štefana, Trnava (po 1770)
  • spolupráce Josephem Hauzingerem a Vinzenzem Fischerem na freskové výzdobě dvou sálů univerzity, Trnava (po 1770)

Rakousko

  • (N) spolupráce s Antonem Maulbertschem na freskové výzdobě zbouraného poutního kostela Panny Marie, Kirchberg am Wagram (1764)
  • obraz Odpočinek na útěku do Egypta na bočním oltáři v kostele sv. Štěpána, Kirchberg a Wagram (kol. 1764)
  • (N) spolupráce s A. Maulbertschem na freskové výzdobě kostela sv. Jakuba, Schwechat (1764)
  • obraz k Loučení apoštolů s Kristem na bočním oltáři v kostele sv. Štěpána, Tulln an der Donau, Rakousko (kol. 1764)
  • spolupráce s A. Maulbertschem na freskové výzdobě sálu zámku, Halbturn (1765–1766)
  • spolupráce s A. Maulbertschem na cyklu obrazů v minoritském klášteře (Nanebevzetí Krista, Klanění pastýřů a Útěk do Egypta), Vídeň (před 1770)
  • (N) spolupráce A Maulbertschem na freskové výzdobě dvorní kaple Hofburgu, Vídeň (1772)
  • fresková výzdoba kaple zámku, Seefeld (1775–1776)
  • spolupráce s Martinem Rumlem na fresce v refektáři piaristického kolegia sv. Tekly, Vídeň (1778)
  • obraz Vidění sv. Josefa na hlavním oltáři kostel sv. Josefa, Tautendorf (mezi roky 1781–1785)
  • obraz Apoteóza sv. Víta na hlavním oltáři v kostele sv. Víta, Hardegg (1785)
  • freska Triumf víry na klenbě knihovny v premonstrátském klášteře, Geras (1785)

Maďarsko

  • (A) obraz sv. Štěpána darující uherskou korunu Panně Marii na hlavním oltáři kostela sv. Štěpána, Dömös (kol. 1770)
  • obraz Svaté rodiny s malým Janem Křtitelem na bočním oltáři v kostele sv. Antona, Komárom (kol. 1770)
  • (N) spolupráce s Vinzenzem Fischerem na freskové výzdobě Auly univerzity v královském paláci, Budapešť (1778–1780)
  • (N) spolupráce s Martinem Michlem na dokončování freskové výzdoby podle Maulbertschových skic – Uvedení Panny Marie do chrámu na kopuli křížení a čtyři Evangelisté v pendentivech (1798–1800), Zvěstování Panně Marii na kopuli presbytáře a čtyři Církevní otcové na pendentivech (1798), fresky v kapitulní kapli (1800) v katedrále, Szombathely, zničeno roku 1945, zachováno pouze v kapitulní kapli
  • iluzivní hlavní oltář s obrazem Všech Svatých a freska Apoteóza ctností na klenbě v kostele Všech Svatých, Pinkamindszent (1800)
  • obraz sv. Máří Magdalény na hlavním oltáři v kostele sv. Máří Magdaleny, Simaság (1800)

(N) - nezachováno

(A) - sporné autorství

Poznámky

  1. Obraz sv. Josefa je společně s ostatními obrazy z bočních oltářů (od F. A. Maulbertsche a F. I. Leichera) deponován po dobu rekonstrukce kostela v Louckém klášteře ve Znojmě.
  2. Lev z Klobouk, jeho manželka Rejčka, Bohuslav Morkovský ze Zástřizl, jeho manželka Zuzana Liborie Morkovská ze Zástřizl, Přemysl Otakar I.(někdy chybně uváděn jako Štěpán Lotrinský, příp. Vaclav I.), Matyáš Korvín, Marie Terezie a Josef II.)
  3. Portrét probošta Václava Hlavy je dlouhodobě zapůjčen do stálé expozice Jihomoravského muzea ve Znojmě v Domě umění.
  4. V malovaných nikách jsou alegorie 4 temperamentů – 1. BONITAS(štědrost) - sangvinik, 2. SERENITAS(jasnost) - cholerik, 3. AEQVITAS(přiměřenost) - melancholik a 4. MODERATIO(umírněnost) – flegmatik. Další jsou INQVISITIO(zkoumání) a CONSILIVM(porada). V medailonech jsou výjevy Poprava Brutových synů a Šalamounův soud.
  5. Obraz pochází z kostela sv. Petra a Pavla v Řeznovicích. V současnosti je po restaurování vystaven v klášteře Rajhrad.
  6. Obraz je původem ze zrušeného klášterního kostela klarisek sv. Kláry v Olomouci.

Literatura

SLAVÍČEK, Lubomír (ed.). Josef Winterhalder d. J. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo). Maulbertschs bester Schüler. 1. vyd. Langenargen – Brno: Masarykova univerzita, 2009. 407 s. ISBN 978-80-210-4817-1. 

WÖRGÖTTER, Zora; JÁVOR, Anna; SLAVÍČEK, Lubomír. Késő barokk impressziók : Franz Anton Maulbertsch (1724-1796) és Josef Winterhalder (1743-1807). 1. vyd. Budapest: Magyar Nemzeti Galéria, 2009. 267 s. Dostupné online. Katalog k výstavě v Maďarské národní galerii: 19. listopadu 2009 - 28. února 2010. 

Externí odkazy