Josef Stangler
| Josef Stangler | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1871 – 1872[1] | |
| Ve funkci: 1879 – 1891 | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1867 | |
| Ve funkci: 1870 – 1872 | |
| Ve funkci: 1883 – 1893 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Český klub (Strana konzervativního velkostatku) |
| Narození | 1811 |
| Úmrtí | 1893 |
| Ocenění | Řád železné koruny 3. třídy (1882) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef rytíř Stangler (1811[2] – 1893[2]) byl rakouský a český šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Působil jako velkostatkář. Roku 1882 získal Řád železné koruny a byl povýšen do rytířského stavu.[3] Od roku 1845 mu patřilo panství Horka u Zruče nad Sázavou. Roku 1848 získal i statek Košetice u Humpolce. Vlastnil také statek Maříž u Dačic, který pak zdědil jeho syn Leo.[2] Syn Kamil Stangler byl rovněž zemským poslancem.
Již v zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[4] Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[5] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[6] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.[7] Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1889. Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.[8]
Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý. Uspěl pak v přímých volbách do Říšské rady roku 1879 za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil i v řádných volbách do Říšské rady roku 1885.[9]
Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[10] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Fakticky se na práci Říšské rady nepodílel.
- ↑ a b c Stangler, rytíř, 1811–1893 [online]. opac.nm.cz [cit. 2015-04-23]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Osobní. České noviny. Květen 1882, čís. 121, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Národní listy 27. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086937&picp=&it=&s=djvu
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.