Josef Scholl
| Josef Scholl | |
|---|---|
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | německá liberální levice (Zentrumklub) |
| Narození | 1804 nebo 1805 Regio nebo Rea, Benátsko  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. prosince 1884 Štýrský Hradec  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Univerzita Št. Hradec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Scholl, též Joseph Scholl (1804 nebo 1805 Regio nebo Rea, Benátsko – 12. prosince 1884 Štýrský Hradec[1]), byl rakouský státní úředník, právník a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Byl synem nižšího státního úředníka. Mládí strávil ve Villachu. Navštěvoval gymnázium v Klagenfurtu. V letech 1826–1829 studoval právo na Univerzitě ve Štýrském Hradci. Roku 1829 se stal doktorem práv. V roce 1834 nastoupil k dvorní a komorní prokuratuře jako praktikant, koncipista. V roce 1836 byl povolán ke komorní prokuratuře ve Lvově, kde byl do roku 1839 pomocným referentem, do roku 1841 fiskálním aktuárem a do roku 1847 fiskálním adjunktem. V roce 1847 se mu podařilo získat post zemského rady u okresního soudu v Tarnówě.[1]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. Byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm.[1] Zastupoval volební obvod Villach v Korutanech. Uvádí se jako c. k. zemský rada.[2] Patřil ke sněmovní levici.[3] Do sněmu byl za Villach zvolen během své dovolené, kterou tu v roce 1848 trávil. Mandát získal až v dodatečných volbách poté.[1][4] Volba Scholla byla potvrzena na schůzi sněmu počátkem srpna 1848.[5]
Jako poslanec pracoval zejména v ústavním výboru, byl jeho referentem. Podporoval samostatnou existenci Korutan jako korunní země. Byl členem redakční rady stenografických protokolů jednání sněmu. Koncem září 1848 se na sněmu připojil k frakci Zentrumklub. V prosinci 1848 byl členem deputace poslanců do Olomouce a Prahy.[1]
Po rozpuštění sněmu v roce 1849 se stáhl z politiky. Nastoupil k dolnorakouskému apelačnímu soudu. V roce 1850 byl jmenován radou vrchního zemského soudu v Linci a v roce 1854 prezidentem nově zřízeného krajského soudu v Korneuburgu. Zde mu bylo v roce 1864 při odchodu z funkce uděleno čestné občanství. Téhož roku se stal 2. viceprezidentem zemského soudu ve Vídni. Tady vykonával i funkci předsedy civilního senátu. V roce 1870 byl jmenován dvorním radou a v roce 1872 se stal 1. viceprezidentem zemského soudu ve Vídni. V roce 1873 odešel ze zdravotních důvodů do penze. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 11. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Scholl, Joseph (1805-1884), Politiker und Jurist, s. 118. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ V Österreichisches Biographisches Lexikon se uvádí, že na poslanecký post nastoupil poté, co na mandát rezignoval Joseph Schlegel. Podle stenografických protokolů ale Schlegela nahradil až počátkem roku 1849 Matthias Rulitz, http://www.psp.cz/eknih/1848urrs/stenprot/067schuz/s067003.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1848urrs/stenprot/012schuz/s012001.htm
