Josef Gabriel Rheinberger

Josef Gabriel Rheinberger
Základní informace
Narození	17. března 1839 Vaduz
Úmrtí	25. listopadu 1901 (ve věku 62 let) Mnichov
Místo pohřbení	Starý jižní hřbitov v Mnichově (1901–1949; 48°7′30″ s. š., 11°33′45″ v. d.) Vaduz (od 1949)
Žánry	opera, klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, muzikolog a vysokoškolský učitel
Nástroje	varhany
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1888) rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého
Manžel(ka)	Franziska von Hoffnaaßová
Rodiče	Johann Peter Rheinberger
Příbuzní	Peter Rheinberger a David Rheinberger (sourozenci) Egon Rheinberger (synovec) Hans Rheinberger (prasynovec) Rudolf Rheinberger (prasynovec) Hermine Rheinberger (neteř) Hans Rheinberger (praprasynovec) Volker Rheinberger (praprasynovec) Peter Rheinberger (prasynovec)
Sídla	Vaduz (1839–1851) Mnichov (1851–1901)
Web	www.rheinberger.li
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Gabriel Rheinberger (17. března 1839 ve Vaduzu, Lichtenštejnsko – 25. listopadu 1901 v Mnichově) byl původem lichtenštejnský a později německý hudební skladatel, klavírista, varhaník a hudební pedagog z období hudebního romantismu.

Život

Josef Gabriel Rheinberger se narodil 17. března 1839 ve Vaduzu v Lichtenštejnsku. Jeho otec byl pokladníkem Aloise II. knížete z Lichtenštejna. Od dětství projevoval mimořádné hudební nadání. V sedmi letech byl varhaníkem v kostele sv. Florina a o rok později již byly provedeny jeho první skladby. Od roku 1849 studoval u skladatele Philippa M. Schmutzera (pocházejícího z Čech) ve Feldkirchu

Skladatelův otec nejprve nepřál synově hudební kariéře, ale v roce 1851 jej přece jen nechal zapsat na mnichovskou konzervatoř. Krátce po absolvování se Rheinberger stal na téže škole profesorem kompozice a hry na klavír. Když byla konzervatoř uzavřena působil až do roku 1867 jako korepetitor dvorního divadla. V roce 1867 se oženil s básnířkou Franziskou "Fanny" von Hoffnaass. Ačkoliv neměli děti, bylo jejich manželství šťastné. Franziska napsala většinu textů k manželovým vokálním skladbám.

V roce 1877 byl jmenován dvorním dirigentem odpovědným za hudbu v královské kapli. Obdržel čestný doktorát Mnichovské univerzity (Ludwig-Maxmilians-Universität München). Po obnovení konzervatoře se Rheinberger stal profesorem skladby a hry na varhany Toto postavení si podržel až do konce svého života. Jako hudební pedagog vychoval mnoho významných dirigentů a skladatelů. Mezi jinými to byli např. Ermanno Wolf-Ferrari, Engelbert Humperdinck, Wilhelm Furtwängler, George Whitefield Chadwick, Hans von Koessler či Horatio Parker.

31. prosince 1892 po dlouhé nemoci zemřela Rheinbergova žena Franziska. I skladatel kvůli nemoci se o dva roky později vzdal místa dvorního hudebního ředitele. Zemřel v Mnichově 25. listopadu 1901 a byl pohřben na hřbitově Alter Südfriedhof. Jeho hrob byl za druhé světové války zničen. V roce 1950 byly jeho ostatky i ostatky jeho ženy převezeny do Vaduzu.

Dílo

Rodný dům skladatele ve Vaduzu.

Rheinbergerův památník ve Vaduzu.

Pamětní deska v Mnichově.

Rheinberger byl velmi plodný skladatel. Jeho chrámové skladby zahrnují mše, Requiem, Stabat Mater i moteta a hymny. Mezi jeho světskými skladbami je několik oper, symfonií, mnoho komorní hudby a sborových skladeb. Zvláště jsou ceněny jeho skladby pro varhany. Kromě dvou koncertů zkomponoval 20 sonát v různých tóninách. Plánovanou úplnou serii 24 skladeb již nedokončil. Kromě toho zkomponoval 22 trií a 36 dalších sólových skladeb.

Chrámové skladby

• Der Stern von Bethlehem (vánoční kantáta Betlémská hvězda op. 164) a další kantáty
• 14 mší
• 3 Requiem
• 2 Stabat Mater
• Moteta, hymny, písně

Jevištní díla

• Die sieben Raben, op. 20 (opera, libreto Franz Bonn podle bratří Grimmů, Mnichov 1869)
• Der wundertätige Magus, op. 30 (scénická hudba, Pedro Calderón de la Barca, 1865)
• Die unheilbringende Krone, op. 36 (scénická hudba, Ferdinand Raimund, 1868)
• Der arme Heinrich op. 37 (komický singspiel pro děti, libreto Franz Bonn, 1863)
• Türmers Töchterlein, op. 70 (opera, libreto Max Stahl podle Franze Trautmanna, Mnichov 1873)
• Das Zauberwort op. 153 (singspiel pro děti, libreto Franziska von Hoffnaaß podle Wilhelma Hauffa)
• Vom goldenen Horn op. 182 (turecká hra z písněmi, libreto Bernhardine Schulze-Smidt podle Assima Aghy Gül-hanendé, 1895)

Orchestrální hudba

• 2 symfonie
• 3 overtury
• Klavírní koncert Es-dur (1860)
• Klavírní koncert As-dur op. 94 (1876)
• Koncert pro varhany a orchestr F-dur op. 137
• Koncert pro varhany a orchestr g-moll op. 177

Varhany

• 20 varhanních sonát
• 12 Fughettas, op. 123
• 12 Monologues, op. 162
• 12 Meditations, op. 167
• Skladby pro housle či hoboj s doprovodem varhan
• Preludia a tria

Komorní hudba

• smyčcové kvartety
• smyčcové kvintety
• klavírní tria
• sonáty pro sólové nástroje a klavír
• 4 klavírní sonáty

Ocenění

• Maxmiliánův řád za vědu a umění (Bavorské království, 1888)
• V roce 1895 byl povýšen do šlechtického stavu (rytíř) - Josef Gabriel Ritter von Rheinberger.

Literatura

• Karl Dienst: Rheinberger, Joseph Gabriel. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 8, Bautz, Herzberg 1994, ISBN 3-88309-053-0, Sp. 134–136.
• Stephan Hörner: Rheinberger, Josef Gabriel von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 21, Duncker & Humblot, Berlin 2003, ISBN 3-428-11202-4, S. 489 f.
• Hans-Josef Irmen: Thematisches Verzeichnis der musikalischen Werke Gabriel Josef Rheinbergers. (Studien zur Musikgeschichte des 19. Jahrhunderts; Bd. 37). Forschungsunternehmen der Fritz Thyssen Stiftung. Arbeitskreis Musikwissenschaft. Regensburg 1974.
• Hans-Josef Irmen: Gabriel Joseph Rheinberger als Antipode des Cäcilianismus. (Studien zur Musikgeschichte des 19. Jahrhunderts; Bd. 22). Forschungsunternehmen der Fritz Thyssen Stiftung. Arbeitskreis Musikwissenschaft. Regensburg 1970.
• Hans-Josef Irmen, Harald Wanger: Gabriel Joseph Rheinberger. Briefe und Dokumente. 9 Bände. Vaduz 1982–1988.
• Birger Petersen-Mikkelsen, Martin West (Hrsg.): Gabriel Josef Rheinberger und seine Zeit. Die Referate des Symposions anläßlich der 15. Internationalen Orgelwochen Eutin 2001. ISBN 978-3-8311-3873-9.
• Harald Wanger: Josef Gabriel Rheinberger. Leben und Werk in Bildern. Carus Verlag, Stuttgart 1998, ISBN 978-3-923053-56-8.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Gabriel Rheinberger na Wikimedia Commons
• Seznam jevištních děl (německy)
• Souborné vydání díla (německy)
• Mezinárodní společnost Josepha Gabriela Rheinberger (německy)
• Katalog skladeb

Autoritní data

AbARTP: 36517 NKC: xx0017474 BIBSYS: 90392521 BNE: XX1590780 BNF: cb13898959w (data) CiNii: DA07552060 GND: 118744828 ISNI: 0000 0001 1019 8098 LCCN: n81023166 LNB: 000047558 MBA: f3fd1ce1-1911-4b23-a1ed-a7c3a34cbe6e NDL: 01056833 NLA: 35632711 NLI: 987007308476705171 NLK: KAC2018N2584 NLP: a0000001708043 NSK: 000065987 NTA: 070827699 PLWABN: 9810650812705606, 9810570598705606 SELIBR: 207169 SIKART: 11485034 SNAC: w6kh17xn SUDOC: 030581729 Trove: 1022225 VcBA: 495/249120 VIAF: 197428 WorldCat Identities: lccn-n81023166

Portály: Hudba | Lidé | Německo