Josef Lux

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Josef Lux
Místopředseda první a druhé vlády
V. Klause a vlády J. Tošovského
Ve funkci:
2. července 1992 – 22. července 1998
1. ministr zemědělství ČR
Ve funkci:
2. července 1992 – 22. července 1998
Předseda vládyVáclav Klaus
Josef Tošovský
PředchůdceBohumil Kubát
NástupceJan Fencl
1. předseda KDU-ČSL
Ve funkci:
30. září 1990 – 24. září 1998
PředchůdceJosef Bartončík
NástupceJan Kasal
7. předseda
Poslaneckého klubu KDU-ČSL
Ve funkci:
14. července 1998 – 28. září 1998
PředchůdceJan Kasal
NástupceJan Kasal
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 22. listopadu 1999
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
30. ledna 1990 – 4. června 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (1982–1999)
Narození1. února 1956
Ústí nad Orlicí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí21. listopadu 1999[pozn. 1]
(ve věku 43 let)
Seattle
USAUSA USA
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Chocni
ChoťVěra Luxová
Alma materVŠZ Brno
Profesepolitik, zemědělský inženýr
Náboženstvířímskokatolické
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka
CommonsJosef Lux
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Lux (1. února 1956, Ústí nad Orlicí – 21. listopadu 1999,[pozn. 1] Seattle) byl český politik 90. let 20. století, předseda ČSL (později KDU-ČSL) a ministr zemědělství ČR v několika vládách České republiky, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, v 90. letech poslanec Poslanecké sněmovny.

Život

V roce 1980 absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně a působil pak na různých postech (včetně místopředsedy) v JZD ve východních Čechách.[1] Profesně je k roku 1990 uváděn jako vedoucí živočišné výroby v JZD Zálší, bytem Dvořisko.[2]

Od roku 1982 byl členem Československé strany lidové, ale až do listopadu 1989 působil jen jako řadový člen.[3] Jeho politická kariéra začala po roce 1989. Od roku 1989 byl členem nepolitického Masarykova demokratického hnutí. Dlouhodobě byl členem nejvyšších zákonodárných sborů. 30. ledna 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 46 - Ústí nad Orlicí, Východočeský kraj) jako poslanec za ČSL. Mandát obhájil ve volbách roku 1990. Ve volbách roku 1992 přešel do Sněmovny lidu. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[4][5][6][7]

V září 1990 byl na mimořádném sjezdu ve Ždáru nad Sázavou zvolen předsedou ČSL, když zvítězil mezi osmi kandidáty (včetně dosavadního předsedy Josefa Bartončíka). Ve své kandidátské prezentaci se vyslovil pro pravicovou, křesťansko demokratickou orientaci strany. Svou pozici v čele strany uhájil i na 6. sjezdu na přelomu března a dubna 1992. Strana tehdy zvolila nový název Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová. Křídlo okolo bývalého předsedy Bartončíka bylo politicky oslabeno a strana nakročila k pravicové koaliční spolupráci. Po volbách v roce 1992 skutečně KDU-ČSL vstoupila do vlády a Josef Lux se stal ministrem zemědělství a zároveň místopředsedou vlády v první vládě Václava Klause. Josef Lux byl potvrzen na postu předsedy KDU-ČSL i na 7. sjezdu strany na podzim 1995. V této době začal akcentovat téma sociálně-tržního hospodářství.[8][3]

Po volbách v roce 1996 nastoupil do nejvyššího zákonodárného sboru České republiky, když byl za KDU-ČSL zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve volbách ovšem dosavadní vládní koalice nezískala parlamentní většinu. Sestavování druhé vlády Václava Klause tak bylo složité. Josef Lux v koaličním vyjednávání požadoval čtyři ministerská křesla pro KDU-ČSL a zároveň odmítal vstoupit do menšinové vlády, aniž by bylo dosaženo dohody s ČSSD. Odmítl ovšem nabídku Miloše Zemana, aby se Josef Lux stal předsedou vlády. V druhé vládě Václava Klause sestavené nakonec z dosavadních koaličních stran (nicméně závislé na toleranci ČSSD) zaujal opět post ministra zemědělství a místopředsedy kabinetu. Během let 1996–1997 se ovšem koaliční vztahy zhoršovaly a Josef Lux vedl svou stranu k výraznější distanci vůči ODS Václava Klause. Před druhým kolem senátních voleb v roce 1996 se vyslovil proti potenciální dominanci ODS v senátu a KDU-ČSL proto ve 2. kole podpořila čtyři kandidáty ČSSD. Luxova KDU-ČSL se v této době prezentovala jako alternativa k ODS i ČSSD a měla ambici po vzoru Německa a tamní CDU zaujmout pozici velké politické strany. Na 8. sjezdu KDU-ČSL v Hradci Králové v září 1997 Josef Lux konstatoval, že KDU-ČSL je třetí nejsilnější politickou formací v republice a pokročila ve své transformaci směrem k nadkonfesijní straně křesťansko demokratického typu.[6][9]

28. listopadu 1997 rozhodla mimořádná celostátní konference KDU-ČSL o odchodu strany z koalice. Stalo se tak pouhý den poté, co Josef Lux naznačil, že pokud ODS nevysvětlí aféry okolo svého financování, je varianta odchodu z koalice reálná. Lux přitom v této fázi upřednostňoval pokračování stávající koalice, ovšem bez Václava Klause. Prezident Václav Havel pak v prosinci 1997 požádal Josefa Luxe, aby vedl jednání o sestavení nové vlády. Nešlo o pověření Luxe sestavením vlády v ústavním slova smyslu, ale spíše o mandát k politickým sondážím. Výsledkem těchto jednání bylo vytvoření poloúřednické vlády Josefa Tošovského složené z nestranických odborníků, členů koaličních stran KDU-ČSL a ODA a nově ustavené Unie svobody coby formace založené okolo frakce kritiků Václava Klause v ODS. V této vládě Josef Lux působil opět coby její místopředseda a ministr zemědělství.[10] V nastalých předčasných volbách roku 1998 Lux obhájil své křeslo v poslanecké sněmovně.[11]

Po volbách v roce 1998 Josef Lux upřednostňoval variantu koaliční vlády KDU-ČSL, US a ČSSD, zatímco další významný lidovecký politik Jan Kasal se přikláněl k pravicové koalici s ODS. V průběhu povolebních jednání v létě 1998 tehdy navrhl vítěz voleb, předseda ČSSD Miloš Zeman, Luxe do funkce předsedy vlády. V šestnáctičlenné vládě měla mít podle Zemana a Luxe osm zástupců ČSSD, po čtyřech pak KDU-ČSL a US, přičemž skupina všech ministrů z každé koaliční strany měla mít právo veta. Vládu s ČSSD ovšem odmítla Unie Svobody a došlo k uzavření opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. V důsledku opoziční smlouvy vliv Josefa Luxe na českou politiku poklesl. Lux opoziční smlouvu zpočátku dokonce označil za protiústavní a přirovnal ji ke komunistické ústavě z doby před rokem 1989, zajišťující vládu jedné strany. V září 1998 se pak Josef Lux jako předseda KDU-ČSL podílel na vytvoření Čtyřkoalice, tedy svazku čtyř menších politických stran (KDU-ČSL, ODA, US, DEU), které chtěly společným postupem v nadcházejících senátních volbách v roce 1998 zabránit ČSSD a ODS v získání ústavní většiny v horní komoře parlamentu.[12]

24. září 1998 ovšem Josef Lux odstoupil ze zdravotních důvodů (těžká leukemie) ze svých funkcí včetně předsednického postu v KDU-ČSL (ponechal si jen poslanecký mandát). 24. září 1999 absolvoval v americkém Seattlu transplantaci kostní dřeně. Ta proběhla úspěšně, ale objevila se komplikace pneumonie[13], které podlehl 21. listopadu (v brzkých ranních hodinách 22. listopadu středoevropského času). Je pohřben na Hemžích u Chocně.

Roku 2000 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b 22. listopad bývá uváděn vzhledem k rozdílu amerického a středoevropského času.

Reference

  1. ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 331. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  2. ↑ Návrh na volbu nových poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Kdo byl kdo. 331
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Josef Lux [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  8. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1434–1437. 
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1437–1439. 
  10. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1439–1440. 
  11. ↑ Josef Lux [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1440. 
  13. ↑ Radio Prague - Daily news summary - 24-11-1999 10:00. Český Rozhlas. Dostupné online [cit. 2017-03-07]. (anglicky) 

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 

Externí odkazy

První vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 2. července 1992, ODS)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1992
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Stanislav Bělehrádek (hospodářská soutěž, KDU-ČSL) • František Benda (životní prostředí, KDS) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod, ODA) • Karel Dyba (hospodářská politika a rozvoj, ODS) • Jindřich Kabát (kultura – demise 17. ledna 1994, KDU-ČSL) • Petr Lom (zdravotnictví – demise 22. června 1993, ODS) • Igor Němec (státní kontrola, ODS) • Jiří Novák (spravedlnost, ODS) • Petr Piťha (školství, mládež a tělovýchova – demise 27. dubna 1994, nestraník za KDS) • Jan Ruml (vnitro, ODS) • Jiří Skalický (správa národního majetku a privatizace, ODA) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci, ODS) • Josef Zieleniec (zahraničí, ODS)
Členové jmenovaní později
30. prosince 1992
Antonín Baudyš (obrana – demise 21. září 1994, KDU-ČSL) • Jan Stráský (doprava a spoje – odvolán 10. října 1995, zdravotnictví – pověřen 10. října 1995, ODS)
23. června 1993
Luděk Rubáš (zdravotnictví – demise 10. října 1995, ODS)
19. ledna 1994
Pavel Tigrid (kultura, nestraník za KDU-ČSL)
2. května 1994
Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova, KDS)
22. září 1994
10. října 1995
Vladimír Budinský (doprava a spoje, ODS)
Druhá vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 4. července 1996, ODS)
Členové v den jmenování vlády
4. července 1996
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, spravedlnost – demise 7. ledna 1997, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance – odvolán 2. června 1997, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Josef Zieleniec (místopředseda vlády, zahraniční věci – demise 23. října 1997, ODS) • Jiří Skalický (místopředseda vlády – pověřen 16. června 1997, životní prostředí, ODA) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod – demise 2. června 1997, ODA) • Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova – odvolán 2. června 1997, finance – pověřen 2. června 1997, ODS) • Jan Ruml (vnitro – demise 7. listopadu 1997, ODS) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci – odvolán 8. listopadu 1997, vnitro – pověřen 8. listopadu 1997, ODS) • Martin Říman (doprava a spoje, ODS) • Jaromír Schneider (hospodářství (místní rozvoj) – demise 2. května 1997, KDU-ČSL) • Jan Stráský (zdravotnictví, ODS) • Jaromír Talíř (kultura, KDU-ČSL) • Miloslav Výborný (obrana, KDU-ČSL) • Pavel Bratinka (bez portfeje, ODA)
Členové jmenovaní později
7. ledna 1997
Vlasta Parkanová (spravedlnost, ODA)
12. května 1997
Tomáš Kvapil (místní rozvoj, KDU-ČSL)
3. června 1997
Karel Kühnl (průmysl a obchod, ODA) • Jiří Gruša (školství, mládež a tělovýchova, nestraník)
8. listopadu 1997
Jaroslav Šedivý (místopředseda vlády, zahraniční věci, nestraník) • Stanislav Volák (školství, mládež a tělovýchova, ODS)
Vláda Josefa Tošovského
Předseda vlády
Josef Tošovský (jmenován 17. prosince 1997, nestraník)
Členové v den jmenování vlády
2. ledna 1998
Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Jaroslav Šedivý (místopředseda vlády, zahraniční věci, nestraník za ODS) • Jiří Skalický (životní prostředí – demise 20. února 1998, ODA) • Jan Černý (místní rozvoj, ODS) • Karel Kühnl (průmysl a obchod, ODA) • Michal Lobkowicz (obrana, ODS) • Vladimír Mlynář (bez portfeje, nestraník) • Petr Moos (doprava a spoje, nestraník) • Vlasta Parkanová spravedlnost, ODA) • Ivan Pilip (finance, ODS) • Zuzana Roithová (zdravotnictví, nestranička) • Jan Sokol (školství, mládež a tělovýchova, nestraník) • Martin Stropnický (kultura, nestraník) • Cyril Svoboda (vnitro, KDU-ČSL) • Stanislav Volák (práce a sociální věci, ODS) • Miloslav Výborný (předseda Legislativní rady vlády – demise 15. června 1998, KDU-ČSL)
Členové jmenovaní později
27. února 1998
Martin Bursík (životní prostředí, nestraník)
Ministři zemědělství České republiky
1993–20062006–20132013–20222022–dosud
Ministerstvo zemědělství České republiky

Šablona:Předsedové KDU–ČSL

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Lux&oldid=16527669“