Josef Kohout (1734)
| Josef Kohout | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 4. května 1738 Žatec  České království |
| Úmrtí | 1793 (ve věku 55 let) Paříž  Francie |
| Žánry | klasická hudba, opera a duchovní hudba |
| Povolání | hudební skladatel a loutnista |
| Nástroje | loutna |
| Příbuzní | Karel Kohout (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Kohout (pokřtěn Václav Josef Tomáš Kohout, používal také příjmení Kohaut, Kohault (4. května 1738 Žatec – ? 1793 Paříž) byl český skladatel a loutnista.
Život
Byl synem žateckého varhaníka. Byl polním trubačem v rakouské armádě. Dezertoval však, uprchl do Francie a stal se členem kapely hraběte Contiho. Působil jako skladatel a loutnista. Pro divadlo Comédie Italienne zkomponoval několik oper.
Největší úspěch získala jeho první opera, jednoaktovka Le Serrurier (Zámečník) na libreto A. F. Quétanta. Byla poprvé uvedena 20. prosince 1764 a tiskem vyšla v roce 1765. Byla uváděna ještě dalších pět let po premiéře a libreto bylo přeloženo do němčiny, holandštiny a švédštiny. Pro české divadlo libreto upravil Josef Thám. Další jeho opery již takový úspěch neměly.
O datu narození a úmrtí se vedou spory. Uvedená data jsou zdůvodněna v [1]. Ve starší literatuře se uvádí, že byl starším bratrem vídeňského skladatele Karla Kohouta. Podle posledních prací však mezi nimi žádný příbuzenský vztah nebyl.
Dílo
Zkomponoval 6 symfonií, které jsou však ztraceny. Ve sbírce La melodie Germanica, která vyšla v Paříži v roce 1758, jsou uvedeny jeho skladby spolu se skladbami Jana Václava Stamice, Františka Xavera Richtera a George Christopha Wagenseila.
Několik skladeb z té doby signovaných jménem Kohout bylo nalezeno i v českých archivech. Autorství je však nejisté.
České provedení
V Česku uvedlo v roce 1941 Kohoutova Zámečníka divadlo D 41 E. F. Buriana. První část představení tvořil melodram Jiřího Antonína Bendy Ariadna na Naxu .[2]
Instrumentální skladby
- 6 sonát pro housle, violoncello a cembalo (Paříž, okolo roku 1763)
- 8 trií pro cembalo, harfu nebo loutnu s doprovodem houslí a kontrabas (Paříž, 1767).
- Sonates pro cembalo a loutnu (autorství nejisté, vydáno v Paříži pod jménem Kohault)
Chrámová hudba
- Salve Regina pro sbor, violoncello a orchestr (1763)
- Dominus regnavit (1764)
- Cantate Dominum
Opery
- Le Serrurier (1764)
- Le Tonnelier (Pasticio společně s jinými skladateli, 1765)
- La Bergère des Alpes (1766)
- Sophie, ou Le Mariage caché (1768)
- La Closière, ou Le Vin nouveau, (Fontainebleau, 1770)
Reference
- ↑ http://is.muni.cz/th/75220/ff_b/Josef_Kohout_-_Diplomova_prace.txt
- ↑ Česká hudební díla XVIII. století. Pestrý týden. 5. 10. 1940, s. 6. Dostupné online.
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Kohout (1734)
- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 691
- Anna Slezáková: Josef Kohout: Trio pour le Clavecin, la Harpe ou le Luth Avec accompagnement ďun violon et la basse, bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta (dostupné na [1])
- Vladimír Telec: Staré tisky děl českých skladatelů 18. století, Praha, 1969
