Josef Jelinek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Jelinek
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1899 – 1918
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1905 – 1907
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1934
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká pokrok. str.
DDFP
DAWG

Narození18. ledna 1864
Židlochovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. května 1934 (ve věku 70 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVŠ technická Brno
VŠ technická Vídeň
Profesepolitik
CommonsJosef Jelinek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Jelinek (18. ledna 1864 Židlochovice[1][2][3]22. května 1934 Brno[4]) byl moravský stavební podnikatel a politik německé národnosti, za Rakouska-Uherska poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, po roce 1918 československý politik, senátor a poslanec Národního shromáždění za Německou demokratickou svobodomyslnou stranu, později za Německé pracovní a volební společenství (DAWG).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl synem stavebního mistra. Vystudoval gymnázium a vzdělání získal na technice v Brně a technice ve Vídni. Působil jako úředník a od roku 1894 jako samostatný stavbyvedoucí v brněnském podniku svého otce. Od počátku 90. let byl zapisovatelem a náměstkem předsedy německého spolku v Brně.[2] Profesí byl stavebním podnikatelem.[5] Od roku 1898 až do roku 1918 byl členem brněnské obchodní a živnostenské komory.[2][6]

Angažoval se i v politickém životě. Byl členem Německé pokrokové strany.[5] V doplňovacích volbách roku 1899 se stal poslancem Moravského zemského sněmu. Zvolen byl 30. října 1899 v městské kurii, obvod Brno III. Mandát zde obhájil v zemských volbách roku 1902, zemských volbách roku 1906 a zemských volbách roku 1913.[7][6] V letech 1902–1922 zastával funkci přísedícího Moravského zemského výboru a od roku 1907 do roku 1922 byl navíc i náměstkem moravského zemského hejtmana. Byl také členem Zemské školní rady. V období let 1910–1918 působil jako předseda Dělnické úrazové pojišťovny pro Moravu a Slezsko. V letech 1923–1927 působil jako prezident Moravského živnostenského svazu a Říšského svazu německých živnostenských spolků. Od roku 1927 zastával post předsedy Svazu Němců Moravy.[5][6]

V roce 1905[5] se stal i poslancem Říšské rady (celostátní parlament) za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Brno atd. Poslancem se stal v doplňovací volbě poté, co zemřel dosavadní poslanec Friedrich Singer. Slib složil 2. října 1905. V době nástupu do vídeňského parlamentu se profesně uvádí jako stavební mistr a přísedící zemského výboru. V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907.[8][9] Na Říšské radě se roku 1906 uvádí jako člen Německé pokrokové strany.[10]

Veřejně a politicky byl aktivní i po vzniku Československa. Ve 20. letech 20. století byl členem Německé demokratické svobodomyslné strany. V jejím rámci patřil ke křídlu, které bylo kritičtější vůči ČSR a vůči koaliční vládě.[11][12] Od roku 1922 byl členem jejího předsednictva.[6][2]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal za DDFP senátorské křeslo v Národním shromáždění. Senátorem byl do roku 1925.[13] V parlamentních volbách v roce 1929 se do Národního shromáždění vrátil, nyní ale do dolní komory, jako poslanec.[14] Tentokrát kandidoval za koalici Německé volební společenství, do níž vstoupil Německý svaz zemědělců, menší Karpatoněmecká strana a Jelinkova domovská strana Německé pracovní a volební společenství. Byl pak členem klubu Německého svazu zemědělců, od roku 1930 jen jako hospitant. Po jeho smrti roku 1934 místo něj do poslanecké funkce nastoupil Ludwig Wokurek.[15]

V letech 1923–1927 byl prezidentem moravského Živnostenského svazu a Říšského svazu německých živnostenských jednot v ČSR. Od roku 1927 zastával funkci předsedy Svazu Němců na Moravě.[2] Podle údajů k roku 1930 byl povoláním stavitel a majitel domu v Brně.[16] Jeho bratr Anton Jelinek (1855–1931) byl brněnským komunálním politikem, architektem a městským stavitelem.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online. (německy) 
  3. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  4. Matrika 17852 (index), sn. 26 [online]. MZA [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Josef Jelinek [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2013-05-15]. Dostupné online. 
  6. a b c d Die Wahlwerber der DAWG. Deutsche Zeitung Bohemia. Říjen 1929, roč. 102, čís. 246, s. 28. Dostupné online. 
  7. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  8. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&size=45&page=1614, Jmenný rejstřík poslanců 1901-1907.
  10. Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 16.
  11. Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 888. 
  12. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 71. 
  13. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  14. Josef Jelinek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-25]. Dostupné online. 
  15. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-25]. Dostupné online. 
  16. 45. schůze, přípis volebního soudu ze dne 11. dubna 1930, č. 20/30, o částečné verifikaci voleb [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]