Josef František Munclingr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef František Munclingr
operní pěvec Josef František Munclingr
operní pěvec Josef František Munclingr
Základní informace
Jinak zvanýJosef František Munclinger, Josef Munclingr, Josef Munclinger
Narození13. září 1888
Nítkovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. října 1954 (ve věku 66 let)
Mariánské Lázně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníBerlín
Žánryopera
Povolánízpěvák, režisér
Hlasový oborbasbaryton
Manžel(ka)Janina Munclingrowa
DětiMilan Munclinger
PříbuzníTibor Honty švagr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef František Munclingr (13. září 1888 Nítkovice31. října 1954 Mariánské Lázně) byl český operní pěvec (basbarytonista) a režisér.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí prožil v Polsku, kde ho po smrti rodičů vychovával strýc František Munclingr, člen divadelního orchestru ve Lvově. Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu na filosofické fakultě lvovské univerzity a současně i na konzervatoři (zpěv, housle a skladba). Zpěv studoval u Sołtyse, Niewiadomského, Dianniho a Lapéra.

V roce 1911 byl angažován Národní operou ve Varšavě, hostoval ale i v Krakově, Berlíně, Cáchách, Paříži, Budapešti a dalších evropských městech. V roce 1912 poprvé pohostinsky účinkoval v pražském Národním divadle.[1] V sezóně 1913/1914 byl členem operního souboru polského divadla v Poznani.[1] Zároveň studoval historii umění, psal pro činohru a kabaret, působil jako novinář a karikaturista, zajímal se o operní režii.

V roce 1921 se vrátil z Polska do Československa a působil jako zpěvák a režisér na scénách Slovenského národního divadla v Bratislavě a v Košicích . V roce 1923 byl režisérem známé bratislavské premiéry Janáčkovy Káti Kabanové.

Po úspěšném hostování ve Vídni v roce 1925 podepsal smlouvu s vídeňskou Státní operou, dal ale přednost nabídce Otakara Ostrčila[1] a přijal angažmá v pražském Národním divadle, kde jako zpěvák a režisér působil od 1. září 1925 do 31. prosince 1951.

Vytvořil na 160 rolí a desítky režijních inscenací, spolupracoval zejména s Otakarem Ostrčilem, Zdeňkem Chalabalou a Milanem Zunou. Ve své režijní práci jako první uplatnil některé technické novinky (např. promítané dekorace nebo zvukové zesilovače). Překládal, psal libreta, redigoval časopis Divadlo, psal odborné publikace (Hercova tvář a maska, Hercova technika). Jako scénický výtvarník se od třicátých let prosazoval v zahraničí.[2] V letech 19481949 působil opět v Polsku, hostoval ve Vratislavi a Poznani. Byl spoluzakladatelem Svazu polských divadelníků.

Byl předsedou Svazu českého herectva a členem výkonného výboru Mezinárodní herecké unie. V letech 19511954 byl docentem brněnské JAMU (spoluzakladatelem katedry operní režie). Příležitostně také hostoval jako režisér ve Státním divadle v Brně.

Byl otcem flétnisty, muzikologa a dirigenta Milana Munclingera. Jeho švagr Tibor Honty byl významným českým fotografem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c citováno z: Vladimír Procházka a kolektiv autorů, Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha 1988, str. 320
  2. Josef František Munclingr: Hercova tvář a maska, Českomoravský kompas, Praha 1938

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 100, ISBN 80-85096-02-1
  • Československý hudební slovník osob a institucí, svazek 2, Státní hudební vydavatelství, Praha 1965
  • Elena Martišová-Blahová: Slovenské národné divadlo 1920–1995, Národné divadelné centrum, Bratislava 1996
  • Josef František Munclingr: Hercova tvář a maska, Českomoravský kompas, Praha 1940
  • Josef František Munclingr: Hercova technika, nakladatelství J.Dolejší, Praha 1948
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 394
  • Milan Polák: Premiéry Východoslovenského národného divadla v Košiciach 1924–1930 a 1937–1938, Národné divadelné centrum, Bratislava 1995
  • PhDr. Vladimír Procházka, CSc. a kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha 1988, str. 320–321
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 10, 180

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]