Josef Fiala (skladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Josef Fiala (3. února 1748, Lochovice31. července 1816, Donaueschingen) byl český gambista, hobojista a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

V mládí byl ve službách hraběnky Valpurgy Netolické a hrál v její kapele na zámku v Lochovicích. Hraběnka jej vyslala do Prahy aby studoval hru na hoboj u předního hobojisty Jana Šťastného. Zde se naučil i hře na violoncello a violu da gamba u Františka Josefa Wernera. Z poddanství se mu podařilo uprchnout a v roce 1774 se stal hobojistou na dvoře knížete Ernsta Kraft von Oettingen Wallerstein ve Švábsku. Jeho spoluhráči v kapele byli mimo jiné Ignaz von Beeck , Josef Rejcha a Antonio Rosetti. Dochoval se záznam z roku 1776 o křtu jeho nemanželského syna Františka Xavera Josefa.

V roce 1777 byl jmenován hobojistou kapely bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. Na jeho dvoře se setkal s Wolfgangem Amadeem Mozartem, se kterým se spřátelil. Mozart ho uvedl do šlechtické společnosti, pomáhal mu s pořádáním koncertů a přispěl tak k jeho pozdějšímu věhlasu.

Ve stejném roce se oženil s dcerou svého kolegy, hornisty Josefa Procházky. Z mnoha dětí, které se jim narodily, pouze dvě následovaly svého otce. Josef a Maximilián se staly hudebníky v Badische Hofkapelle v Karlsruhe.

Ke konci roku 1778 odešel do Salzburgu (bydlel ve stejném domě jako Mozart), kde se stal hobojistou v kapli arcibiskupa Hieronyma von Colloredo. Hrál na housle a violoncello i v divadelním orchestru a účastnil se tak i premiéry Mozartova Únosu ze serailu. Ze Salcburku se přesunul do Vídně, kde působil jako první hornista u knížete Esterházyho.

V roce 1786 byl pozván do Petrohradu, kde vstoupil do služeb knížete Orlova, aby zorganizoval jeho orchestr. Na zpáteční cestě z Ruska, uspořádal několik koncertů v různých evropských městech včetně Prahy, Berlína a Vratislavi. Hrál i před pruským králem Fridrichem Vilémem II.. Po návratu, se v roce 1792 stal prvním violoncellistou v kapele knížete Josefa Maria Benedikta zu Fürstenberg v Donaueschingen, kde také v roce 1816 zemřel.

Josef Fiala byl všestranný skladatel i výkonný umělec. Své současníky udivoval virtuózitou své hry a vrcholnou technickou obtížností se vyznačovaly i jeho instrumentální koncerty. V jeho díle je patrný vliv W. A. Mozarta a naopak sám Mozart Fialovy skladby vysoce oceňoval. Poměrně velká část jeho děl se dochovala. Dodnes některá vycházejí znovu v moderních revizích. U nás byla jeho díla nalezena na zámku v Náměšti nad Oslavou. V roce 1993 vydal Reimländer tematický katalog jeho děl.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Instrumentální koncerty s orchestrem[editovat | editovat zdroj]

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • 30 skladeb za 5–10 dechových nástrojů
  • 24 kvartet
  • 10 trií
  • 7 skladeb pro housle a violoncello
  • 3 skladby pro violoncello a kontrabas
  • 1 skladba pro 2 flétny
  • 2 skladby pro flétnu nebo hoboj a fagot
  • 2 skladby pro hoboj a housle
  • 2 skladby pro hoboj a violu

Ostatní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 10 symfonií
  • Rondo pro cembalo a housle
  • 2 sonáty pro cembalo nebo kladívkový klavír
  • Různé tance pro cembalo
  • Mše
  • Ave Maria

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • J.F. Reichardt: Forsetzung der Berichtigungen und Zusätze zum Gerberschen Lexikon der Tonkünstler u.s.w., in Musikalische Monathsschrift (1792) (Berlin, 1973)
  • L. Schiedermair: Die Blütezeit der Öttingen-Wallerstein'schen Hofkapelle (1966)
  • E. Hintermaier: Die Salzburger Hofkapelle von 1700 bis 1806, pp. 112-16 (disertační práce, Universita Salzburg, 1972)
  • J.R. Piersol: The Oettingen-Wallerstein Hofkapelle and its Wind Music, pp. 374-403 (disertační práce, University of Iowa, 1972)
  • François-Joseph Fétis: Biographie universelle des musiciens, t. 3-4, Paris, Firmin-Didot, 1861, p. 243-4.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]