Josef Šíma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o malíři. Další významy jsou uvedeny v článku Josef Šíma (rozcestník).
Josef Šíma
Josef Šíma ve svém pařížském ateliéru, asi 1929
Josef Šíma ve svém pařížském ateliéru, asi 1929
Narození 19. března 1891
Jaroměř
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. července 1971 (ve věku 80 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Povolání malíř
Vliv na Jiří Meitner
Některá data se získávají z datové položky.

Josef Šíma, někdy uváděn jako Joseph Sima (19. března 1891, Jaroměř - 24. července 1971, Paříž) byl český malíř, někdy považován za francouzského (protože žil téměř 50 let v Paříži), patří k významným osobnostem evropského moderního malířství.

Studia[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z výtvarnické rodiny, dědeček byl sochařem a kameníkem, otec profesorem kreslení. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze ve třídě Jana Preislera a poté na brněnské technice.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Patřil od roku 1920 k zakládajícím členům skupiny Devětsil. V roce 1921 odjel do Francie. Poslední jeho dílo v Praze byla scéna pro hru R.U.R. Karla Čapka. Vybral si Baskicko a ve městě Hendaye nastoupil do firmy jako kreslíř, jeho vedoucí se jmenoval Momejean a Šíma s ním nevycházel dobře. Během pobytu psal reportáže do Lidových novin. V roce 1923 odjel do Paříže, kde žil u paní Germaine. Vyráběla kabelky a portfeuille pro pány, získala za svoji tvorbu čestnou legii Légion d'honneur, Šíma se oženil s její dcerou. Roku 1926 získává francouzské občanství a zbytek života tráví v nové vlasti. Je zakládajícím členem pařížské skupiny Grand Jeu (Vysoká hra), spolu s básníky jako: René Daumal, Roger Gilbert-Lecomte a Roger Vailland. Obdivoval dílo Augusta Perreta.

V roce 1930 vstoupil do spolku Umělecká beseda.

Organizátor mezinárodní výstavy Poesie v r. 1932 v pražském Mánesu.

Jeho první práce po válce ovlivnil sociální civilismus, ale obsahovaly poetismus. Senzitivní krajiny a obrazy z Francie v letech 1922-24 (Lodě v přístavu, Le Havre). Kolem roku 1925 se snažil o geometrickou abstrakci, název geometrická ale odmítal, tvrdil, že pro přesný výraz je lépe použít nefigurativní, abstraktní je fyzika či matematika výtvarné umění je konkrétní. V obraze Evropa z roku 1927 dosáhl imaginativnímu projevu k surrealismu se přiblížil v obraze Bouře z roku 1928.

Obrazy mají řadu symbolů a prvků obsahujících symbolismus: vejce, krystal, strom. Ve 30. letech zpracoval nekonvenčně antická témata: Pád Ikarův, Návrat Theseův, obraz zakoupil Magistrát hlavního města Prahy již v roce 1936 (dnes součást sbírky Galerie hlavního města Prahy v Domě U Zlatého prstenu), poté Zoufalství Orfeovo... a další.

Pozdější díla jsou syntézou předchozích postupů, kupř: Šedá krajina s červeným tělem z roku 1967. Ilustrační tvorba obsahuje hlavně poezii (Louis Delluc, Lidé z baru z roku 1925 a J. Durych, Panenky v r. 1927). Vystavoval na festivalu malby, grafiky a sochařství Documenta II. od 11. července do 1. října 1959 v německém Kasselu.

V 60. letech realizoval vitráže pro kostel sv. Jakuba v Remeši.

Citát[editovat | editovat zdroj]

'"Padám, padám a přitom jak tak padám, pořád maluju obrazy."'

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Patří k předním českým surrealistům jako byla Toyen či Jindřich Štyrský. Publikaci s výběrem ze Šímových vlastních textů z let 1933 až 1958, které osvětlují malířovy názory na úlohu a povahu moderního umění vydalo nakladatelství Gallery pod názvem Josef Šíma: Návrat Theseův. Připravil Karel Srp a Lenka Bydžovská. V jeho díle je cítit vliv Le Corbusierova a Ozenfantova purismu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Josef Šíma ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BYDŽOVSKÁ, Lenka; SRP, Karel. Josef Šíma - Návrat Theseův. Praha : Gallery, 2006. 163 s. ISBN 80-86990-05-2.  
  • FRANTIŠEK, Šmejkal. Josef Šíma. Praha : Odeon, 1988.  
  • TEIGE, Karel. Obrazy Josefa Šímy. Rozpravy Aventina. 29. březen 1928, roč. 3, čís. 15, s. 179-180. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]