Jonáš a tingltangl

Jonáš a tingltangl
Autor	Jiří Suchý
Žánr	kabaret
Premiéra	18. června 1962
Místo premiéry	Divadlo pracujících, Gottwaldov
Soubor	Semafor
Počet představení	242
Štáb
Režie	Karel Mareš
Hudba	Jiří Šlitr
Kostýmy	Běla Novotná
Obsazení
	Jiří Suchý; Jiří Šlitr; Eva Pospíšilová / Zuzana Burianová / Milena Zahrynowská
Profesionální kritika
	*Helena Červená, Večerní Praha 19. 7. 1962 Ladislav Smoljak, Kultura 26. 7. 1962; Sergej Machonin, Literární noviny 20. 7. 1962; Pavel Kohn, Mladá fronta 21. 7. 1962; Pavel Grym, Lidová demokracie 21. 7. 1962;
Jiří Suchý chronologicky
Šest žen (1962)	Zuzana není pro nikoho doma (1963)
	Aktuální k 28. 5. 2012

Jonáš a tingltangl (1962) je kabaret Jiřího Suchého, jedna z nejslavnějších her Semaforu. Premiéru měla 18. června 1962 ve Zlíně, poprvé v Praze byla hrána 18. července téhož roku v divadelním sále Na Slupi. Jde o první hru, kde se po boku Jiřího Suchého objevil Jiří Šlitr a dala tedy vznik této klaunské dvojici.

Hra vznikla během krize souboru divadla Semafor, kdy z divadla odešlo několik hvězd (Miroslav Horníček, Eva Pilarová, Waldemar Matuška), Jiří Suchý toho ale využil k vytvoření skromného autorského typu představení, čímž se přiblížil stylu Osvobozeného divadla. V kabaretu Jonáš a tingltangl tak hraje pouze Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem (kteří chvílemi hrají sami sebe a chvílemi komika Jonáše a jeho pianistu), jedna girl a malá doprovodná hudební skupina.

Představení je v podstatě pásmem písniček a komických vystoupení (monologů Jiřího Suchého či dialogů obou komiků, např. anekdot, které vypráví Suchý a Šlitr je nedokáže pochopit), které je rámováno vzpomínáním na fiktivního komika Jonáše a jednotlivými místy, kde se Suchý se Šlitrem s Jonášem potkali (od Vídně roku 1920 až po poválečnou Prahu), i když není jasné, jestli Jonáš vůbec existoval. Druhá půle představení začínala výstupem Jiřího Šlitra, ve kterém hraje písničku Šla Nanynka do zelí ve stylu předních světových hudebních skladatelů.

Jméno "Jonáš" pro hlavní postavu vymyslel Jiří Šlitr.^[1]

Jakýmsi pokračováním byl kabaret Jonáš a dr. Matrace z roku 1969. Jiří Suchý se pak k postavě Jonáše vracel i po smrti Jiřího Šlitra, Jonášovu partnerku Melicharovou hrála Jitka Molavcová.

Rytmickou skupinu v představení tvořili Stanislav Navrátil (kontrabas), Vladimír Hora a Jiří Kysilka nebo Karel Turnovský (bicí). Na klavír hrál Jiří Šlitr.

Obsah

1 Seznam písniček
2 Záznamy hry
- 2.1 Zvukové
- 2.2 Obrazové
3 Film
4 Jonáš a tingltangl v jiných divadlech
5 Knižní vydání textu hry
- 5.1 Úryvky
6 Reference

Seznam písniček [editovat]

Podle Encyklopedie Jiřího Suchého^[2] do představení patřila také starší Suchého píseň Tolikrát jsem dobrou vůli měl s hudbou anonymního autora, jiný záznam ale chybí.

Záznamy hry [editovat]

Zvukové [editovat]

kompletní nahrávka představení z roku 1962
- 2LP Jonáš a tingltangl, Supraphon, 1989
- 2CD Jonáš a tingl-tangl, Bonton, 2001
- v rámci 6CD kolekce Hry, Supraphon, 2009
nahrávka z 3. května 1966
- EP vydané ke knize Jiří Šlitr, Praha–Bratislava, 1970 – improvizace na píseň Šla Nanynka do zelí
- Divadlo Semafor 1959 - 1969, Supraphon, 1978 (výběr 17 tracků)
- Blázen a dítě, B&M Music, 1999 (výběr 5 tracků)
- Ďábel z Vinohrad, Levné knihy, 2005 (výběr 3 tracků)
neznámá nahrávka
- v rámci kolekce 3LP Divadla malých forem, Supraphon, 1965 (výběr 3 tracků)
nahrávka pro film Konkurs
- Písničky jedné plavovlásky (1997)

Obrazové [editovat]

malý úryvek ze hry (píseň Modré punčochy) se objevil ve filmu Miloše Formana Konkurs (1963), písnička pak vyšla na albu Písničky jedné plavovlásky (1997)

Film [editovat]

Na námět představení sepsal Miloš Forman s Jánem Roháčem scénář pro stejnojmenný film. Ten se začal natáčet v roce 1964, po několika záběrech v berlínských exteriérech byl ale projekt zastaven.^[3]