Jolanda Balaşová
| Osobní informace | ||
|---|---|---|
| Datum narození | 12. prosince 1936 (76 let) | |
| Místo narození | Temešvár, Banát | |
| Země |  Rumunsko |
|
| Výška | 185 cm | |
| Váha | 72 kg | |
| Kariéra | ||
| Disciplína | skok do výšky | |
| Účasti na LOH | 1956, 1960, 1964 | |
| Účasti na ME | 1954, 1958, 1962 | |
| Přehled medailí | |||
|---|---|---|---|
| Letní olympijské hry | |||
| zlato | Řím 1960 | skok do výšky | |
| zlato | Tokio 1964 | skok do výšky | |
| Mistrovství Evropy v atletice | |||
| stříbro | Bern 1954 | skok do výšky | |
| zlato | Stockholm 1958 | skok do výšky | |
| zlato | Bělehrad 1962 | skok do výšky | |
| Halové ME v atletice | |||
| zlato | Dortmund 1966 | skok do výšky | |
Jolanda Balaşová (rumunsky Iolanda Balaş; * 12. prosince 1936 Temešvár, Banát) je bývalá rumunská atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně Evropy ve skoku do výšky. V roce 1966 získala zlatou medaili na prvním ročníku evropských halových her (předchůdce halového ME) v Dortmundu. Ve své disciplíně jednou vyrovnala a hned třináctkrát posunula hodnotu světového rekordu pod širým nebem a čtyřikrát v hale.[1][2] Její poslední vytvořený rekord 191 cm z 16. července 1961 překonala o více než 10 let později ve Vídni Rakušanka Ilona Gusenbauerová výkonem 192 cm.[1]
V říjnu roku 2012 byla společně s další někdejší výškařkou Stefkou Kostadinovovou z Bulharska uvedena do Síně slávy IAAF.[3]
Obsah |
Kariéra [editovat]
Olympijské hry [editovat]
Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1956 na olympiádě v australském Melbourne, kde ji o zisk stříbrné medaile připravila jediná oprava na výšce 167 cm a celkově obsadila 5. místo.[4] O čtyři roky později na LOH v Římě ve finále jako jediná překonala 173 cm a získala zlatou olympijskou medaili. Následně napoprvé skočila také 177 cm, napodruhé 181 cm a napotřetí zdolala i 185 cm.[5] O stříbro se podělily Polka Jarosława Jóźwiakowská a Britka Dorothy Shirleyová, které Balaşová porazila o 14 centimetrů.
V roce 1964 se ji podařilo na letních olympijských hrách v Tokiu obhájit výkonem 190 cm zlatou medaili. Nejdéle s Balaşovou držela krok Michele Brownová z Austrálie, která vybojovala stříbro za 180 cm.[6] Balaşová je také doposud jedinou výškařkou, které se podařilo obhájit titul na olympijských hrách. Dvě zlaté medaile má také Němka Ulrike Meyfarthová, ta však první vybojovala na hrách v Mnichově v roce 1972 a druhou až o 12 let později na olympiádě v Los Angeles.[7]
Mistrovství Evropy [editovat]
V roce 1954 získala stříbrnou medaili na evropském šampionátu v Bernu. O čtyři roky později se stala ve Stockholmu mistryní Evropy (177 cm). V roce 1962 titul obhájila na ME v Bělehradu, když ve finále skočila 183 cm.
Osobní rekordy [editovat]
- hala – 186 cm – 18. března 1961, Leningrad
- venku – 191 cm – 16. července 1961, Sofie
Soukromý život [editovat]
V roce 1967 ukončila kvůli zdravotním problémům s koleny atletickou kariéru a provdala se za svého kouče Iana Sötera.[8] V letech 1988 - 2005 byla předsedkyní Rumunské atletické federace.[9]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Vývoj světového rekordu ve skoku do výšky žen
- ↑ World Indoor Records Progression - High Jump (Women)
- ↑ Výškařky Balasová a Kostadinová budou uvedeny do Síně slávy IAAF. ČT sport [online]. 2012-10-13 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Women High Jump Athletics Olympic Games Melbourne 1956
- ↑ Women High Jump Olympic Games Rome 1960
- ↑ Women High Jump Olympic Games 1964
- ↑ Přehled olympijských vítězek ve skoku do výšky
- ↑ (anglicky) Iolanda Balas na CNN
- ↑ (anglicky) Biografie na sports-reference.com
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profil na sporting-heroes.net
