Johnny Heitinga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johnny Heitinga
John Heitinga
John Heitinga
Osobní informace
Celé jménoJohn Alan Gijsbert Heitinga
Datum narození15. listopadu 1983 (40 let)
Místo narozeníAlphen aan den Rijn, Nizozemí
Výška1,83 m
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicepravý obránce
Mládežnické kluby
Nizozemsko ARC
Nizozemsko AFC Ajax
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2001–2008
2008–2009
2009–2014
2014
2014–2015
2015–2016
Nizozemsko AFC Ajax
Španělsko Atlético Madrid
Anglie Everton FC
Anglie Fulham FC
Německo Hertha Berlín
Nizozemsko AFC Ajax
1450(16)
02800(3)
11500(2)
01400(1)
01300(1)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2004–2013 Nizozemsko Nizozemsko 08700(7)
Úspěchy
Mistrovství světa
Stříbrná medaile MS 2010 Nizozemsko
Mistrovství Evropy
Bronzová medaile ME 2004 Nizozemsko
Další informace
Webwww.johnnyheitinga.nl
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Gijsbert Alan Heitinga (* 15. listopadu 1983, Alphen aan den Rijn) je bývalý nizozemský fotbalista a reprezentant, který hrál na pozici pravého nebo středního obránce. V roce 2008 získal ocenění nizozemský fotbalista roku.[1][2]

Fotbalová kariéra

Je jedním z objevů tradiční líhně talentů Ajaxu. 26. srpna 2001 si poprvé zahrál za A-tým Ajaxu Amsterdam, a to v zápase proti Feyenoordu Rotterdam. Pod trenéry Co Adriaansem a Ronaldem Koemanem získal stabilní místo v základní sestavě. Pak ho ale postihlo vážné zranění kolena, které ho vyřadilo ze hry na šest měsíců. Po návratu stačil odehrát jediný zápas a kvůli dalšímu vážnému zranění opět nemohl hrát. Druhý Heitingův comeback se odehrál v sezóně 2003/04 v zápase proti FC Volendam. Poté Heitinga nastupoval jako střední obránce až do konce sezóny a se svým klubem získal i mistrovský titul.

Jeho výkony neušly pozornosti trenéra nizozemské reprezentace, a po působení v juniorských celcích debutoval 18. února 2004 v Amsterdamu v nizozemském A-týmu v přátelském zápase, v němž Nizozemsko porazilo USA 1:0. Byl vybrán i do týmu pro EURO 2004, kde odehrál tři z pěti zápasů, které sehrál nizozemský tým.

V sezóně 2004/05 jeho forma trpěla výpadky. Nejprve ztratil místo v základní sestavě, ale udržel si místo v reprezentačním týmu. Po výměně trenéra Ajaxu získal se v klubu dokonce stal kapitánem. O tu však brzy přišel a několik měsíců strávil na lavičce náhradníků. Již uvažoval o odchodu z Ajaxu Amsterdam, když se před koncem roku 2005 opět vrátil do základní sestavy týmu. Přesto jeho forma nebyla ideální a v sezóně 2005/06 se málokdy dostal do základní sestavy a působil především jako náhradník Zdeňka Grygery. Když už to vypadalo, že se Heitinga vrací do formy, kterou měl v roce 2004, postihlo jej další zranění, tentokrát si v zápase s Interem Milán narazil ledvinu. Podle vlastních slov musel tři týdny jen ležet a nehýbat se. Do tréninku se zapojil až v polovině dubna – tedy po dvou měsících nuceného odpočinku. Bylo proto překvapením, když ho někdejší trenér Danny Blind začal stavět. Přesto Heitinga všechny překvapil a ohromil svou formou natolik, že jej reprezentační trenér Marco van Basten povolal do reprezentace na Mistrovství světa 2006. Prezidentem FIFA Seppem Blatterem byl nařčen, že má nedostatek fair play cítění.[zdroj?]

31. ledna 2014 (poslední den zimního přestupního termínu v západní Evropě) přestoupil z Evertonu do Fulham FC. Po sezoně 2013/14 ve Fulhamu, který vypadl z Premier League, skončil (s bilancí 14 ligových zápasů a 1 vstřelený gól). V červnu 2014 podepsal dvouletou smlouvu s německým týmem Hertha Berlín.[3] Pro červnové Mistrovství světa 2014 v Brazílii se nevešel na 23-člennou soupisku Nizozemska.[4]

V červnu 2015 se dohodl na roční smlouvě s opcí s AFC Ajax, kde začínal svou profesionální kariéru.[5] V závěru ledna 2016 se rozhodl ukončit kariéru.[6] Za nizozemský národní tým odehrál v letech 2004–2013 celkem 87 zápasů a vstřelil 7 branek.

EURO 2012

Mistrovství Evropy 2012Polsku a na Ukrajině se Nizozemsku vůbec nezdařilo. Ačkoli bylo po suvérénní kvalifikaci považováno za jednoho z největších favoritů, prohrálo v základní skupině B všechny tři zápasy (v tzv. „skupině smrti“ postupně 0:1 s Dánskem[7], 1:2 s Německem[8] a 1:2 s Portugalskem[9]) a skončilo na posledním místě. Heitinga odehrál zápasy s Dánskem a Německem.

Odkazy

Reference

Externí odkazy