John Ruskin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Je navrženo začlenění celého obsahu článku John Ruskin a příroda do tohoto článku.
Odtamtud sem pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
John Ruskin
John Ruskin
John Ruskin
Narození8. února 1819
Londýn
Úmrtí20. ledna 1900 (ve věku 80 let)
Coniston
Místo pohřbeníConiston
Alma materChrist Church
Králova kolej v Londýně
Povoláníspisovatel, kritik umění, historik umění, filozof, malíř, sociolog, vysokoškolský učitel, básník, literární kritik, architekt, novinář a estetik
ZaměstnavatelOxfordská univerzita
ChoťEffie Gray (1848–1854)[1][2]
RodičeJohn James Ruskin[1] a Margaret Cock Ruskin[1]
Funkcemaster (Guild of St George; 1871–1900)
PodpisJohn Ruskin – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Frederick Hollyer: John Ruskin, 1894

John Ruskin (8. února 1819, Londýn – 20. ledna 1900, Brantwood) byl anglický spisovatel, básník, vědec a umělecký kritik.

Život a kariéra

Narodil se do dobře situované rodiny obchodníka s cherry a vínem. Základy vzdělání získal díky domácímu učiteli, později studoval na univerzitě v Oxfordu.

Od roku 1867 měl Ruskin na univerzitě v Cambridge hodnost Rede Lecturera, v letech 1869–1884 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Tehdy tam založil malířskou školu a muzeum. Chtěl, aby všechna anglická muzea byla přístupná veřejnosti zdarma.

Byl výborným učitelem, jeho snahou bylo umožnit vzdělání všem, i chudým.

Ruskin je považován za nejvlivnějšího obdivovatele hnutí prerafaelitů (Arts & Crafts). Díky publikování svého listu v novinách Times v roce 1851, ve kterém vyjádřil podporu jejich myšlence vztahu k přírodě, se hnutí stalo populárním a společnost ji začala akceptovat.

Jelikož byl socialistou, po smrti svého otce v roce 1864 daroval většinu zděděných peněz Whitelands College v Chelsea, škole Johna Ruskina v Camberwellu a cechu svatého Jiří v Paddingtonu.

Díky svým nejvýznamnějším knihám o umění Modern Painters, The Seven Lamps of Architecture a The Stones of Venice se stal Ruskin jedním z nejuznávanějších a nejobdivovanějších kritiků viktoriánské éry.

Na konci svého života kvůli nervovému onemocnění téměř vůbec nemluvil a přestal úplně psát.


Myšlenky

Dějiny umění

V jedenácti letech publikoval John Ruskin svoji první báseň. V dějinách umění je považován za významného autora a to především svým dílem Modern painters. V oblasti dějin umění se přiklání k názoru, že příroda by měla být předlohou pro umění.[3]

Kritika ekonomického myšlení

Ruskinovi v jeho době vadila podřízenost morálních principů těm ekonomickým a snažil se apelovat o opak. [4] Pokud člověk zbohatne, získá dle Ruskina nejen moc, ale i zodpovědnost například za lidi, které zaměstnává. [3] Ruskinův postoj vychází z přesvědčení o správcovství a tedy zodpovědnosti za věci spravované. A všechny naše činy mají sloužit obecnému blahu a ušlechtilým cílům. Mezi jeho myšlenkami lze nalézt i příklon k dobrovolné skromnosti, když navrhuje jako povinnost dobrého člověka omezení jeho potřeb na nejnutnější.[3]


Dílo

  • The Poetry of Architecture (1838)
  • The King of the Golden River (1841)
  • Modern Painters (1843)
  • Modern Painters II (1846)
  • The Seven Lamps of Architecture (1849)
  • Pre-Raphaelitism (1851)
  • The Stones of Venice I (1851)
  • The Stones of Venice II and III (1853)
  • Architecture and Painting (1854)
  • Modern Painters III (1856)
  • The Harbours of England (1856)
  • Political Economy of Art (1857)
  • The Two Paths (1859)
  • The Elements of Perspective (1859)
  • Modern Painters IV (1860)
  • Unto This Last (1862)
  • Munera Pulveris (Essays on Political Economy) (1862)
  • Cestus of Aglaia (1864)
  • Sesame and Lilies (1865)
  • The Ethics of the Dust (1866)
  • The Crown of Wild Olive (1867)
  • Time and Tide (1867)
  • The Flamboyant Architecture of the Somme (1869)
  • The Queen of the Air (1869)
  • Verona and its Rivers (1870)
  • Aratra Pentelici (1872)
  • The Eagle's Nest (1872)
  • Love's Meinie (1873)
  • Ariadne Florentina (1873)
  • Val d'Arno (1874)
  • The Ethics of the Dust 1875
  • Mornings in Florence (1877)
  • Fiction, Fair and Foul (1880)
  • Deucalion (1883)
  • St Mark's Rest (1884)
  • Storm-Clouds of the Nineteenth Century (1884)
  • Bible of Amiens (1885)
  • Proserpina (1886)
  • Praeterita (1889)

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Ruskin na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c MAREŠOVÁ, Dominika. John Ruskin a Josef Šafařík - analýza dvou konceptů environmentálního myšlení. Brno, 2012 [cit. 2015-03-09]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohuslav Binka. Dostupné online.
  4. ↑ Vlasatá, Zuzana: Ekonomie není objektivní věda – rozhovor Nadi Johanisové pro Magazín Hnutí DUHA

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=John_Ruskin&oldid=16441553“