John Osborne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z John James Osborne)
Skočit na: Navigace, Hledání
John James Osborne
John James Osborne
John James Osborne
Narození 12. prosince 1929
Londýn
Úmrtí 24. prosince 1994 (ve věku 65 let)
Shropshire
Příčina úmrtí Diabetes mellitus
Povolání herec, dramatik, autor, scenárista a spisovatel
Manžel/ka Mary Ure
Penelope Gilliatt
Jill Bennett
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John James Osborne [Ozbrn] (12. prosince 1929 - 24. prosince 1994) byl anglický dramatik, představitel tzv. rozhněvaných mladých mužů

J. Osborne studoval na Belmont College v Devonu, ale v roce 1945 byl vyloučen, protože řediteli školy vrátil pohlavek. Brzy začal pracovat v divadle, nejprve jako asistent režie brzy byl využíván i jako herec. Roce 1963 získal Oscara za adaptaci Toma Jonese.

Zemřel na komplikace spojené s cukrovkou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo vychází z myšlenek rozhněvaných mladých mužů, jejichž byl výraznou osobností, později - v 70. a 80. letech - se pokoušel o avantgardní přístup, který se ne vždy setkal s úspěchem, často vyzněl nepřesvědčivě. Tvorba J. Osborna výrazně ovlivnila nejen britské, ale i světové divadlo.

  • Osobní nepřítel
  • Ďábel v ní
  • Ohlédni se v hněvu - 1956, zfilmováno. V této hře stvořil prototyp „rozhněvaného mladého muže“, který revoltuje proti tradičním hodnotám anglické společnosti. Jimmy Porter je mladý revoltující intelektuál dělnického původu. Kritizuje rozkastování společnosti na lepší a horší. Útočí především na své blízké, zejména na svou ženu Alison (dcera koloniálního důstojníka). Tyto konflikty vedou k manželské krizi a k odloučení. Na konci této hry však manželé k sobě nachází cestu.
  • Komik - 1957
  • Svět Paula Slickeyeho - 1959, protiměšťácká fraška
  • Luther - 1961, historická hra
  • Krev Bambergů - 1962
  • Nepřípustné svědectví - 1964
  • Můj vlastenec - 1965
  • Hotel v Amsterodamu - 1968
  • Pocit lhostejnosti
  • Deja Vu 1991 - pokračování jeho nejlepšího díla Ohlédni se v hněvu, zdaleka nedosahuje jeho kvalit.

Mimo dramat psal také scénáře, většinou se jednalo o adaptace jeho vlastních her. Dále je potřeba zmínit jeho hereckou kariéru, zahrál si např. ve filmu Get Carter a Flash Gordon.

Jeho dvoudílná autobiografie byla oceněna řadou cen, ačkoli se často jednalo spíše o ocenění celoživotního díla než tohoto díla.

  • Člověk lepšího postavení 1981)
  • Takřka gentleman - 1991

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]