Johannit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johannit
Johannite-ea9b.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Cu(UO2)2(SO4)2(OH)2.8H2O
Identifikace
Barva žlutá, žlutozelená
Vzhled krystalu krystaly
Soustava trojklonná
Tvrdost 2
Lesk skelný
Štěpnost dobrá
Vryp světle zelený
Hustota 3,4 g/cm³
Rozpustnost ve vodě
Ostatní radioaktivní

Johannit (Haidinger, 1830), chemický vzorec Cu(UO2)2(SO4)2(OH)2.8H2O, je trojklonný minerál.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Je vzácným minerálem oxidační zóny ložisek uranu obsahujících sulfidy. Bývá doprovázen sádrovcem, uranopilitem, brochantitem, chalkantitem.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří krystaly sloupečkovitého a tabulkovitého habitu, skládající sférické agregáty. Krystalové drůzy, jemně zrnité i ledvinité agregáty.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Lze rýpat nehtem (má tvrdost 2), hustota 3,4 g/cm³, dobře štěpný podle {100}, lom má nepravidelný.
  • Optické vlastnosti: Barva: žlutá, žlutozelená, průhledný až průsvitný, vryp světle zelený, lesk skelný Je silně pleochroický, opticky dvojosý (+). V UV záření nefosforeskuje.
  • Chemické vlastnosti: Složení: U 48,88 %, Cu 6,53 %, H 1,86 %, S 6,59 %, O 36,14 %. Ve vodě se pomalu rozpouští, silně radioaktivní.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Poprvé nalezen v Jáchymově na dole Eliáš, pochybný ze Zálesí ve Slezsku (jedná se nejspíše o konichalcit). Ve světě například Johangeorgenstadt v Sasku (Německo), na ložiskách uranu v Coloradu a Utahu, výkvěty s chalkantitem na ložisku Tabošar v Tádžikistánu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]