Johann von Oppolzer
| Johann von Oppolzer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. srpna 1808 Nové Hrady |
| Úmrtí | 16. dubna 1871 (ve věku 62 let) Vídeň |
| Příčina úmrtí | skvrnitý tyfus |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | lékař a učitel |
| Zaměstnavatelé | Vídeňská univerzita Lipská univerzita Univerzita Karlova |
| Ocenění | Císařský rakouský řád Leopoldův |
| Děti | Theodor von Oppolzer |
| Příbuzní | Hilda von Oppolzer, Egon von Oppolzer a Agathe Freiin von Distler (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johann von Oppolzer (4. srpna 1808, Nové Hrady[1] - 16. dubna 1871, Vídeň) byl rakouský lékař a univerzitní učitel a byl pokládán za zakladatele komplexního určování diagnózy a léčby na Druhé vídeňské lékařské škole. Jeho synem byl Theodor von Oppolzer.
Život[editovat | editovat zdroj]
Po brzké smrti svých rodičů se musel živit jako soukromý učitel a po dobu studií si přivydělávat. V roce 1835 byl na Karlově univerzitě v Praze promován jako Dr. med. Až do roku 1839 pracoval jako asistující lékař u Julia Vincence Krombholze (1782-1843) na pražské klinice a potom si otevřel vlastní ordinaci jako praktický lékař. Brzy byl pokládán za nejlepšího lékaře v Praze a po odchodu Julia Krombholze byl jmenován jeho nástupcem na univerzitní klinice. Spolupracoval s významným vědcem, profesorem Adolfem Martinem Pleischlem, s jehož dcerou Marii se oženil.[2]
V roce 1848 vyslyšel pozvání na univerzitu v Lipsku a přijal vedení tamější Jakubské nemocnice. O Velikonocích 1850 ho povolal hrabě Leo von Thun-Hohenstein (1811-1888) na univerzitu do Vídně. Jeho kolegové Josef Škoda (1805-1881) a Karel Rokytanský (1804-1878) stáli proti němu z počátku rezervovaně, protože se stal představitelem fyziologické medicíny a podle jejich názorů byl patolog. Brzy patřil mezi nejoblíbenější učitele a stal se mezinárodně uznávaným a vyhledávaným lékařem. Protože často předepisoval lázeňskou léčbu, stal se příznivcem rakouských lázeňských míst. Mimoto využíval také elektroléčbu a stal se důležitým představitelem vídeňské lékařské školy. V letech 1860/1861 byl rektorem Vídeňské univerzity.
Mezi jeho žáky, mezi jinými, patřil Moriz Benedikt (1835-1920) – neurolog, Josef Breuer (1842-1920), Johann Schnitzler (1835-1893) a Joseph Seegen (1822–1904).
V roce 1854 koupil po Karoline Pichler (1769-1843) dobrý dům v Alser Straße 25 v 8. vídeňském okrese Josefstadt.
Zemřel na infekci tyfu, který se v té době ve Vídni rozšířil v epidemii. Jeho hrob se nachází v rodinné hrobce v části "staré arkády" na vídeňském ústředním hřbitově (Skupina AAL, č. 34).
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- 1860 Propůjčen Císařský rakouský řád Leopoldův
- 1869 Povýšen do rytířského stavu
- 1874 Pojmenování ulice "Oppolzergasse" ve Vídni, 1. okrese Vnitřní město; předtím "Kleppergasse"
- 1890 Odhalení pomníku od Viktora Tilgnera (1844-1896) v "Arkádovém dvoře" Vídeňské univerzity se dvěma portrétními medailony Johanna a jeho syna Theodora von Oppolzera (1841-1886)
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Vorlesungen über spezielle Pathologie und Therapie (Oppolzer's Vorlesungen über specielle Pathologie und Therapie). 2 Bände. Bearbeitet und herausgegeben von Emil Ritter von Stoffela. Enke, Erlangen 1866 und 1872.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann von Oppolzer na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann von Oppolzer na německé Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ HOUDKOVÁ, Petra. Didaktická aplikace dějin Nových Hradů na 1. stupni ZŠ [online]. Západočeská univerzita v Plzni, 2012 [cit. 2022-04-23]. Diplomová práce. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Felix Czeike: Historisches Lexikon Wien. Band 4. Verlag Kremayr & Scheriau, Wien 1995, ISBN 978-3-218-00546-3 S. 456.
